Pane doktore, vy jste jedním z kandidátů na příštího českobudějovického primátora. V politice se pohybujete už řadu let, byl jste například ministrem průmyslu a obchodu, prvním místopředsedou ODS, a dokonce po rezignaci Petra Nečase jste byl pověřen i vedením strany. Co vás nyní „láká“ na regionální politice?

Ano, něco už jsem v politice zažil. Teď se ale už šest let věnuji svému podnikání a rozvoji našich firem. Mimochodem, myslím, že jsem snad jediný ministr naší vlády, který něco vyrábí, zaměstnává lidi a uspěl se svými výrobky na světových soutěžích. A myslím, že to není tak, že mě láká politika. Spíš mě štve, jak se Budějovice jako město zastavily, jak je vedou politici, kteří je nikam neposouvají. A tak jsem se buď mohl dál věnovat jen svému podnikání, kde se nám díkybohu daří nebo něco udělat. A to jde pouze tak, že dáte dohromady pořádný tým a prostě to zkusíte.

Situace v České republice se v posledních měsících poměrně vyhrocuje. Dlouho jsme měli vládu bez důvěry, lidé mnohem častěji než dříve vycházejí protestovat do ulic… Jak vy vnímáte současnou politickou situaci u nás? Kam naše země „směřuje“? A co říkáte na názor těch, kteří tvrdí, že bychom se měli obávat o demokracii?

Volby nějak rozdaly karty. Na jejich vítězi, tedy hnutí ANO, bylo, aby sestavilo vládu. Ten proces byl dlouhý především proto, že hnutí ANO trvalo na tom, že premiérem má být Andrej Babiš. Já se ale přiznám, že mi to přijde logické, protože každému musí být jasné, že bez Andreje Babiše žádné hnutí ANO neexistuje a lidé, kteří volili ANO, volili jeho. Bylo spíš nešťastné, že se rozhodli sestavit první vládu tak, že bylo jasné, že nedostane důvěru. To samozřejmě vyhrotilo situaci na veřejnosti. Věřím, že demokracie u nás stále funguje, a doufám, že i v budoucnu bude.

Premiér Andrej Babiš pokračuje v politice „ani jednoho migranta“. Odmítl i návrh europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout padesát sirotků ze Sýrie. Argumentoval tím, že jde o děti ve věku 12 až 17 let, že máme pomáhat přímo v ohrožených oblastech a sami prý máme problémy s péči o děti v nouzi. Jaký na to máte názor?

Mě na té diskusi o sirotcích především vadilo to, že to byla účelově vyvolaná debata. A pak když se o tom návrhu hlasuje ve Sněmovně, někteří poslanci TOP 09 na hlasování ani nepřijdou. Jak hlasování dopadne, jim bylo už jedno, protože svůj účel v médiích to splnilo. Bohužel celá diskuse o padesáti sirotcích mi připomíná předvolební kauzu lithium. Je přece jasné, že se budeme chovat jinak v reakcích na obrovskou migrační vlnu, kterou opravdu Evropa nemůže zvládnout, a na to, kdy vám za dveřmi stojí dítě, které ve válce ztratilo rodiče a potřebuje na přechodnou dobu pomoc. Věřím, že jsme pořád národem, kde to lidé umějí rozlišit, a považuji od politiků za nefér, že záměrně mediálně vytahují témata, kterými chtějí překrýt rozumnou debatu o migraci.

Uprchlická krize je téma, které je v posledních letech velmi diskutované. Někteří politici a strany na něm stavěli a vlastně stále staví i své předvolební kampaně. Jak vy v současné době vnímáte uprchlickou krizi, příliv migrantů do Evropy?

Jsem přesvědčen, že není možné, abychom do Evropy přijímali migranty, kteří sem přicházejí v takovém množství z naprosto odlišného kulturního a náboženského prostředí. Představa, že je dokážeme integrovat, je naprosto nesmyslná. Jasně se ukazuje, že státy, které to v minulosti udělaly, mají obrovské problémy. Ti lidé tam žijí v uzavřených komunitách a ukazuje se, že integrací ty problémy budou narůstat.

Vy se ucházíte o post primátora v Českých Budějovicích, tedy krajském městě jižních Čech, které sousedí jak s Rakouskem, tak s Německem. Jak vnímáte v současné době „ochranu“ hranic vzhledem k přílivu velkého počtu migrantů do Evropy a k tomu, co se děje v těchto týdnech například v německém Chemnitzu (ačkoliv toto město nesousedí s Jihočeským krajem)? Byl byste pro větší kontrolu hranic?

Myslím, že systém ochrany našich hranic je zatím nastaven správně. Je spíš nutné, aby se Evropské státy shodly na konceptu ochrany evropských hranic. Pokud máme Evropu zachovat takovou, jakou ji známe, bez kontrol na hranicích, otevřenou mezi jednotlivými státy, pak musíme prostě chránit Evropu jako celek. Každá civilizace prostě musí chránit principy a hodnoty, na kterých funguje, a není možné je nechat ohrozit přílivem obrovského množství lidí s naprosto odlišnými kulturními i náboženskými hodnotami a nalhávat si, že je dokážeme integrovat.