Evropo, připrav se. K masakru v Paříži a tomu, co může následovat, promlouvá generál Andor Šándor

14.11.2015 14:47 | Zprávy

ROZHOVOR Podle generála Andora Šándora byly pařížské útoky z propagandistického hlediska úspěchem islamistů. Islámskému státu ani nyní ale masivní útok Západu nehrozí, všichni aktéři, kteří by proti němu takto mohli a měli zasáhnout, se na tom totiž vzájemně neshodnou.

Evropo, připrav se. K masakru v Paříži a tomu, co může následovat, promlouvá generál Andor Šándor
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor

Mohly podle vás bezpečnostní služby zabránit útokům v Paříži? Ve Francii byla bezpečnostní opatření silná už před tím...

Pokud nevíme, kdo byli útočníci, odkud přišli, kdo a jak je vycvičil a vyzbrojil, nebo zda bojovali na Blízkém východě, je těžké říct, že tajné služby pochybily. Tajné služby jsou často démonizovány a lidé si myslí, že jsou všemocné, ale to není pravda. Mají omezený počet lidí, prostředky a existují zákonné hranice, které nemohou překročit. Ano, útok byl velký, sedm cílů představuje velkou operaci a útočníci se museli dlouhodobě připravovat a Paříž evidentně znali velmi dobře, dodržovali prvky konspirace. Až se bude vědět, z jakého prostředí pocházejí, v jaké společnosti se pohybovali a policie se dostane k jejich mobilům, počítačům a e-mailové komunikaci, pak se může ukázat, zda mohly bezpečnostní služby postupovat lépe a dosáhnout jejich odhalení. Lidí, kteří jsou nositeli radikálního džihádismu, je ale jen ve Francii tři a půl tisíce, to je jen skromný odhad, a sledovat je všechny, když existuje řada dalších hrozeb, není snadné. Bezpečnostní systém nejde držet v takovém stavu jako například po útocích Charlie Hebdo.

K původu útočníků se objevily spekulace, že jsou to lidé s občanstvím EU a jejich výcvik proběhl pravděpodobně na Blízkém východě, protože v Evropě to už není snadné…

Vyloučit se to nedá, ale jak říkám, je potřeba spolehlivě zjistit, odkud přišli, jak dlouho byli ve Francii a jestli se nepohybovali na bojištích v Afghánistánu, severní Afriky nebo Iráku. Teorie, že by se v Evropě nemohli tak dobře vycvičit, ale není podle mne reálná, dnes je řada střelnic, kde se dá naučit zacházet se zbraněmi.

Co pravděpodobně udělá Francie po skončení výjimečného stavu?

To je velmi těžké odhadnout. Pokud jde o zahraniční politiku, bude se muset prezident Hollande více dívat na reakci francouzské veřejnosti a na to, jak bude ochotna vnímat poměrně dost nezávislou politiku Francie vůči Blízkému a Střednímu východu a zemím, které byly dříve jejími koloniemi. Nedomnívám se ale, že by Francie do boje proti Islámskému státu poslala pozemní síly. Bude muset velmi vážně řešit otázku, zda už teď relativně silný a dobře připravený bezpečnostní aparát nebude muset ještě posílit. Po útoku na Charlie Hebdo se přece jen řada věcí změnila k lepšímu, ale ukazuje se, že ani tak se nedaří všechny útočníky odradit. Toto byl útok, který je pro všechny tajné služby noční můrou - synchronizovaný, rozvíjený, na více místech a s velkým počtem lidí.

V souvislosti s útoky prezident Hollande použil pojem válka. Jaká je její definice?

Hollande tento pojem zřejmě použil ve spojitosti s aktivací článku 5 NATO. Když došlo k útokům 11. září 2001, byl také aktivován. Je to otázka solidarity aliance k tomu, že je takto napadena jedna členská země. O tom, zda to má ale vojenský význam, jak říká prezident Hollande, pochybuji, toto není klasická válka. Jde o projev terorismu v největší zrůdnosti, to ano, ale koncentrovaný vojenský útok nemůžeme očekávat, v tomto smyslu to válka není.

Přitvrdí se po pařížských událostech postup proti Islámskému státu, přiblíží se nějak pozemní operace?

Problém je v tom - jsem přesvědčen - že všichni aktéři, kteří by proti Islámskému státu takto mohli a měli zasáhnout, se na tom vzájemně neshodnou. Není to vždy v zájmu každé země, to, co je v zájmu Turecka, není v zájmu Saúdské Arábie apod. Pokud dojde k nějaké vojenské odplatě, jako tomu bylo v případě Jordánska po upálení jejich pilota, k tomu se může Francie odhodlat, ale že by v tuto chvíli existovala skutečná ochota a odhodlanost k řešení problému Islámského státu, nebo Sýrie, to se nedomnívám.

Jak ovlivní útoky v Paříži psychologii Evropanů a jejich postoj k přijímání uprchlíků?

Nepochybně to bude mít negativní dopad, lidé se bojí migrantů a z debaty, která se kolem migrační vlny vede, vyplývá, že se zřejmě lidé budou obávat ještě více. Budou mít větší obavy, že s migranty mohou přicházet takoví lidé, jací spáchali to svinstvo v Paříži. A je také pravděpodobné, že toho bude zneužívat extrémní pravice, o tom není pochyb. Nepovede to jistě k výraznějšímu posunu v soužití s lidmi, kteří sem přijdou, i s těmi, kteří zde žijí a pocházejí ze zemí, odkud hrozba islámského terorismu přichází.

Pařížská akce je tedy z propagandistického pohledu možné považovat za úspěch Islámského státu, pokud připustíme, že za nimi stojí…

Obávám se, že jim to takto bohužel vychází. Oni velmi dobře vydělávají na strachu, který šíří a obávám se, že tato jejich taktika je velmi úspěšná.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Tomio Okamura byl položen dotaz

Obvinění

Nemyslíte, že je zvláštní, že v případě, že jde o někoho z opozice, konkrétně teď myslím vás nebo Babiše, tak policie začíná jednat vždy před volbami, kdy se rozpoutává celá kauza? A máte dojem, že se tu měří všem stejně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Majdan na Slovensku? Vášáryová i Halík jsou ze zkaženého vrhu, smetl je Vyoral

17:13 Majdan na Slovensku? Vášáryová i Halík jsou ze zkaženého vrhu, smetl je Vyoral

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Klasická praxe samozvaných demokratů,“ soudí komentátor Tomáš Vyor…