Vláda zastropovala ceny energií pro domácnost, maximum je 6 Kč za kWh. Stačí to? Evropská komise navrhuje ještě nižší strop...
Je třeba připomenout, že evropské a národní řešení se vzájemně doplňují. Evropské řešení pokrývá ceny na hlavním trhu, kde elektřinu nakupují dodavatelé. Národní řešení pokrývá ceny, za které dodavatelé prodávají elektřinu občanům. Obě řešení tak musela být připravována společně, aby tyto firmy fungovaly a celý systém se nezhroutil. Zpětně hodnoceno bych si dokázal představit, že výsledná cena pro domácnosti bude o něco nižší, ale po tom jsem spíše rád, že nějaké stropování cen máme a že by systém mohl skutečně fungovat pro všech půl miliardy Evropanů.
Kritici vyčítají vládě, že s nějakým takovýmto opatření přišla pozdě. Oprávněně?
Já jsem rád, že se nám jakožto europoslancům podařilo donutit Evropskou komisi, aby položila na stůl řešení stropující ceny pro celý evropský trh. Rozumím tomu, že česká vláda do značné míry závisela na tom, jaké konkrétní řešení se dohodne v Evropě, aby mohla to národní řešení postavit jako jeho doplněk. Základním požadavkem totiž bylo a je oddělit cenu elektřiny ze zemního plynu od ostatních zdrojů. Osobně nerozumím tomu, proč vláda neudělala jiné kroky, typicky restrukturalizaci ČEZu, aby mohla disponovat s elektřinou, kterou tato firma vyrábí, napřímo.
Psali jsme:
Jaká je podle vás pozice ministra průmyslu a obchodu Síkely?
Mám obavu, že jeho úřad v oblasti energetiky dlouhodobě neodvádí takovou práci, která by byla potřeba pro zajištění stabilních, bezpečných a cenově dostupných dodávek energie. Úředníkům MPO ujíždí vlak prakticky ve všech směrech, kudy se moderní energetika ubírá. Na jeho obhajobu můžu říct, že pan ministr Síkela ten úřad zdědil po dvojministru Havlíčkovi, který ho extrémně zanedbal. Typicky český energetický zákon je zastaralý, dokonce nám kvůli tomu hrozí pokuta ze strany Evropské komise. Co je ale horší, toto zastarávání brání rozvoji komunitní energetiky – takže zatímco v okolních státech intenzivně nasazují obnovitelné zdroje, aby se zbavili závislosti na ruských fosilních palivech, Češi se dusí zbytečnou byrokracií, která nám v tom brání.
Je příčinou vysokých cen energií pouze Putinova válka na Ukrajině, nebo jsou tu i jiné důvody?
To je bohužel důsledek extrémního počasí, které způsobují globální klimatické změny. Do budoucna se dá čekat, že se podobné potíže budou opakovat. S tím, jak odtávají alpské ledovce, nastanou výkyvy v průtoku Rýna, Rhôny a dalších řek. Obzvláště francouzské jaderné elektrárny se tím mohou dostat do potíží opakovaně a vyvolat výkyvy v cenách po celé Evropě.
Věříte, že dojde v brzké době – protože čas nás tlačí – k uspokojivému celoevropskému řešení ohledně energií?
Evropský rámec je prakticky hotový a v říjnu by mohl začít platit. Velká část práce ale čeká českou vládu, která v podstatě díky evropskému řešení získá řádově vyšší desítky miliard korun na financování svých vlastních opatření. Bude záležet na tom, jak je dokáže zacílit. Chtěli bychom ten tok evropských peněz udržet, aby směřoval především k domácnostem a menším firmám, které jsou pod největším tlakem.
Psali jsme:
Není škoda, že neprošla takzvaná iberijská cesta, kdy se ve Španělsku a Portugalsku už na jaře s účinností od léta rozhodli k zastropování cen plynu sloužícího pro výrobu elektřiny a následnému dotování plynových elektráren? Ty jsou dnes z pohledu výroby nejdražší a odvíjí se od nich proto cena elektřiny na celém trhu. Proč to nevyšlo?
Iberská výjimka vypadala ze začátku asi nadějně, ale zkušenosti ukazují, že při její aplikaci roste spotřeba plynu. To je něco, co si možná může dovolit Španělsko a Portugalsko se svými LNG terminály, rozhodně si vyšší spotřebu plynu nemůžeme dovolit my ve střední Evropě, kde takovou kapacitu pro plyn z jiných než ruských zdrojů zatím vybudovanou nemáme. Druhý problém jsou náklady s tím spojené. Stát Španělsko rozpočtuje zhruba 50 % svého HDP. Evropská unie rozpočtuje pouze něco jako 1 % svého HDP, Česká republika zhruba 35 % svého HDP. Z těch čísel vidíte, že co funguje ve Španělsku, by se nedalo zavést na úrovni celé unie, nejsou na to peníze – a pokud by ty náklady propadly z evropské úrovně na samotnou ČR, státní rozpočet by to nejspíš neustál. Snížili jsme si v Česku daně, což je určitě příjemné, zároveň prostě nemáme ve státním rozpočtu ten manévrovací prostor, co mají Španělé. A já jsem příznivcem toho, aby bohatší státy v Evropě podporovaly chudší státy – ale asi vidíte, že ten evropský rozpočet k tomu taky nedává velký prostor.
Uvedl jste v anketě, že ještě není vyhráno. Co je potřeba udělat, aby k tomu bylo nakročeno?
Pokračovat v sankcích, pokračovat v podpoře Ukrajiny, modernizovat energetiku směrem k většímu zapojení čistých bezpečných zdrojů, od kterých nás nikdo nemůže odpojit, podpořit státy směrem k větší spolupráci v energetice, jako se třeba podařilo při výstavbě terminálu LNG, kde Česku pomohlo Nizozemí. A pro tuto zimu cíleně podpořit nejzranitelnější domácnosti a motivovat k tomu, abychom energiemi neplýtvali. Nemusí jít rovnou o snižování teploty, třeba města můžou ušetřit na spotřebě energií, leccos by šlo ušetřit třeba na veřejném osvětlení, velkých světelných reklamách a podobně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
