Pane profesore, v pondělí uplynuly tři roky od začátku války na Ukrajině, což v neděli připomněla demonstrace na Staroměstském náměstí, kde vystoupil i prezident Pavel. Zněly projevy o pevné a neochvějné podpoře Ukrajiny. Jak to celé vnímáte?
Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?Anketa
Ukazuje to na české odtržení od reality, které bohužel v naší kotlině je mnohem intenzivnější než jinde. Trochu mi to připomíná situaci, kdy jsme zde, na samotném sklonku stalinismu v 50. letech, začali stavět pomník Stalinovi. Doba se zásadně změnila a čeští stalinisté se pustili do takového grandiózního projektu. Nyní je to tu opět. Máme situaci, kdy se geopolitická realita zásadně změnila a tady čeští stoupenci minulých pořádků se snaží zintenzivnit kampaň pro něco, co už není a nebude.
Nechtěl bych tu demonstraci přeceňovat, protože se tam sešlo několik tisíc lidí. Několik tisíc je na hlavní město dost málo. Přitom každá protivládní demonstrace zatím měla minimálně desítky tisíc účastníků, možná více a ty, které se nepovedly, měly nižší desítky tisíc. Proto lze říci, že účast na této proukrajinské akci byla zanedbatelná. Kladu si otázky i nad způsobem, jakým účastníci té akce dávali najevo svou podporu Ukrajině. Často se tam objevovaly velmi vulgární transparenty, které nasvědčují, že jde o lidi, kteří mají problém respektovat základní společenské normy.
Je to úroveň ukrajinské diplomacie, která si myslí, že nadávkami a vydíráním si něco vydobyde. Nevím, jestli ty transparenty nesli Češi, nebo Ukrajinci, ale každopádně to bylo dost nevhodné.
Fotogalerie: - Společně za Ukrajinu!
Mediální pokrytí této akce však bylo významné, i když mluvíte o nízké účasti. Navíc lze říci, že vyznění demonstrace i slova, která tam zaznívala, jsou oficiální politikou této země. Stále přece ČR podporuje další zpřísňování sankcí. Co to pro nás může v novém uspořádání světa znamenat?
Jedna demonstrace nic nemění, ale je zde zásadní trend naší rostoucí irelevance. A to nemyslím jen České republiky, ale i Evropy. Irelevance není dána jedním okamžitým gestem, ale trvalým popíráním reality. Projevilo se to na válce na Ukrajině, ale projevuje se to i v řadě dalších otázek, na vztahu k Číně, Rusku, ale dnes už i ke Spojeným státům americkým. Tyto vztahy nejsou založeny na faktech, ale na utopiích představitelů liberálně progresivistické oligarchie. Dnes proto vidíme jen projev popírání reality.
Nicméně ta demonstrace měla i politický význam, protože se jí účastnil prezident republiky, který je hlavou státu, a proto tam určitý význam je. Malá návštěvnost akce, která byla zveličována nejrůznějšími médii, svědčí o tom, že česká společnost už žije jinými problémy, nezajímá ji to a je otázkou, kdy česká společnost přejde k dalšímu stupni, a to je aktivní vzpoura vůči tomu všemu. Na začátku se naše společnost na ukrajinské vlně hodně vezla, pak začala zjišťovat, že to úplně všechno není tak, jak říkají propagandisté, a zlomila nad tím hůl. Možná ještě přijde moment, kdy se společnost začne bouřit proti tomu, co zde vyvádějí.
Může ta vzpoura mít přerod ve výsledku podzimních voleb?
Uvidíme. V tomto momentu by se to mělo otestovat, protože voliči budou této vládě vyměřovat účet. Ukrajina tam možná nebude hrát nejdůležitější roli, ale nějakou roli hrát bude, protože některé naše problémy, jako třeba energetika, s Ukrajinou skutečně souvisejí. Očekával bych, že společnost vysloví jasnější NE vůči tomu, co představoval Fiala se svou koalicí.
Co by příští vládní garnitura, která vzejde z voleb, měla udělat k tomu, aby zemi vymanila z diplomatické bezvýznamnosti, o níž hovoříte?
Pro budoucí garnituru nemusí být rozhodující, kam ji pozvou nebo nepozvou, ale jestli to, co bude dělat, bude odpovídat potřebám naší republiky. Pokud svou politiku založí právě na tom, bude politika budoucí vlády autentická. Taková autentická politika ve prospěch zájmů naší země bude mít i daleko větší věrohodnost než ta současná imitace a šaškování. Podívám-li se na věc z hlediska obsahu, bližší středoevropská spolupráce se rýsuje jako jediná alternativa. Myslím si, že ve střední Evropě na to dost čekají. V Bratislavě, v Budapešti, ale i jinde. Tohle je podle mě východisko.
Všichni asi pamatujeme na Fialovo heslo z billboardů „Vrátili jsme Česku respekt v zahraničí“. Říkali také, že díky principiální podpoře Ukrajiny si u partnerů zajistíme úctu a respekt. Teď vidíme, že nic z toho neplatí. V USA nemají žádné vztahy, Macron Fialu do Paříže nepozval ani po naléhání. Kde je ta úcta a respekt?
Nikde. Je to dané tím, že politický utopismus se v zahraniční politice nikdy nevyplácí. Nevyplácí se ani lokajství. I když nasednou na správnou vlnu, všichni ostatní v mezinárodním společenství daný stát vnímají jako nesvéprávný. Utopismus ani lokajství není cestou k respektu. Tato vláda začala jako lokajové a končí v utopii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Jak hodnotíte obsah rozhovoru?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
