Jak hodnotíte současný stav vyjednávání o brexitu mezi Velkou Británií a Evropskou unií?

Evropská unie záměrně vnutila Velké Británii, která bohužel nebyla úplně jednotná a dobře připravená na vyjednávání, text dohody, který umožňuje udržet minimálně jednu část Spojeného království – to znamená Severní Irsko – natrvalo ve vnitřním trhu Evropské unie. A v důsledku by to umožnilo také vznik trvalé celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království. Ona smlouva v podstatě významně narušuje suverenitu Británie a každý britský parlament musí takovou smlouvu samozřejmě shodit ze stolu.

Je velmi zajímavé, že britská vláda odmítala zveřejnit kompletní právní analýzu této smlouvy už v prosinci. Nakonec britský parlament poprvé v historii schválil usnesení, že britská vláda pohrdá parlamentem, a vláda musela plnou verzi právní analýzy zveřejnit. V právní analýze se ukázalo, že existuje riziko, že mezi Velkou Británií a Severním Irskem vznikne uvnitř Spojeného království celní hranice, která podle současného znění brexitové smlouvy může být trvalá, což je prostě nepřijatelné pro britské politiky a britský parlament.

Podle mne to Evropská unie udělala záměrně. Chce Británii dotlačit k brexitu bez dohody, anebo způsobit politický chaos v Británii. Hodí se to představitelům Evropské unie, aby ukázali strašné následky, kdyby jiný stát chtěl také vystoupit z Evropské unie.

Často slýchám, že Britové nevědí, co chtějí. Co říci na tento argument?

Vědí, co chtějí, akorát Evropská unie jim to nechce schválit. Není přece nic špatného na tom chtít volný obchod, ale zároveň chtít omezit například migraci. Evropská unie z ideologických důvodů říká, že existují čtyři propojené svobody – svoboda pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob – a podle jejího názoru jsou nedělitelné. Ale to není žádné slovo Boží, to jsou pravidla Evropské unie. V historii mnohdy existoval volný obchod se zbožím, ale neexistoval volný pohyb osob. Takže to, co chtějí Britové, je zcela legitimní. To, že jim to nechce Evropská unie dát, je věc jiná. Kdyby to Britům poskytli, určitě by se našlo mnoho dalších členských států, které by chtěly podobně upravit své vztahy – tedy vrátit se k dávnému modelu evropské integrace.