Kandidujete do Senátu v obvodě Kladno, kde se mimo jiné popasujete s Jiřím Dienstbierem z ČSSD. Určitě již máte představu, čím byste se v horní komoře Parlamentu zabývala. Bude to, podobně jako v Poslanecké sněmovně, opět sociální oblast?

Rozhodně ano. V sociální oblasti a v neziskovém sektoru působím řadu let. Lidé, kteří znají moji práci, mě v roce 2010 zvolili do Poslanecké sněmovny. Tomuto odvětví chybí silnější zastoupení na legislativní úrovni a bohužel to podle toho také často vypadá. S panem Dientsbierem se rozhodně nejdu popasovat, to nechávám jiným. Je pravda, že každý máme na témata podpory seniorů, rodin s dětmi či lidí se zdravotním postižením jiný názor. Své argumenty mám podpořeny zkušenostmi z praxe a budu o nich s lidmi z Kladenska velmi ráda hovořit, ale bude jen na nich, jak se ve volbách rozhodnou.

Co byste ráda pro obyvatele Kladna v Senátu dobrého udělala?

Hlavně nebudu slibovat nesplnitelné. Budu hájit zájmy těch, kteří si nemohou pomoci sami, a znepříjemňovat život těm, kteří se chtějí přiživit na úkor těch nejslabších, tak jako se to snažím dělat i nyní. Chci nastavit takové legislativní podmínky, aby ten, kdo pracuje, se měl lépe nežli lidé, kteří jen přijímají sociální dávky. V neposlední řadě je důležitá podpora soukromých podnikatelů a malých firem, to jsou ti, kteří tvoří pracovní pobídky v regionech. Chci se také zaměřit na financování sociálních služeb tak, aby poskytovatelé měli nějakou jistotu a věděli, že příští rok se nebudou muset bát o vlastní existenci. Financování si zaslouží ukotvení v zákoně. Hovoříme o lidech, kteří se starají o nejslabší - aby museli každý rok bojovat o přežití a byli součástí nějakých politických bojů, to mi přijde nedůstojné.

Založila jste Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zabýváte se i problematikou uplatnění zdravotně postižených osob ve společnosti. Nedávno v České televizi proběhla informace o systému příspěvků na péči pro osoby se zdravotním postižením, kvůli němuž někteří lidé v důsledku takzvané Drábkovy sociální reformy přišli o značnou část peněz. Z vyšší moci se tak najednou prý ocitli na okraji hmotné nouze. Jak takové zmínky v médiích vnímáte?

Já ty zmínky nevnímám jen z médií, ale řada lidí se na mé kolegy z nadačního fondu a na mne obrací s prosbou o radu či pomoc. To, že někdejší ministr Drábek udělal řadu podrazů, je fakt, na který jsem upozorňovala již zkraje jeho působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Bohužel stihl napáchat spoustu škody, než byl odvolán a jeho spolupracovníci vzati do vazby. Princip není špatný, špatné je ovšem nepřihlásit se k mezinárodní klasifikaci, která posuzuje invaliditu velmi objektivně. Již druhé vedení Ministerstva práce a sociálních věcí ale onu mezinárodní klasifikaci obchází, nedokážu pochopit proč.

V nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste na dotaz, jak byste hodnotila vládu Bohuslava Sobotky, uvedla, že tam jde o mnoho povyku pro nic, že slyšíme hodně řečí, ale nic se neděje. Máte i nyní – s odstupem času – tentýž názor?

Čím dál více se v něm utvrzuji. Nebo vy si vybavujete nějaké konkrétní kroky současné vlády? Já jen slyším spoustu planých řečí pana premiéra a údaje o výnosnosti řepky z úst jeho pravé ruky, pana Babiše.

Co soudíte o rušení druhého pilíře důchodové reformy?

Je to chyba a myslím, že to ví i současná vládní reprezentace, která na onom zrušení postavila svou volební kampaň a tím tak úplně zbytečně vyděsila spoustu současných seniorů, kterých se II. pilíř vůbec netýkal, a teď neví, jak z té šlamastiky ven. Jak už jsem někde zmínila, vnímám to jako facku do tváře odpovědným občanům, kteří si byli schopni a ochotni přispívat na vlastní důchod. Vláda pana Sobotky nemá náhradní řešení a za pár let nebude na důchody. Vládní kroky jsou krátkozraké a poškodí především naše děti.