Mohly podle vás bezpečnostní služby zabránit útokům v Paříži? Ve Francii byla bezpečnostní opatření silná už před tím...

Pokud nevíme, kdo byli útočníci, odkud přišli, kdo a jak je vycvičil a vyzbrojil, nebo zda bojovali na Blízkém východě, je těžké říct, že tajné služby pochybily. Tajné služby jsou často démonizovány a lidé si myslí, že jsou všemocné, ale to není pravda. Mají omezený počet lidí, prostředky a existují zákonné hranice, které nemohou překročit. Ano, útok byl velký, sedm cílů představuje velkou operaci a útočníci se museli dlouhodobě připravovat a Paříž evidentně znali velmi dobře, dodržovali prvky konspirace. Až se bude vědět, z jakého prostředí pocházejí, v jaké společnosti se pohybovali a policie se dostane k jejich mobilům, počítačům a e-mailové komunikaci, pak se může ukázat, zda mohly bezpečnostní služby postupovat lépe a dosáhnout jejich odhalení. Lidí, kteří jsou nositeli radikálního džihádismu, je ale jen ve Francii tři a půl tisíce, to je jen skromný odhad, a sledovat je všechny, když existuje řada dalších hrozeb, není snadné. Bezpečnostní systém nejde držet v takovém stavu jako například po útocích Charlie Hebdo.

K původu útočníků se objevily spekulace, že jsou to lidé s občanstvím EU a jejich výcvik proběhl pravděpodobně na Blízkém východě, protože v Evropě to už není snadné…

Vyloučit se to nedá, ale jak říkám, je potřeba spolehlivě zjistit, odkud přišli, jak dlouho byli ve Francii a jestli se nepohybovali na bojištích v Afghánistánu, severní Afriky nebo Iráku. Teorie, že by se v Evropě nemohli tak dobře vycvičit, ale není podle mne reálná, dnes je řada střelnic, kde se dá naučit zacházet se zbraněmi.

• TÉMA: Teror v Paříži
   

Co pravděpodobně udělá Francie po skončení výjimečného stavu?

To je velmi těžké odhadnout. Pokud jde o zahraniční politiku, bude se muset prezident Hollande více dívat na reakci francouzské veřejnosti a na to, jak bude ochotna vnímat poměrně dost nezávislou politiku Francie vůči Blízkému a Střednímu východu a zemím, které byly dříve jejími koloniemi. Nedomnívám se ale, že by Francie do boje proti Islámskému státu poslala pozemní síly. Bude muset velmi vážně řešit otázku, zda už teď relativně silný a dobře připravený bezpečnostní aparát nebude muset ještě posílit. Po útoku na Charlie Hebdo se přece jen řada věcí změnila k lepšímu, ale ukazuje se, že ani tak se nedaří všechny útočníky odradit. Toto byl útok, který je pro všechny tajné služby noční můrou - synchronizovaný, rozvíjený, na více místech a s velkým počtem lidí.

V souvislosti s útoky prezident Hollande použil pojem válka. Jaká je její definice?

Hollande tento pojem zřejmě použil ve spojitosti s aktivací článku 5 NATO. Když došlo k útokům 11. září 2001, byl také aktivován. Je to otázka solidarity aliance k tomu, že je takto napadena jedna členská země. O tom, zda to má ale vojenský význam, jak říká prezident Hollande, pochybuji, toto není klasická válka. Jde o projev terorismu v největší zrůdnosti, to ano, ale koncentrovaný vojenský útok nemůžeme očekávat, v tomto smyslu to válka není.

Přitvrdí se po pařížských událostech postup proti Islámskému státu, přiblíží se nějak pozemní operace?

Problém je v tom - jsem přesvědčen - že všichni aktéři, kteří by proti Islámskému státu takto mohli a měli zasáhnout, se na tom vzájemně neshodnou. Není to vždy v zájmu každé země, to, co je v zájmu Turecka, není v zájmu Saúdské Arábie apod. Pokud dojde k nějaké vojenské odplatě, jako tomu bylo v případě Jordánska po upálení jejich pilota, k tomu se může Francie odhodlat, ale že by v tuto chvíli existovala skutečná ochota a odhodlanost k řešení problému Islámského státu, nebo Sýrie, to se nedomnívám.

Jak ovlivní útoky v Paříži psychologii Evropanů a jejich postoj k přijímání uprchlíků?

Nepochybně to bude mít negativní dopad, lidé se bojí migrantů a z debaty, která se kolem migrační vlny vede, vyplývá, že se zřejmě lidé budou obávat ještě více. Budou mít větší obavy, že s migranty mohou přicházet takoví lidé, jací spáchali to svinstvo v Paříži. A je také pravděpodobné, že toho bude zneužívat extrémní pravice, o tom není pochyb. Nepovede to jistě k výraznějšímu posunu v soužití s lidmi, kteří sem přijdou, i s těmi, kteří zde žijí a pocházejí ze zemí, odkud hrozba islámského terorismu přichází.

Pařížská akce je tedy z propagandistického pohledu možné považovat za úspěch Islámského státu, pokud připustíme, že za nimi stojí…

Obávám se, že jim to takto bohužel vychází. Oni velmi dobře vydělávají na strachu, který šíří a obávám se, že tato jejich taktika je velmi úspěšná.