Snahy o regulace soukromých zbraní v zemích Evropské unie Vás přiměly ke kandidatuře. Co Vám nejvíc vadí?

Existují snahy o jakousi unifikaci legislativy. Původně mělo jít o řešení tématu nelegálních zbraní, násilí a potírání kriminality, ale zvrhlo se to v populistické kroky. První krok k zamezení obchodu s ilegálními zbraněmi měl být takový, že se omezí přístup slušných občanů k legálním zbraním. Někteří europoslanci tvrdí, že zbraň se může ztratit a stát se z ní nelegální, takže prý nejlepší krok boje proti nelegálním zbraním bude zakázat ty legální bezproblémovým občanům. Většinou tyto názory prosazují populisté, kteří řeknou: „My nechceme zbraně a kriminalitu.“ To lze ale nějakým zákazem zařídit jen stěží… Je to podobný styl uvažování, jako když se řekne: „Zakážeme počítačové hry“ a přitom ve čtyři hodiny odpoledne běží v televizi „krvák“. Zbraň je prostě vždy jen taková, jaký je uživatel. Říká se, že špatného člověka se zbraní může zastavit jen dobrý člověk se zbraní. V tom je demokracie a její největší míra. Kdo chce, ať si zbraň klidně pořídí. Pokud tedy splňuje přísné podmínky. Kdo ale nechce, nemusí.

Co navrhuje Vaše politická strana?

Nechat rozhodnutí na každém státu a na jejich národních zákonech, které každá země uzná, že jim vyhovují. Každá země je specifická a má jiné zvyklosti. My máme například zákon, který Evropa považuje za liberální, ovšem podle mého názoru je vysoce funkční. Ukazuje, že naopak nezakazování některých věcí je prospěšné.

V ostatních zemích jsou tedy přísnější. Můžete dát konkrétní příklad?

V Holandsku nebo v Británii je například perzekuován občan, který nosí v kapse nůž jakékoli velikosti. Tam je doslova i malá „rybička“ v kapse dost velký problém. U nás není zakazován i ten největší nůž – a pražádné maléry se nedějí… To znamená jediné, ve zmíněných zemích západní Evropy je občan legislativou šikanovaný. Je vytvářená umělá regulace něčeho, co regulovat vůbec nepotřebujeme. My máme opravdu dokonalé a bezproblémové zákony. Letos je v plánu například rozběhnout registr zbraní Ministerstva vnitra, který má být jeden z nejlepších na světě. Tak dokonalý registr zbraní nemají ani některé západní státy, které občana absolutně odzbrojily. Nejde jen o to, že ho odzbrojily, ale jde také o to, co do zákona o zbraních nakonec spadne.

Nakonec to vypadá tak, že někdo vyhodnotí, že nůž trempa na opasku, který si chce ořezat klacek, aby si mohl opéct buřt, může být nebezpečný a tak ho nebude smět nosit. A dám i další příklad. Nosíte někdy pepřový sprej v kabelce? Asi ano, tak to byste už také nemohla. Ve Velké Británii, Belgii nebo Holandsku je jeho nebezpečnost hodnocena v podstatě na úrovni kulometu. Je to zkrátka iracionální. Je to stejné, jako když vám regulují nádržku na toaletě a nastaví, jak může být velká, ale potom lidé musí splachovat třikrát tolik. Po odzbrojení slušných občanů v některých zemích došlo jen ke zvýšení kriminality o několik set procent, protože lépe se přepadávají neozbrojení lidé bez jakéhokoliv sebeobranného prostředku. Zločincům prostě nezakážete páchat násilí.

Mít šanci vlastnit zbraň považujete za projev svobody. Neobáváte se tedy zneužití zbraní?

Ten, kdo chce nelegální zbraň, tak si ji vždycky nějak sežene. Pokud policie není za všech okolností občanovi schopna poskytnout maximální bezpečí, a to není v žádném státě, nesmí mu brát možnost na obranu. Navíc vláda, která začne brát zbraně občanům, tak to s nimi obvykle nemyslí moc dobře. Potvrdilo se to už mnohokrát v historii. Jak řekl Orwell, skutečně demokratická vláda se nemusí bát pušky zavěšené v příbytku dělníka, protože nemá důvod ji použít proti státu. Minulost ukázala, že největšími regulátory zbraní byli vždycky největší diktátoři, kteří pochopitelně nestáli o to, aby měli lidé jakékoliv zbraně.

Lenin řekl, že jeden člověk s puškou ovládá sto dalších a proto, ať zbraně hledají a zabíjejí jejich majitele. Hitler zase dosáhl prvního systematického odzbrojení národa, protože řekl, že německý národ zbraně nepotřebuje. Himmler k tomu dodal, a to bylo zajímavé, že kdo chce zbraně, může je mít a dát se do SA nebo do SS. První, co tenkrát udělali, bylo, že odzbrojili Židy a pak i zbytek národa. Pokud by tehdy Židé zbraně měli, tak by asi nebylo možné páchat veškeré ty hrůzy, které fašisti páchali.

Vy jste spustili petici proti snaze EU sjednotit legislativu pro držitele zbraní. Kolik už máte podpisů?

Jsou jich tisíce. Hodně je jich na tzv. sběrných místech, která se vytvořila po celé republice. Povedlo se nám v podstatě iniciovat hnutí. Ze začátku jsme ani nevěřili, že se tak může rozšířit. Lidé doopravdy vnímají toto téma jako velmi bolestné. Nejde rozhodně jen o milovníky zbraní, sportovní střelce nebo myslivce. Majitelů zbrojních průkazů je u nás 350 tisíc, ale nejde jen o ně. Je to o lidech, kteří nechtějí být kriminalizovaní za nůž, jenž mají v kapse, protože pak jde o zvůli státu a šikanu. Jde nám o celonárodní a následně i mezinárodní diskusi. Za peticí stojí obrovská část národa a nedá se tak prostě ohrnovat nos nad vůlí občanů, kterých je tolik. Myslím si, že nakonec posbíráme i stovky tisíc podpisů.