Nedělní demonstrace na Letné byla vyvrcholením série protestních demonstrací proti premiéru Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Jaký dojem ve vás akce lidí nespokojených s předsedou vlády vyvolaly a jaký efekt přinesly nebo by mohly přinést?

Masová demonstrace pomohla zlepšit obraz naší země v západních médiích, v pondělí poté o tom mluvili všude. Babiš svým postojem opravdu nedělá naší zemi dobré jméno a díky demonstraci je vidět, že jeho kauza není veřejnosti jedno. Navíc mají na Západě demonstrace rádi, v očích Západu jsme teď skutečná demokracie. Zároveň na mě akce dělala dojem, že je spíše pokračováním velkého hnutí „pryč od parlamentní demokracie“, které tu kdysi začalo v době Holešovské výzvy a protestů „proti pravicové vládě“ Petra Nečase. Tento dojem ještě zesílil absurdní transparent o boji za klima, který působil, jako by Babišovo vládnutí způsobilo globální klimatickou změnu. Zkrátka toto hnutí odmítá Babišovu osobu, ale ne politickou kulturu „přímé demokracie“, která tu nastoupila po pádu parlamentní demokracie. To mě mrzí. Je absurdní, když se na Letné demonstruje proti premiérovi, protože ohrožuje demokracii, a zároveň se v ulicích demonstruje za odstranění demokracie, protože to prý vyžaduje světové klima. Heslo System Change Not Climate Change totiž vyjadřuje přesně toto. A ve stejný den, kdy se konala demonstrace na Letné, visel na budově Umělecko průmyslové vysoké školy na Palachově náměstí velký transparent, který žádal přesně toto: „Změňme systém, ne klima“. A naším ústavním systémem je formálně stále ještě parlamentní demokracie. Proč je pro světové klima nutné, aby byl v Evropě odstraněn systém parlamentní demokracie, to nechápu.

Zaujalo mě, že se na Letné četly i vzkazy Petra Pitharta, který byl devět let v KSČ, nicméně v roce 1990 se stal předsedou vlády, která dala základy tomu, aby v zemi mohli velice dobře fungovat podnikatelé, jejichž čelným představitelem je i dnešní premiér Andrej Babiš. Není to od pořadatelů jistá forma schizofrenie, výpadek paměti nebo momentálně neexistuje žádný vhodný politik, kterého by před demonstranty mohli nechat předstoupit?

Petr Pithart byl jedním z nejskvělejších diskutérů Charty 77. Měl dynamické, provokativní myšlení, jak je vidět z jeho esejů. Mrzí mě, že ho veřejnost z této strany nezná. Obávám se, že lidé si jej zapamatovali spíše jako obtloustlého premiéra ČR, který se proslavil tím, že „slyšel trávu růst“ a zabránil zákazu KSČ. Z hospodářského systému, jak říkáte vy, bych ho neobviňoval. Ale mrzí mě na něj, že při loňském kulatém jubileu Republiky československé tvrdil v médiích, že prý to již v roce 1938 nebyla demokracie, protože parlament prý už od března 1938 „nebyl svoláván“. To je přeci nehorázná lež. Z protokolů schůzí Poslanecké sněmovny, které jsou přístupné online, lze zjistit, že zasedala až do května, tj. do začátku léta, pak ještě v srpnu. V tom skutečně vidím schizofrenii, nebo spíš rozpor: že někdo kvůli mediální pozornosti kydá špínu na demokracii a zároveň posílá prohlášení na demonstraci, aby ji údajně hájil.

Vystoupila také zpěvačka Bára Basiková. A vyslovila přání: „Aby premiér, který netuší, co jsou slova jako pravda, čest a svědomí, odešel z funkce a vrátil se na Slovensko". Po ní vystoupil hudebník Radek Banga, který vyhecoval zaplněnou Letnou, aby vytvořila „takovej bordel, ať nás ten kazisvět pořádně slyší". Jde ještě o projev nesouhlasu, nebo už spíše o projev nenávisti?

Jde o emotivní projevy umělců. Sám takovou moralizující rétoriku nemám rád, ale uznávám, u nás na to lidi slyší.