Petr Pavel si ve svém novém pořadu Podhradí, který se má natáčet pravidelně, postěžoval na nízký rozpočet prezidentské kanceláře. Podle něj byl vytvořen na neaktivitu v druhé polovině druhého mandátu Miloše Zemana, kdy se téměř nejezdilo na zahraniční cesty. Zatímco on, soudě podle prvních dvou týdnů ve funkci, bude cestovatelem jako Zikmund a Hanzelka. Lze se mu divit, když na cestách spolu s manželkou vypadají tak reprezentativně?

Hezky to vyjádřil jeden z diskutujících pod mým článkem, týkajícím se také prezidenta Petra Pavla, když konstatoval, že při pohledu na nového prezidenta a jeho choť mu vytanula na mysli stará píseň od Suchého a Šlitra Ty jsi švarná, já jsem švarný, já jsem švarný, já jsem švarný, jaký jsme to krásný pár, jaký jsme to krásný pár…“ Pohlednost nového prezidentského páru je skutečně mimořádná.

Ale bodejť by nebyla, když je to uměle předem mediálními odborníky vytvořená tzv. „dokonalá dvojice“, jak uvedl autor tohoto spektáklu, jistý bývalý diplomat Petr Kolář v několika rozhovorech. Jasné je, že za pomoci médií a dostatečného balíku peněz je možno dostat do jakékoli funkce, spojené s volbami, prakticky kohokoliv. Důkazem jsou tři a půl milionu voličů, kteří vhodili do volební urny hlas bývalému „kontrášovi“. Tedy osobě, proti níž jsou tzv. hříchy kontaktu s StB u Andreje Babiše anebo bývalé členství v KSČ u Miloše Zemana naprostou prkotinou.

Poukázal jste na „dokonalou dvojici“. Myslíte si, že dojem z ní u spousty z těch 3,3 milionu voličů byl hlavním důvodem, proč Petru Pavlovi dali hlas?

V televizní a dnes i internetové době nahrazuje médii přenášený obraz naši starou zkušenost, kdy se rozhodujeme o kladném anebo záporném vztahu k cizí osobě „na první pohled“. Jak nás učí psychologie, 80 % informací získává mozek pohledem. Proto nás pohled na tu či onu osobu předem naladí na kladný, či záporný vztah k objektu. Pohlednost tohoto páru, generál Pavel v elegantní uniformě a elegantní plukovnice Pavlová, proti dohasínajícímu Miloši Zemanovi a vyloženě „antiteleviznímu“ Andreji Babišovi v tom měla podle mě zásadní roli. Nová moderní společnost prakticky nereaguje na žádné nové a přesvědčivé myšlenky. Potřebuje hlavně krásný obal.

Tedy něco na způsob vějičky na spotřebitele, resp. voliče?

Není nutno to vyčítat jenom Petru Pavlovi a jeho tvůrcům, u nás s tím máme bohaté zkušenosti. Prvním takovým krasavcem, mediálně i osobně vytvořeným, byl první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Více než jeho myšlenky národ upoutala jeho mediální a hlavně obrazová dokonalost. Jeho fotografie na koni, v legionářské uniformě, byly z hlediska dopadu na voliče, do doby generála Pavla, nepřekonané. Masaryk se stylizoval do role, kterou národ očekával, tedy jakéhosi prezidenta / krále, na kterého tehdejší národ netrpělivě nejméně od roku 1848 čekal. Můžeme tedy říci, že Masaryk a jeho okolí z něj dodnes vytvořili modlu, na kterou bude národ vzpomínat ještě staletí.