K „vajíčkovým protestům“ vůči prezidentovi Miloši Zemanovi, které se odehrály 17. listopadu na Albertově, jste již řekla, že vám to nepřipadalo nevhodné a že byste si snad také hodila. Máte stále stejný názor?

Ano. Mně skutečně přišlo, že bych si také hodila, neboť k tomu bylo několik důvodů. Ale hodit si vejce není žádné řešení. To ovšem těm, co je házeli, nedošlo. Omlouvá je, že jsou mladí. Navíc já hrubě nesouhlasím s panem rektorem Tomášem Zimou, který řekl, že házení vajíček je neslušné. Kdybych já byla na místě těch, kteří byli cílem protestu, tak bych se nad sebou hodně, hodně zamyslela. K tomu ale nedošlo – nevypadá to totiž na to, že by se pan prezident nad sebou zamyslel, že by přibrzdil a neprovokoval a nepletl se, do čeho by se jako prezident neměl plést. Na druhou stranu si ale všimněte, že dnes nikdo nepřizná, že Zemana jako prezidenta volil.

I když v nynějších protestech proti Zemanovi prsty nemám, tak to na druhou stranu neznamená, že je mi to lhostejné. Víte, v mém životě figurují jen prezidenti dva. Jednoho jsem nezažila, neboť to byl prezident Masaryk. Ten druhý je Václav Havel, který zřejmě bude mým doživotním prezidentem. a to přestože jsem v jednu dobu měla pocit, že budou následovat další Havlové, co alespoň budou mít právo na to viset dětem ve třídě na obraze jako vzor. Jak to ale říkají skeptici? Přece tvrdí, že v tomto národě není z koho vybírat! Podle mne by bylo z koho, ovšem mnoho lidí nejde ani volit, a jako důvod k tomu zmiňují, že jejich hlas stejně nic nezmění. Podle mne ale nemají pravdu.

Z vašich slov mám pocit skepse...

Víte, co se nyní odehrává na politické scéně, tak to není podle mne o kroku dopředu, či dozadu, ba ani o úkroku. Je to spíše potácení se a balábile a nepřehlédnutelný ples různých trapasů a prohřešků proti všem dobrým mravům. To není jenom o sprostých slovech.

Měl by podle vás Miloš Zeman sám odstoupit z postu hlavy státu?

Tam, kde nejsem žádaný, tak tam buď nechodím, a když už se mi přihodí, že tam přijdu, ale cítím tam nevraživost, tak přece v tu chvíli odcházím! A navíc se omluvím. Takové věci ovšem v repertoáru současného pana prezidenta zřejmě vůbec nejsou. A ani cit pro takovou situaci.

Měli by podle vás politici v obou parlamentních komorách rozhodnout o tom, že není Miloš Zeman schopen vykonávat svůj úřad?

Kdybych já měla k tomu kompetence, tak bych se přinejmenším o to zasazovala. Jakmile ale v tomto směru za Zemanovo odvolání bude nějaká petice, tak bych ráda u toho byla a podepsala ji. My se totiž tváříme, že jsme země práva a demokracie, ale už zapomínáme na to, co jsme si všichni přáli v roce 1989 na náměstích.

Je tady ale i možnost, aby Senát podal na Zemana ústavní žalobu, jako se to stalo v případě Václava Klause. Měli by to podle vás senátoři udělat?

Ano. Když se již k tomu odhodlali u Václava Klause, tak proč by se neměli odhodlat nyní? Ono to tehdy bylo u Klause křiklavé, ale podle mne by se u Zemana k takovému aktu našlo o mnoho více důvodů. Nechápu, proč s tím páni senátoři otálejí!

Také se začíná přiživovat myšlenka, zda by nebylo dobré opustit přímou volbu prezidenta a nechat prezidentskou volbu opět na Parlamentu. Čemu byste dala přednost vy?

V tom nemám úplně jasno. Ale po zkušenosti, kdy se otěže předaly do rukou lidí, si myslím, že by možná bylo dobré tuto záležitost vrátit do starých kolejí. Vždyť to není nic ohavného - poslance a senátory jsme přece volili my. Nechápu, s čím jsme se spokojili, co jsme jako národ přijali za své. Proto bych tuto věc zase národu upřela a přenechala ji na Parlamentu.