Na konci února prezident Erdogan „otevřel migrantům bránu do Evropy“, Řecko muselo hranici tvrdě bránit a koncem března hlásaly novinové titulky, že krize na řecko-turecké hranici je u konce, protože Ankara nechala vyklidit tábor pro tisíce běženců s odvoláním na pandemii koronaviru. Veškerý mediální prostor pak zaplnily jen informace o pandemii. Jenže začínají prosakovat zprávy, že se na řecko-turecké hranici opět něco vážného děje. Jaké jsou vaše informace?

To, co se v poslední době děje na řecko-tureckých hranicích, je jen Erdoganova politická hra. Chce donutit EU, aby podpořila jeho vojenské tažení v Sýrii, a také samozřejmě chce větší výpalné, které mu EU pravidelně vyplácí. Migranty používá jako nástroj politického boje a k vyvíjení tlaku na Evropu. Původní záměr byl poslat do Evropy další migrační vlnu přes pozemní řecko-turecké hranice. Tento záměr díky odhodlání Řeků nevyšel a Turek mění taktiku. Koncem března turecká vláda poslala autobusy na řecko-tureckou hranici a odvezli odtud přes 6 000 migrantů zpět do tureckého vnitrozemí. Ty migranty, které tam o měsíc dříve ty samé autobusy přivezly. Turecká vláda to vysvětluje jako opatření proti koronaviru. Faktem ale je, že se velká část migrantů přemísťuje do jiné oblasti. Podle dostupných informací armáda migranty sváží na turecké pobřeží na místa, odkud je to lodí blízko na řecké ostrovy. A podle řeckých médií jsou v přístavech a v letoviscích naproti řeckým ostrovům připraveny desítky tisíc migrantů.

Pokud teď Erdogan znovu převáží migranty pomocí autobusů na pobřeží a na místa, odkud je to lodí blízko na řecké ostrovy, proč je předtím stáhl? Testoval, jak se zachová Řecko? Jak se zachová EU? Nebo si vzal čas na rozmyšlenou? 

Podle mě to byl takový průzkum bojem. Zkusil vyvinout tlak na Řeky a pokusil se prorazit hranici. Když mu to nevyšlo, zkusí něco jiného. I když se nedá říct, že by byl úplně neúspěšný. Po tlaku na řecké hranici mu Evropa zvýšila výpalné o 1,3 miliardy eur, takže se mu to vyplatilo. Může to být i politická hra. „Poslali jste peníze, tak je stáhnu z pozemních hranic,“ což mohla být součást dohody. „Ale obratem je pošlu po moři, o tom jsme se nebavili.“ Jsou to samozřejmě moje domněnky. U těch jednání jsem nebyl, ale logicky mi to vyplývá z vývoje situace. Každopádně tlak na Evropu bude Erdogan vyvíjet dál a já se mu nedivím. Vidí, jak je Evropa slabá, tak toho využívá. Chyba je na straně evropských politiků, že se mu nedokážou postavit.

Jakou formu by podle vás měla mít reakce EU? 

Evropská reakce měla přijít již dávno. Hned v počátcích migrační krize se měly nastavit mantinely, za které nelze ustoupit. Problém vidím v tom, že tady není nastavený systém, jak migrační krizi řešit. Některé státy jsou pro přijímání migrantů, jiné jsou zásadně proti. Nikdo přesně neví, co dělat, a pokud by i někdo přišel s adekvátním návrhem nebo řešením, tak byl okamžitě nařknut z xenofobie, rasismu, potlačování demokracie a já nevím z čeho ještě. Takže vlastně ani po těch letech jsem neslyšel jediný návrh na řešení migrační krize, který by měl hlavu a patu. V podstatě stojíme na tom, že velká část migrantů zůstává v Turecku a my za to Erdoganovi platíme obrovské výpalné. A Erdogan si je toho vědom, a protože peníze se hodí, zvláště v době, kdy turecká ekonomika slábne, tak tlačí na Evropu. A pandemická krize mu hraje do karet. Věří, že v současné složité době nebudeme mít tolik síly řešit migrační krizi a raději mu zaplatíme a ustoupíme v jeho požadavcích. Je to ovšem obrovská chyba. Vyděračům se neustupuje, protože v tom případě vydírání nikdy neskončí.