Během minulého víkendu USA, Velká Británie a Francie zaútočily na Sýrii. Šlo o velmi omezený úder coby odveta za údajný chemický útok. Syrská opozice se ale údajně vzteká, že šlo o frašku a čekala prý větší pomoc. Prezident USA Donald Trump vzkázal Emmanuelu Macronovi, že zájmem USA je co nejrychlejší stažení ze Sýrie a všichni dávají najevo, že další útok nebude. Jak to celé hodnotit? Zejména v kontextu úvah před úderem, že se blíží světová válka atd. Jsou jasné důkazy a je dobře, že k útoku došlo?

Syrská opozice má pravdu. Úvahy o blízkosti světové války byly po velkohubých prohlášeních Donalda Trumpa bohužel velmi realistické a i fakt, že řízení letového provozu nad východním Středomořím doporučilo vyhýbat se dané oblasti po dobu následujících 72 hodin, naznačuje válečnou psychózu. Výsledek celého přepadu změnila ve frašku fakta. Více než 70 raket nedoletělo do cíle. Řada z nich byla sestřelena protileteckou obranou Sýrie a v Damašku v průběhu bombardování nedošlo ani k vypnutí pouličního osvětlení. To rozhodně neukazuje velký respekt vůči útočníkovi. Navíc, ve vybombardovaných objektech měly být laboratoře vyrábějící otravné látky. Po bombardování ovšem nebyly žádné takové látky v okolí zničených objektů indikovány. Pokud tedy státníci USA, Francie a Velké Bitánie mají takto kvalitní informace, považuji podporu podobných útoků za vrchol hlouposti, lhostejno, kdo se takto vyjádřil.

Na Západě mnozí tvrdí, že západní úder byl slabý a Donald Trump přenechává Blízký východ Rusům a Íránu. Podle europoslance ODS Jana Zahradila má Sýrie funkci náhradního bojiště mezi USA a Ruskem. V našem zájmu podle něho je, aby se z Ruska díky tomu nestal globální hráč a z Íránu regionální hegemon. Na to se prý máme soustředit bez ohledu na různé fake news atd. Je nutný aktivnější přístup Západu nebo bychom se víc měli držet zpátky?

Jan Zahradil má pravdu v tom, že Sýrie má funkci náhradního bojiště, ale mýlí se v další části odpovědi. Írán je regionálním hegemonem a Rusko je globálním hráčem stejně jako Čína. Dva tisíce amerických vojáků by měly urychleně opustit Sýrii a EU. Ta má nejvyšší čas, aby se zapojila do pomoci při rekonstrukci válkou zničené Sýrie a Iráku. Totéž lze doporučit v Libyi, Tam ostatně již určité náznaky pozitivní změny politiky EU vidíme.

Podle prezidenta Zemana jde o debilitu, pokud některé státy (hlavně USA) dělají stále stejné chyby. Vše prý začalo invazí do Iráku pod záminku (neexistujících) zbraní hromadného ničení, pokračovalo to v Libyii atd. Útok v Sýrii označil prezident za „kovbojskou akci“ a „hloupost Západu“, protože útok proti jakékoli zemi může být veden jen se souhlasem Rady bezpečnosti OSN. Má Zeman pravdu? A co by na jeho slova asi řekli zástupci EU? Jak tam se útok v Sýrii vnímá? 

Zeman má pravdu. Ovšem postoj USA a jejich oddaných stoupenců nepovažuji „za příznak debility", ale za „oslnění velikostí vlastních myšlenek", které nebere ohled na realitu vzdálených zemí. Zástupci EU by jistě argumentovali tím, že podpořili solidaritu v rámci NATO, což je bohužel přízrak typického myšlení koloniálních pánů. Útok v Sýrii je vnímán oddanými stoupenci euroatlantických struktur pozitivně, lidmi, kteří neztratili náznak zdravého rozumu, je kritizován.

Ministr zahraničí Martin Stropnický i premiér Andrej Babiš americký útok jasně podpořili. Podle toho, co pak Zeman řekl médiím, to ale vypadá, že si nepřeje, aby Babiš hovořil v tématech zahraniční politiky jinak, než jak on sám předpokládá… Nakonec Babiš po návštěvě prezidenta Zemana v Lánech otočil s tím, že to tak jednoznačně nevidí. Názorový veletoč Babiše ale měl dohru, jelikož následně Miroslav Kalousek premiéra obvinil, že nedokáže být konzistentní. Co si o tom myslíte?

Tragickokomické vystoupení Martina Stropnického nemá cenu komentovat. Andrej Babiš si nechal od zkušenějšího Miloše Zemana vysvětlit celou situaci a chudák Miroslav Kalousek ve svém zbožňování politiky Spojených států vůbec netuší, o co se jedná, ale z principu musí Andreje Babiše kritizovat za jakýkoliv krok.

Jak vnímáte české politiky, kteří jsou vůči operaci Američanů, Britů a Francouzů velmi pochybovační? Mnohé překvapila reakce předsedy ČSSD Jana Hamáčka, který útok označil za odsouzeníhodný - odpovědí podle něho nesmí být ukázka síly bez mandátu RB OSN. Podle místopředsedy ČSSD Jaroslava Foldyny bylo Česko v této věci servilní a ministr obrany Stropnický z nás prý udělal satelit. Oproti tomu většina politiků z ODS a TOP 09 zásah schvaluje. Co říci na tak rozporuplné argumenty a především na to, že jsme se měli více zachovat jako loajální spojenec?

Jan Hamáček se projevil jako levicový politik a i Jaroslav Foldyna se vyjádřil zcela správně. Politici ODS a TOP 09 ve svém nadšení pro jakoukoliv hloupost, kterou provedou vedoucí mocnosti NATO, jsou naprosto konzistentní a jakékoliv jiné jejich vyjádření by mne překvapilo. Loajální spojenec se nechová jako lokaj a pokud nebyl předem informován a přesvědčen o správnosti daného kroku, nemůže takový krok dodatečně horlivě obhajovat. V tomto případě chybí jakékoliv důkazy o nasazení chemických zbraní a navíc RB OSN daný útok neschválila.

Jak tuto pozici sociální demokracie hodnotit v kontextu s tím, jak se chovala ČSSD poměrně nedávno v bývalé Sobotkově vládě, kde měla ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka? Jde o názorový posun sociálních demokratů?

Sociální demokracie se po katastrofální porážce ve volbách do Sněmovny zřejmě poučila. Nové vedení začíná zaujímat v jednotlivých otázkách levicovější stanoviska.

Silná reakce k Sýrii přišla od Václava Klause mladšího, který použil Hemingwayův citát: „Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země”. Není to už příliš drsné?

Václav Klaus mladší mne často překvapuje realistickými stanovisky, ve kterých navazuje na řadu postojů Václava Klause staršího. Citace E. Hemingwaye je naprosto namístě. Obrovské zisky výrobců zbraní z USA skutečně jsou příčinou řady kroků nejen americké administrativy v nejrůznějších koutech světa.

Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna na adresu prezidenta USA Trumpa a britské premiérky Theresy Mayové řekl, že několik hlavounů si myslí, že ovládá svět a my jen zíráme. Z celé situace se prý Foldynovi chce zvracet. Podle aktivisty Jakuba Jandy je ale Foldyna proruský element a nikdy se nestalo, že by ve standardní české politické straně měli Rusové svého agenta tak vysoko. Co na to říci?

S Jaroslavem Foldynou nás pojí dlouholeté přátelství a jsem rád, že v poslední době získávají jeho názory značný prostor v médiích. O bývalém pornoherci Jakubu Jandovi, který nám říká, co jsou a nejsou evropské hodnoty, a to za velmi slušný peníz z našeho státního rozpočtu, naproti tomu nemám žádné vysoké mínění. Jeho nulové analytické schopnosti a velkohubá vyjádření naštěstí nejsou mimo naši republiku nijak komentována. Je zjevné, že každý, kdo nevzývá jako geniální jakoukoliv myšlenku vycházející z poněkud chaotického vládnutí Donalda Trumpa nebo z okruhu nepříliš pevně v premiérském křesle usazené Theresy May, je jím považován za ruského agenta.

KSČM je těsně před stranickým sjezdem. Očekáváte nějakou výraznou změnu ve vedení? Kam by se strana měla pohnout - více doleva, omladit se, jak říká dosavadní místopředseda KSČM Jiří Dolejš? Měla by stranu řídit Kateřina Konečná? A co Josef Skála? Mnozí si všimli, že již nyní jej Česká televize zve do svých pořadů - v Událostech komentářích byl jako host za krátkou dobu již několikrát...

Rád bych na sjezdu jako kandidát přispěl ke změně ve vedení KSČM. Strana musí daleko více vykročit doleva a připravit omlazení vedení. Dvojí prohrané volby jasně prokázaly, že salónní komunisté v čele strany nejsou pro voliče přitažlivými. Strana, která přenechává levicová témata jiným subjektům a pomalu mizí z veřejného diskurzu, nemůže pokračovat stejným směrem. Řada krajských a okresních organizací proto logicky požaduje změnu a také vysoké počty kandidátů na funkci předsedy, prvního a dalších místopředsedů ukazují, že se současným vedením panuje nespokojenost. Doufám, že jednodenní sjezd zvolí vedení zcela nové a že brzy uvidíme výraznou změnu ve vystupování vedoucích funkcionářů. Jinak budeme jediným subjektem na naší politické scéně, který na tragické volební výsledky nezareagoval, což by se mohlo velmi negativně projevit na podzimních senátních a komunálních volbách.

Jak hodnotíte dosavadní jednání KSČM s hnutím ANO? Líbí se vám, že komunisté budou podporovat de facto trestně stíhaného Andreje Babiše? Je něco, co vám na „námluvách" ANO a KSČM vadí? 

Dosavadní jednání KSČM s ANO poměrně úspěšně ukazuje na možnosti kabinetní politiky, kterou vyjednávací tým KSČM zjevně dobře ovládá. V řadě otázek se podařilo prosadit části programu, které máme společné s ČSSD. Bohužel v zásadních otázkách, jako je progresivní zdanění, Tobinova daň, postoj k NATO a vyjednávání o dalším směřování EU a rozpočtovém výhledu této organizace naznačují limity podobných jednání. Pokud jde o trestní stíhání Andreje Babiše, potom celý případ vidím spíš jako vyšetřování na politickou objednávku. Z nedávné historie čerpání peněz z regionálních operačních programů lze vyzdvihnout řadu projektů, které nesplnily podmínky stanovené ministerstvem místního rozvoje, a přesto za to zjevně nikdo nebyl trestně stíhán, případně se stíhání týkalo jen malých ryb. U všech projektů, které byly dokončeny, odbor 55 ministerstva financí zkontroloval náležitosti, a teprve po této kontrole bylo možno proplatit dotaci. Druhý největší oligarcha v naší zemi vstoupil do politiky a získal pro svůj program – neprogram téměř třicet procent voličů, kteří se voleb zúčastnili. Jeho stanoviska jsou často nejasná a je schopen změnit názor v průběhu několika minut, to není dobrý partner pro žádný politický subjekt! Není myslitelné, aby levicová strana takovýto politický subjekt aktivně podpořila. Jen za velmi jasně vymezených podmínek si dokáži představit maximálně toleranci takové vlády.