Ekonomka v ráži: Oponenti Zemana jsou příliš líní. Chytají se sebemenšího stébla pochybení. A rozpočet? Ořezat nevládní organizace šlo ještě více

05.09.2018 18:30 | Zprávy

ROZHOVOR Česká vláda se chová jako pošetilec, který ve slunný den vyjde z domu bez deštníku navzdory předpovědi. Tak hodnotí počínání Babišova kabinetu ekonomka Hana Lipovská za to, že zadlužuje zemi jako všechny vlády po roce 1997 v době růstu, který nemusí trvat dlouho. V navrženém státním rozpočtu pro rok 2019 nevidí členka Katedry ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity plán pro případ krize. Potěšil ji alespoň příslib seškrtání financí pro nevládní organizace, tedy nátlakové skupiny, které prosazují své úzké politické zájmy bez ohledu na přání voličů. I když zrovna zde jde ovšem řezat ještě více.

Ekonomka v ráži: Oponenti Zemana jsou příliš líní. Chytají se sebemenšího stébla pochybení. A rozpočet? Ořezat nevládní organizace šlo ještě více
Foto: Facebook HL
Popisek: Ing. Hana Lipovská, Katedra ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity

Rozhovor na ekonomické téma začnu trochu neobvykle. Na Facebooku jste zveřejnila příspěvek, který reagoval na útoky novinářů na prezidenta Miloše Zemana, jenž podle nich při projevu před velvyslanci chybně umístil blbouna nejapného na Madagaskar místo na Mauricius. S odkazem na zdroje z 19. století včetně Ottova slovníku naučného jste upozornila na to, že za blbouny nejapné byli v tomto případě prezidentovi kritici. Co vás vedlo k tomu zapochybovat o tvrzení, s nímž přišel jeden komentátor a další se k němu houfně přidávali?

Na blbounovi nejapném se ukázal problém současné politické diskuze, respektive nediskuze. Oponenti prezidenta Zemana – ale prakticky kohokoli, kdo vystupuje s jasně formulovanými nemainstreamovými názory - jsou příliš líní, než aby se pustili do věcné diskuze. Chytají se proto sebemenšího stébla pochybení. Totéž jsme ostatně nedávno sledovali při pokusu o mediální a později i stranickou popravu Václava Klause mladšího stran zapojení Turecka do války v Afghánistánu. Nehledají se argumenty, nýbrž jen zástupné problémy. Pokud by se komentátoři tvrdě opřeli do obsahu projevu, jistě bych si výskyt blbouna neověřovala, byť jej mám v hlavě také spojeného – očividně správně – s Madagaskarem. Samozřejmě, že na umístění jednoho vyhynulého ptáka absolutně nezáleží, pokud však chceme hrát se slovíčky, tak se vším všudy. Přiznávám však, že já jako člověk omylný a chybující bych vítala spíše diskuzi faktickou.

Podle Příručního slovníku jazyka českého z roku 1935, na který odkazujete, se v tomto případě stali novináři v duchu charakteristiky blbouna nejapného „nechápavými, neobratnými, nepozornými či neobratnými, nerozumnými, pošetilými či nepřípadnými“. Doporučujete brát média s velkou rezervou vždy, nebo jen v případech, kdy autorům zatemní mysl jejich věčný boj s Hradem?

Média je samozřejmě nutno brát s rezervou vždy. Vždy v naší historii sloužily jednotlivé listy konkrétním zájmům – a je to tak v pořádku. Když vám dojdou domů reklamní letáky obchodního řetězce, také nečekáte, že vás budou objektivně informovat o celém potravinářském sortimentu českého trhu. Víte, že vám jen předloží své konkrétní přednosti. S médii je to obdobné. Je ovšem zajímavým jevem, že se u nás vymezují proti Hradu se zvláštní oblibou, ať na něm sídlí kdokoli. Tím však nezpochybňuji práci mnoha kvalitních a poctivých novinářů – redaktorů, komentátorů – které nalezneme snad ve všech médiích. Chyba je spíše na straně přijímače, když chceme objektivní a jedinou pravdu dostávat naservírovanou denně za 18 Kč na 18 stranách. To by bylo příliš snadné. Nespoléhejme se pouze na proroky a kazatele jediné pravdy v žádných médiích.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Kde berete tu jistotu, že Krym zůstane Ukrajině?

A co se týká Ruska, podle mě se jeho imperialistická politika nikdy nezměnila jen jsme se nechali uchlácholit mírem, který tu byl a teď nastává naopak zas panika. Na druhou stranu, myslíte, že by na nás Rusko přímo zaútočilo, když jsme v NATO? Nebo nevěříte v ochranu NATO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Michal Semín: Politické neziskovky vykázat ze státní správy. Vzít meč a sekat chapadla

5:00 Michal Semín: Politické neziskovky vykázat ze státní správy. Vzít meč a sekat chapadla

Politické neziskové organizace nemají žádný mandát od voličů, nemohou činit politická rozhodnutí a z…