Byl jste znovu zvolen předsedou Svobodných. Jste spokojený s výsledem?

Moc si toho výsledku vážím. Jsem rád, že jsem získal silnou podporu od hlasujících členů (cca 87 % hlasů), protože můj protikandidát nabízel popření velký míry naší práce za posledních 5 let. Dvouleté uhnutí od původní rétoriky strany, které můj soupeř nabízel, už jsme si vyzkoušeli, a přivedlo nás v roce 2019 k nejhoršímu výsledku, 15 500 hlasů v eurovolbách.

Souhlasím, že se toho musí změnit dost, máme totiž daleko větší cíle, než jaké jsou naše volební výsledky, a to přestože jsme letos získali 3,5krát víc hlasů než v minulých eurovolbách. Ovšem změna směřování a rétoriky, jakou nabízel můj protikandidát, by přinesla exodus členské základny, která je dnes více než dvojnásobná, oproti stavu v roce 2020, krátce po mém nástupu, což samo o sobě není důvodem k jásotu, ale zároveň je to šance na takovém růstu stavět dál, a ne vše lacině zbořit.

S jakými cíli vstupujete do nového funkčního období?

Cíle příliš měnit nehodláme, ale zásadně musíme změnit prostředky, jak jich chceme dosáhnout. Politici se poslední roky chovají tak, že jim naše země patří, a můžou s ní provádět nejrůznější experimenty, jak se jim zlíbí, protože u nás lidé nemají podobné možnosti jako ve Švýcarsku, aby takové vládě vystavili v referendu stopku. To chceme změnit.

Green Deal a gigantické zadlužování jsou v nejbližších letech nejnebezpečnější projevy politické zvůle. Green Dealem ničí to, co vybudovali naši předci a pošlapává úspěšnou minulost našeho šikovného na průmysl zaměřeného národa. Gigantickými dluhy pak ničí budoucnost našich dětí, kteří se jednou probudí jako otroci dluhů, pokud se nic zásadně nezmění. Našim hlavním cílem zůstává boj proti těmto procesům, aby Česká země byla brzy zase svobodná, prosperující a nezávislá, tedy bezpečná země.

Na začátku roku jsme představili expertní tým, který je stále připraven řešit komplexní a složité problémy, které bude muset řešit i budou vláda. Doufali jsme, že díky volbám v roce 2024 posílíme na tom, abychom se mi stali tím jádrem budoucího spojení sil proti zničujícím procesům, které jsem tu nazval.

Změna se tedy netýká cílů ale toho, že v roce 2025 nemůžeme očekávat, že právě Svobodní budou tou silou, která nabídne vlastního frontmana, za nímž půjde celý volební blok, ale můžeme ve společné kapele nabídnout skvělého basáka či pianistu. Pokud se taková budoucí kapela sladí, a povede jí v roce 2025 dobrý frontman, pak může lidem už po příštích volbách přinést mnoho skvělého. A kdo ví, jednou třeba bude frontman od Svobodných, podobně jako v Itálii se v jednom volebním bloku z popelky Meloniové nakonec stala lídryně celého uskupení Meloni – Salvini – Berlusconi.

Kromě předsedy Svobodní volí také nové složení svého předsednictva. Jste tím spokojený?

Na svou pozici ze současného vedení nerezignoval pouze místopředseda MUDr. Miroslav Havrda, který je už roky velmi prospěšným členem týmu a letos potvrdil svoji popularitu v Královehradeckém kraji, kde získal suverénně nejvíc preferenčních hlasů a stal se z něj krajský zastupitel.

O dalších pozicích v předsednictvu se rozhodne do 5. listopadu. Mezi kandidáty, ale aktuálně vidím samé zkušené, schopné, pracovité a příčetné lidi, kteří navíc dali veřejný slib, že budou straně pomáhat za všech okolností i bez mandátu. Tato volba tak nemůže dopadnout špatně.

Do velké míry se navíc jedná o nové tváře, které přichází s novým drajvem a novými tématy. Už dnes tito kandidáti rozšiřují řady známějších členů a vystřídají tak dosavadní členy vedení Roberta Vláška či Tomáše Macka, kteří dál budou pro stranu pracovat, byť mimo volené funkce a za jejich dosavadní patří velký dík.

Jakou roli bude mít vaše další viditelná tvář, ekonomka Markéta Šichtařová? Budete s ní spolupracovat i do budoucna? Najdeme jí ve vedení Svobodných?

I díky výsledku volby předsedy se na ní stále můžeme spolehnout jako na naší věrnou členku i ekonomickou expertku. Na sobotním sněmu svoje nasazení spojila i s mou osobou, když prohlásila, že mě vnímá, jako jediného člověka v politice, kterému věří, a podpořila mě na post předsedy. Toho si velmi vážím.

„Budu se pokoušet dělat to, co považuji za správné, i když to nebude to vítězné,“ řekla a jasně tím odpověděla i na vaši otázku, že se volebním výsledkem v eurovolbách nenechá odradit od další práce a zůstává u Svobodných.

Ve výčtu kandidátů na funkci místopředsedy jí sice nenajdeme, ale za pár měsíců nás čeká volba „lídra do Sněmovní kampaně“, a právě v této pozici si jí myslím umí představit velmi mnoho lidí. Opakovaně totiž prokazuje, že umí velmi srozumitelně vysvětlovat i složité ekonomické otázky, a to je kvalita, kterou by měl lídr rozhodně mít.

Na vašem sněmu naopak ohlásil odchod ze Svobodných někdejší prezidentský kandidát Karel Diviš, který následuje Matěje Gregora, dalšího kandidáta z vaši eurokandidátky. Někteří by si mohli myslet, že to svědčí spíše o tom, že vám vlastní lidí přestávají věřit. Co si o tom myslíte vy?

O důvěře v moji osobu to určitě není, protože jsem dal svoji funkci k dispozici a do poslední chvíle jsem zkoušel přesvědčit Markétu Šichtařovou, aby usilovala o předsednický post. Oba mě klidně mohli v tomto mém úsilí podpořit a zůstat ve straně pod jejím vedením, a nebo mohli sami zvednout hozenou rukavici a usilovat o posty nejvyšší, ale vybrali si cestu jinou.

O mém postoji k přestupu Matěje Gregora už jste informovali a více se k tomu vyjadřovat nechci. V případě Karla Diviše jde asi i trochu o jiný příběh. Přijde mi, že chtěl stranu o 400 členech měnit k obrazu svému, a nikoliv posílit svou viditelností stranu jejíž programové zásady jsou 15 let spolehlivé a konzistentní, což se mu nepodařilo, a tak se rozhodl stranu opustit. Ale je třeba ocenit, že svůj odchod pojal velmi slušně a pokorně, což v dnešní době bohužel není vždy samozřejmost, takže je na místě mu také poděkovat za jeho práci a popřát mu hodně štěstí v budoucím životě.