Pane předsedo, Svobodní se v minulý dnech ostře vymezili proti zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem. Nedáváte si tím nálepku strany, která se staví proti ochraně životního prostředí?

Ano, máte pravdu. Na našem webu svobodni.cz jsme spustili výzvu proti zákazu aut jezdících na benzín a naftu, kterou snad podpoří maximum rozumných lidí, což jistě většina vašich čtenářů je. Samozřejmě nás může kdokoliv onálepkovat a už jsme si zvykli, že tam, kde chybí argumenty, tam se sahá po nálepkách. Realita je ovšem taková, že přírodu může šetřit každý z nás a nemusí kvůli tomu ostatním něco zakazovat nebo přikazovat. Osobně jsem pořádal v našem městě velký úklid parku, který proběhl už pošesté. Vzorně třídím odpad, neplýtvám potravinami i energiemi a nikdy jsem k tomu nepotřeboval osvícené úředníky z Bruselu. Pozitivní vliv zákazu na přírodu přitom považuji za přinejmenším sporný, avšak negativní vliv na společnost vnímám zcela evidentně.

Je třeba si uvědomit, že elektromobilita rozhodně není bez emisí. Elektřina se musí nějak vyrobit, přičemž až úsměvně vypadají záběry nabíjení elektromobilů z naftových elektrocentrál, které si mnozí vozí preventivně s sebou. Výroba baterií a získávání surovin pro jejich výrobu také rozhodně není bez obětí, a i likvidace je ekologicky náročná. Některé studie dokonce hovoří o tom, že výroba elektromobilů je tak energeticky náročná, že je srovnatelná s patnácti lety provozu současných klasických aut. Žádná konvenční baterie v elektromobilu si přitom ani zdaleka takto dlouho nezachová svoji kapacitu, a právě baterie je tou nejdražší součástkou celého vozu, takže se po velkém snížení kapacity baterie vyplatí spíš nákup nového vozu, což je opět energeticky náročná věc.

Samotný zákaz výroby přitom přinese pouze další zvýšení průměrného věku našeho vozového parku. Zatímco nová dostupná auta na benzín a naftu by v roce 2035 jistě měla nízké emise, staré vozy mají daleko větší spotřebu paliva a doba jejich užívání se bude kvůli zákazu uměle prodlužovat. Což také může přinést větší počet nehod na silnicích, neboť elektromobily budou luxus a samotný provoz aut se spalovacími motory by měl být umožněn až do roku 2050.

Naštěstí zákaz dostupných aut pořád není definitivní. V roce 2026 je plánováno ještě jedno hlasování o konci spalovacích motorů. Do té doby máme šanci dát najevo, že s tímto nesouhlasíme. Nesmíme tento čas promarnit a musíme nesmyslný zákaz zastavit, dokud je to možné! Proto ještě jednou prosím o podporu výzvy na našem webu.

V této souvislosti dokonce často mluvíte o tom, že se zelenou politikou bruselští úředníci snaží omezit jednu ze základních svobod, tedy svobodu pohybu. Není toto přirovnání přece jen trochu přehnané?

Ano, je to tak. Tento zákaz neohrožuje jenom pracovní místa související s výrobou ale i samotnou dostupnost výkonu svobody pohybu. Z osobního automobilu se v případě zákazu stane luxus. Planeta země ani nemá k dispozici tolik surovin, abychom mohli současný počet klasických aut nahradit elektromobily. Takový počet baterek prostě není z čeho vyrobit. Je tedy evidentní, že tyto plány počítají s tím, že většina lidí po vyřazení aut se spalovacím motorem již žádný vlastní vůz mít nebude. Ale kdoví, třeba moudré hlavy v Bruselu už ví, jak těžit tyto suroviny na měsíci, na Marsu nebo někde jinde. Z finančně dostupného auta se dnes stala samozřejmost pro lidi žijící na vesnici, kteří bez nich dnes nemohou žít plnohodnotný život. Takovýto zákaz bude tak zcela zásadní pro umrtvení života na venkově, kde již zmizely malé obchůdky i vše ostatní.

S nahrazením současného počtu aut elektromobily ani zdaleka nepočítá naše přenosová soustava. Musela by se minimálně zdvojnásobit, kdyby se běžná auta jednoduše vyměnila za elektromobily. Jenže ve chvíli, kdy vypínají Němci jaderné elektrárny je jasné, že už současná spotřeba energie by mohla být problém, natož zvýšení odběru. Pro člověka, který má na střeše fotovoltaiku a elektřinu v garáži samozřejmě může být elektromobil řešením, ale na sídlištích, kde dnes ani není kde zaparkovat, je to absolutně nemožné.

Ten, kdo dnes podporuje podobný zákaz, se chová jako člověk, který nejprve prodá svůj byt, vystěhuje se, a pak teprve řeší, kde bude ten den spát, protože si krátkozrace nezařídil nové bydlení. Lidé, kteří toto dnes prosazují, buď plánují skutečně zlomyslně omezit mobilitu lidí a udělat z pohodlného cestování za rodinou, za prací i za nákupem luxus. Nebo jsou to absolutně nezodpovědní lidé, kteří by snad měli být chránění sami před sebou tím, že jim soud omezí svéprávnost.                                              

Zároveň jste se vydali do ulic protestovat proti ekologickým aktivistům, kteří se snaží přimět pražský magistrát, aby po Praze zavedl maximální rychlost 30 kilometrů v hodině. Co vám na této snaze vadí?

Myslím, že tato otázka je spojena s prvními dvěma více, než by se mohlo zdát. Z mikro-omezování CO2 se stalo dogma. Lidé, jež podlehli zelenému náboženství, které ve skutečnosti přírodě moc nepomáhá, vidí v automobilech nepřítele. Takový člověk si potom ve jménu boje proti klimatu odůvodní i to, že nevinným řidičům komplikuje cestu z práce či do práce a má přitom pocit oběti, na kterou auto svou samotnou existencí útočí. Opravdu mám rád přírodu, pocházím z regionu a v naší krajině jsem trávil jako dítě celé prázdniny. Nicméně fanatická zelená ideologie, která se snaží vystrašit nejmladší generaci, nakonec způsobuje, že recidivistům v páchání schválností vůči řidičům nelze vysvětlit, že oběti sedí za volantem a chodci mají chodit po chodníku, ne blokovat silnice.

Vůbec nerozumím tomu, jak si někdo může na jedné straně dovolit označovat za dezoláty jedny demonstranty, kteří na náměstí nikoho neblokují, a na druhé straně zcela přechází chování těchto aktivistů. Vláda sice vyhlašuje každou chvíli boj s extrémisty, ale s těmito se schází a pomalu, ale jistě plní jejich požadavky. Jak by asi naložili se skupinkou demonstrantů, která by se rozhodla pořádat pochody po tramvajových pásech za 70 km/h v Praze? Člověka, který ve skutečnosti nechce nikoho převychovávat, to celkem láká. Zkusit protestovat za extrém na opačném pólu. Za zákaz elektroaut a 120 km/h v Praze, aby výsledkem bylo, že se nezakáže nic a z podobných požadavků budou mít politici jen srandu. Slušný, moudrý, pravicově tedy prosvobodně smýšlející člověk, který respektuje lidskou důstojnost ostatních, ovšem k takovýmto nástrojům sahá vždy jen v nejkrajnější nouzi a podobné otravování lidí, kteří za nic nemohou, mu je proti srsti.