„Nerozumím tomu, čemu se pan generál Řehka diví, když říká, že naše profesionální armáda není připravena na obranu teritoria, protože on byl přeci jedním z těch, kdo podporoval patnáct let budování expediční armády. On se podílel na budování expediční armády v Afghánistánu. Když jsem opakovaně vystupoval a ptal se, co tam děláme, že to nedopadne dobře, že dochází k aghánizaci naší armády, k strašné jednostrannosti, která nám bude k ničemu, pokud se situace vyvine jinak - jako třeba nyní - tehdy mi pan Řehka na to řekl, že se mu chce zvracet z takových zbabělců, kteří nechtějí bojovat v  Afghánistánu. Tehdy se prý bojovalo v Afghánistánu za Prahu, což byl kolosální nesmysl. Nikdy tomu tak nebylo. Když jsem se ptal jaká je udržitelnost toho, co tam děláme, nikdo mi na to nedokázal odpovědět. Opakovaně jsem se v parlamentu ptal jaký je cíl, k čemu směřujeme v Afghánistánu. Byla celá řada informací, že je to špatně. Investovali jsme do toho a dnes je to úplně nanic. Museli jsme tam všechno nechat. Celé to úsilí, peníze, vše vyhozené do vzduchu. Dneska začínáme znovu a pan Řehka se diví, že nejsme připraveni na teritoriální obranu země. Chtěl bych mu připomenout, že tehdy se mu chtělo zvracet, když jsem řekl, že nerozumím, co tam děláme a mám pochyby o tom, jaký to má udržitelný smysl. Bylo totiž evidentní, že se nám tam nedaří. Celou dobu se lhalo, že to smysl má. Přinášela se falešná čísla, podvádělo se a on se na tom podílel a dokonce když se někdo ozval, tak mu řekl, že do toho nemá co mluvit a že je mu z něj zle. Nejvíc ze všech křičel, když to někdo zpochybňoval. Přijde mi proto do nebe volající, když nepřizná, že má na tom podíl. Připadá mi velmi nešťastné, že dnes armádu vedou ti, kteří ji dovedli tam, kde dnes je. Naprosto slepě budovali expediční sbory místo toho, abychom se soustředili na teritoriální obranu. Teď mají to, co si nadrobili. Nikdy se vlastně neudělala nějaká bilance okolo Afghánistánu, k čemu jsme tam byli. Vždyť je to ostudné, když se ukazuje co se tam dělo. Píšou se knihy o tom, že to celé byl velký podvod. U nás se to teprve začne vyjevovat,“ řekl Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničních věcí i kultury a místopředseda ČSSD.

„Záleží na rozhodnutí parlamentu, jak se zapojíme do případného konfliktu. Z toho vyplyne míra potřeby vojáků,“ vysvětlil Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí, vnitra a předseda KDU-ČSL.

„Záleží na tom, o jaký konflikt by se jednalo. Myslím, že generál Řehka mluvil o takovém velkém konfliktu, který skutečně vyžaduje vytvoření silné a velké sestavy vojsk Aliance a zapojení se do toho konfliktu podle těch asi nejkrizovějších plánů. V tom případě ano, to by muselo dojít k částečně a asi pravděpodobně nějaké výběrové mobilizaci. Armáda je postavená tak, aby byla schopná bojovat v první fázi. Jako první když bude potřeba doplnit bojové útvary jsou aktivní zálohy, k tomu jsou připravovány. A různí specialisté. Záleží co by se potřebovalo. Stát by měl provést některá opatření, která by zajistila, že ten kontingent bude schopen bojovat a pak, že bude doplňován. Podle toho bude úroveň mobilizace, o čemž generál Řehka mluvil. Armáda je připravená na tu minimální úroveň. Žádný stát, který rozumně hospodaří, ji nemá v tak velkém rozsahu. Armáda musí zabezpečit první náraz, za druhé rozvinutí armády o tu potřebnou velikost. Ale je to taková akademická debata, nevím jaký byl podtext toho rozhovoru s generálem Řehkou. Je pravda, že válka na Ukrajině mnohé změnila. Ještě nedávno se mluvilo o tom, že se bude válčit v kybernetickém prostoru a slovo tank byl takové slovo, že se pomalu ani nesmělo říci,“ uvedl  generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR.

„Bavíme se o něčem, co se předpokládá, že nenastane, ale i když, záležitost se bude týkat aktivních záloh, tedy vycvičených a připravených civilistů. V tuto chvíli to spíše vnímám jako předvolební tah namířený proti jednomu z kandidátů,“ domníval se Marek Ošťádal (STAN), senátor za Olomouc, místopředseda  volební komise a člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu ČR.

„Jen další oblbování veřejnosti, aby se dali naši kluci použít pro něčí velmocenské zájmy. Je třeba se ptát, kde byli všichni schovaní při migrační vlně v roce 2015, abychom tak byli připraveni bránit naše historické a kulturní hodnoty. Ještě byli lidé za svůj názor dehonestováni. Mluvíme-li o výběrové mobilizaci, tak dle mého jen, jak je u nás zvykem, zastíráme pravé pojmenování možné všeobecné mobilizace, ale o tom bude příští pohádka. Dávkování musí být postupné, zato intenzivní, zahalené do vzletných slov o svobodě. Takže mně jako otci synů při těchto vyjádřeních běhá mráz po zádech. Posílání na smrt mladých lidí, myslím i Ukrajince, jen proto, abychom naplnili touhu válečných jestřábů na obou stranách konfliktu při poměřování kdo je lepší, se také může stát cestou, z které nemusí být návratu, a to bychom si také měli uvědomit, než se jenom plácat po ramenou, jací, že jsme to kabrňáci,“ objasnil Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné.

„Přestože zajištění vnější bezpečnosti je jeden ze dvou hlavních úkolů státu, české vlády dlouhodobě bezpečnost zanedbávaly a neinvestovaly do ní ani 2 % HDP. Na rozdíl od mnoha zbytečností, které vlády platily od vakcín po nabírání státních zaměstnanců. armáda se bez veřejných peněz neobejde. Svobodní chtějí armádu zaměřenou na obranu našeho vlastního území. Při jejím současném stavu se nemůžeme spoléhat jen sami na sebe, proto jsme součástí NATO a musíme se zajímat o článek 5 smlouvy o NATO, který nemluví jen o pomoci nám, ale i o pomoci jiným aliančním partnerům. Bylo by velmi nezodpovědné při současném stavu naší armády členství v NATO zpochybňovat. V článku 5 se však rozhodně nepíše nic o tom, že pomoc spojenců musí být tak moc intenzivní, že se má vyhlásit částečná nebo dokonce úplná mobilizace. Nevím, co přesně znamená „výběrová“ mobilizace, jestli se týká třeba jen Pavla Novotného a jemu podobných, kteří se osvědčili jako dobří válečníci na sociálních sítích, ale my musíme dělat primárně vše proto, abychom předešli válce a článek 5 smlouvy o NATO nemusel být aplikován. I v souvislosti s tím je tedy důležité bedlivě sledovat snahy o změnu ústavního zákona, který posiluje kompetence vlády na úkor moci zákonodárné, a umožnil by vládě snadno bez parlamentní kontroly pozvat na naše území cizí vojska nebo naše vojska na jiné vyslat. Tato slova pana Řehky jistojistě znamenají, že prezidentské debaty budou ještě zajímavé,“ zareagoval Libor Vondráček, předseda Svobodných.