Europoslanec své dítě nepoznává. Měl jej s Langerem za Topolánka

15.07.2012 8:59 | Zprávy

Když v roce 2009 kandidoval za ODS do Europarlamentu, měl za sebou Edvard Kožušník, odborník na modernizaci státní správy, poměrně úspěšnou spolupráci s ministrem vnitra Ivanem Langerem a jeho náměstkem pro veřejnou správu Zdeňkem Zajíčkem.

Europoslanec své dítě nepoznává. Měl jej s Langerem za Topolánka
Foto: ods.cz
Popisek: Europoslanec Edvard Kožušník

Na vytvoření vlídného úřadu namísto "ministerstva strachu" ostatně Ivan Langer stavěl svou činnost v resortu, který mu tehdejší premiér Mirek Topolánek svěřil. Od zahájení prvních kroků v oblasti elektronizace uplynulo pět let. Základní registry běží, ale původní plány na eGovernment prý už moc nepřipomínají.

Jak jste jako jeden z otců myšlenky elektronizace veřejné správy spokojen s dnešním stavem projektu?

Je třeba býti nespokojen. Bohužel právě základní registry jsou hlavní složkou, jakýmsi základním kamenem fungování veřejné správy. Bez dat nebude fungovat žádný systém. Přitom právě časté střídání vedoucích představitelů v resortu, který je za základní registry zodpovědný, tedy ministerstva vnitra, způsobilo to velké zpoždění, tedy jsem velmi nespokojen.

Zhodnoťte prosím, ne jako europoslanec, ale jako expert na modernizaci veřejné správy, činnost Jana Kubiceho v roli ministra vnitra právě v souvislosti s veřejnou správou. Ono se totiž říká, že nejen pan John z Věcí veřejných, ale i pan Kubice tak nějak nevnímají fakt, že vnitro není jen policie a jiné civilní bezpečnostní složky, ale právě především veřejná správa? Vidíte to podobně jako Kubiceho a Johnovi kritici?

Nevidím to nijak. Nehodnotím, protože nemám informace a nechci být zbytečně kritický. Vím, že pan náměstek Šmerda učinil v posledních měsících několik kroků, které by měly celou záležitost s elektronizací veřejné správyy trochu více rozhýbat. K panu Kubicemu ale neřeknu nic.

Když vedle sebe postavíme onu koncepci vašeho sdružení eStat, podle níž se od nástupu Ivana Langera na post ministra vnitra plánovala elektronizace veřejné správy, a projekt včetně už realizovaných kroků v současném stavu, co vlastně z vašich původních návrhů zůstalo?

Musím přiznat, že to nevím. Komunikace s odpovědnými lidmi na Ministerstvu vnitra z pohledu sdružení eStat není naprosto žádná, takže my plány na modernizaci veřejné správy v té aktuální podobě neznáme. Můžeme vycházet jen z veřejných informací.

Skončila ta opravdu intenzivní práce na elektronizaci veřejných dat odchodem ministra vnitra Langera, nebo ještě nějakou dobu pokračovala za pana Martina Peciny, popřípadě Radka Johna?

Ta dynamická spolupráce, jak bych to asi nazval, skončila ani tak ne s Ivanem Langeerem, ale odvoláním náměstka pro veřejnou správu Zdeňka Zajíčka v létě 2009.

Média zmiňují jako jeden z hlavních problémů skutečnost, že k základním registrům nejsou připojeny finanční úřady a občan musí v jejich případě neustále nahlašovat své údaje. Bylo v původních plánech připojit tyto instituce nebo ne?

Toto musíme vnímat poněkud šířeji. Návrh eStatu z roku 2005 počítal s komplexní modernizací veřejné správy a připojením všech možných úřadů k základním registrům. Včetně toho, že by elektronická veřejná správa nebyla zařazena pod Ministestvo vnitra. Měl ji řídit zvláštní úřad podřízený přímo premiérovi.

Jak vypadaly vaše plány ohledně komunikace těchto registrů s nestátním sektorem. To je další výtka, občanům přibyla povinnost zprostředkování dat například bance při změně trvalého bydliště prostřednictvím služby CzechPoint. To přeci není zjednodušení, ale komplikace v komunikaci lidí se státem, nebo ne?

CzechPoint byl jeden z kamínků té mozaiky jménem elektronická veřejná správa. Ve slově CzechPoint byla dvě funkční písmena, značící jeho funkce, podání a ověření. Při jednání s úřady totiž potřebujete právě toto, napřed ověřit totožnost, případně samotný akt, a následně tu věc podat. Pak už si s tím měl poradit stát. Ačkoli jsme byli iniciátory CzechPointu, vždy jsme kritizovali, že z těch dvou služeb funguje jen jedna, tedy ověření. Přes CzechPoint nemůžete podávat.

Jak taková chyba vlastně vznikla?

Vznikla úplně jednoduše. My jsme vždy tvrdili, že nejdříve je třeba vytvořit příslušnou legislativu, poté spustit základní registry, a pak až další prvky, mezi nimi CzechPoint. Jenže se to udělalo úplně jinak. Bohužel.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Ivánek

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vykládal o sobě, že je jako Superman. Vyoralův příspěvek k debatě o duševním zdraví premiéra

17:27 Vykládal o sobě, že je jako Superman. Vyoralův příspěvek k debatě o duševním zdraví premiéra

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA - „Bohužel Bidenova administrativa se ještě v posledních křečích bu…