Jak hodnotíte 17. listopad s odstupem 25 let?

Samotnou událost 17. Listopadu ´89 a následné dny a týdny hodnotím pozitivně, přišlo to očekávaně a také nečekaně, přáli jsme si to a byli jsme trochu překvapeni. Odpověď na vývoj v dalších letech by už nebyla tak jednoznačná.

Máte nějaké osobní vzpomínky, o které byste se podělil?

Nejsem Pražák, takže se nemohu podělit o osobní zážitky z centra hlavního dění. Zažil jsem následné demonstrace v Brně a vzpomínám si na jeden zlomový okamžik. Policie zablokovala přístup na centrální náměstí, kde se zapalovaly svíčky a konaly se neformální shromáždění. Všechny přístupové ulice byly zataraseny překážkami a kordónem policistů. Nicméně dav lidí, který chtěl jít na náměstí byl značný, stál jsem v první řadě a slyšel jsem komunikaci příslušníků SNB ve vysílačce. Pak zazněl pokyn „uvolněte zábrany a pusťte to“. V tu chvíli mně bylo jasné, že je vyhráno.

Jaká přinesl listopad pozitiva?

Přinesl svobodu a možnost žít v demokracii jakou si zvolíme. To ostatní je již podružné. 

A jaká negativa?

Negativa jsme si sami vytvořili tím, že jsme přijali teze o samospasitelnosti trhu bez přívlastku, který jsme povýšili nad mravnost a slušnost, hodnotu člověka jsme začali měřit podle bohatství a úspěšnosti a zapomněli jsme na to, že svobodný mohu být jenom, když jsem v bezpečí. A to nemám na mysli jenom bezpečí před kriminálními živly, ale především bezpečí sociální. Solidarita se stala málem sprostým slovem, zapomněli jsme na slabé a nemocné, zhoršily se vztahy mezi lidmi.

Proč podle vás padnul „komunistický“ sytém, přesněji řečeno reálný socialismus?

Komunistický režim, respektive reálný socialismus by myšlenkově založen na sociálních otázkách, vyšel z dělnického a také ideového hnutí v 19. století, ale řešil tyto otázky naprosto falešně a zcela popřel svobodu lidské osobnosti. Chtěl dospět k rovnosti myšlení, proto potíral všechny, co měli jiný názor. Příčin k pádu režimu bylo samozřejmě více, ale touhu po svobodě názoru, pohybu a přirozené lidskosti požaduji za základní prvek, že jsme se probudili.

Bývalý generální tajemník ÚV KSČM Milouš Jakeš řekl pro Reflex, že Listopad ´89 zinscenovala StB (generál Lorenc) a žádní disidenti – Havlové a Vondrové – na tom nemají prý zásluhu, ti jen převzali moc. A stejně se museli opírat o komunisty. Bez Mariána Čalfy by prý nebyli s to nadiktovat ani jedno vládní usnesení a Čalfa zastrašoval poslance, aby zvolili Václava Havla prezidentem. Co si o tom myslíte?

Zpětné analýzy Milouše Jakeše neberu vážně. Zásluha disidentů spočívá v tom, že tu vůbec byli. Svítili, někdy slabě, někdy silněji, ale v daný okamžik byli jediným subjektem v národě, který vzbuzoval důvěru a naději a měl nejlepší morální profil. Samozřejmě bylo zapotřebí získat potřebné „řemeslné“ poznatky (jak se píše usnesení a pododobně), které třeba poskytl Marián Čalfa a další a kontinuálně, při zachování tehdejší ústavy, přejít do tvorby ústavy nové a také nového demokratického řádu. Proto se naše revoluce nazývá „sametová“.

 Jak vnímáte roli Václava Havla?

Těžko bychom našli jinou osobnost, která by měla tak velkou podporu veřejnosti, byla symbolem sametu, přinesla jiné myšlení a prosazovala lidštější hodnoty. Přes všechna zpochybňování zůstane osobnost Václava Havla nejpozitivnější postavou revoluce i následného vývoje v republice.

A jak hodnotíte roli Václava Klause?

Václav Klaus je vyznavačem Miltona Friedmana a jeho pojetí kapitalismu, který je také nazýván kalamitním kapitalismem. Věří ve spravedlnost trhu, neuznává distributivní spravedlnost. Jeho snaha o prosazení těchto názorů měla střídavou úspěšnost, ale protože je to poměrně silná osobnost, tak podvědomě zasáhla do myšlení mnoha lidí. Skutečnost, že mnoho lidí preferuje kapitál před lidskými vztahy, mohu do jisté míry spojit s myšlenkami Václava Klause. Vážím si konzistence jeho názorů, ale nesouhlasím s nimi.

Co říkáte názorům, že během privatizace se rozkradla republika?

Privatizace byla provedena uspěchaně, nespravedlivě a mnohdy účelově k obohacení těch, kdo měli potřebné konexe a informace.