„Nerozumím tomu, čemu se pan generál Řehka diví, když říká, že naše profesionální armáda není připravena na obranu teritoria, protože on byl přeci jedním z těch, kdo podporoval patnáct let budování expediční armády. On se podílel na budování expediční armády v Afghánistánu. Když jsem opakovaně vystupoval a ptal se, co tam děláme, že to nedopadne dobře, že dochází k aghánizaci naší armády, k strašné jednostrannosti, která nám bude k ničemu, pokud se situace vyvine jinak - jako třeba nyní - tehdy mi pan Řehka na to řekl, že se mu chce zvracet z takových zbabělců, kteří nechtějí bojovat v  Afghánistánu. Tehdy se prý bojovalo v Afghánistánu za Prahu, což byl kolosální nesmysl. Nikdy tomu tak nebylo. Když jsem se ptal jaká je udržitelnost toho, co tam děláme, nikdo mi na to nedokázal odpovědět. Opakovaně jsem se v parlamentu ptal jaký je cíl, k čemu směřujeme v Afghánistánu. Byla celá řada informací, že je to špatně. Investovali jsme do toho a dnes je to úplně nanic. Museli jsme tam všechno nechat. Celé to úsilí, peníze, vše vyhozené do vzduchu. Dneska začínáme znovu a pan Řehka se diví, že nejsme připraveni na teritoriální obranu země. Chtěl bych mu připomenout, že tehdy se mu chtělo zvracet, když jsem řekl, že nerozumím, co tam děláme a mám pochyby o tom, jaký to má udržitelný smysl. Bylo totiž evidentní, že se nám tam nedaří. Celou dobu se lhalo, že to smysl má. Přinášela se falešná čísla, podvádělo se a on se na tom podílel a dokonce když se někdo ozval, tak mu řekl, že do toho nemá co mluvit a že je mu z něj zle. Nejvíc ze všech křičel, když to někdo zpochybňoval. Přijde mi proto do nebe volající, když nepřizná, že má na tom podíl. Připadá mi velmi nešťastné, že dnes armádu vedou ti, kteří ji dovedli tam, kde dnes je. Naprosto slepě budovali expediční sbory místo toho, abychom se soustředili na teritoriální obranu. Teď mají to, co si nadrobili. Nikdy se vlastně neudělala nějaká bilance okolo Afghánistánu, k čemu jsme tam byli. Vždyť je to ostudné, když se ukazuje co se tam dělo. Píšou se knihy o tom, že to celé byl velký podvod. U nás se to teprve začne vyjevovat,“ řekl Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničních věcí i kultury a místopředseda ČSSD.

„Záleží na rozhodnutí parlamentu, jak se zapojíme do případného konfliktu. Z toho vyplyne míra potřeby vojáků,“ vysvětlil Cyril Svoboda, bývalý ministr zahraničí, vnitra a předseda KDU-ČSL.

„Záleží na tom, o jaký konflikt by se jednalo. Myslím, že generál Řehka mluvil o takovém velkém konfliktu, který skutečně vyžaduje vytvoření silné a velké sestavy vojsk Aliance a zapojení se do toho konfliktu podle těch asi nejkrizovějších plánů. V tom případě ano, to by muselo dojít k částečně a asi pravděpodobně nějaké výběrové mobilizaci. Armáda je postavená tak, aby byla schopná bojovat v první fázi. Jako první když bude potřeba doplnit bojové útvary jsou aktivní zálohy, k tomu jsou připravovány. A různí specialisté. Záleží co by se potřebovalo. Stát by měl provést některá opatření, která by zajistila, že ten kontingent bude schopen bojovat a pak, že bude doplňován. Podle toho bude úroveň mobilizace, o čemž generál Řehka mluvil. Armáda je připravená na tu minimální úroveň. Žádný stát, který rozumně hospodaří, ji nemá v tak velkém rozsahu. Armáda musí zabezpečit první náraz, za druhé rozvinutí armády o tu potřebnou velikost. Ale je to taková akademická debata, nevím jaký byl podtext toho rozhovoru s generálem Řehkou. Je pravda, že válka na Ukrajině mnohé změnila. Ještě nedávno se mluvilo o tom, že se bude válčit v kybernetickém prostoru a slovo tank byl takové slovo, že se pomalu ani nesmělo říci,“ uvedl  generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR.