Během víkendu USA, Velká Británie a Francie zaútočily na Sýrii. Šlo o velmi omezený úder coby odveta za údajný chemický útok syrské armády. Byla tato výstraha syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi  nutná? Jsou jasné důkazy a je dobře, že k útoku došlo, když ho neposvětila OSN?

Pokud se budu snažit být nestranný, pak zvažuji různé varianty událostí. Zaprvé budu hypoteticky souhlasit s tvrzením USA, že útok provedla Asadova vojska. V první řadě tady postrádám jakýkoliv motiv, protože jinak by Asad musel být šílený. V době, kdy se mu podařilo za pomoci Rusů vyčistit většinu syrského teritoria od povstalců a především ISIL, kdy se do Sýrie vrací část uprchlíků a kdy na něj dohlíží Rusové, kterým určitě nejde o eskalaci konfliktu, protože podle mého názoru jej potřebují mít co nejrychleji za sebou, provést takovou hloupost se prostě vymyká veškeré logice. Ve druhém pořadí může jít o zinscenovaný pokus povstalců před pádem jejich pozic v Dumá. Tomu ovšem nesvědčí skutečnost, že podle posledních zpráv k žádnému chemickému útoku nedošlo.

A za třetí je to divadlo sloužící západním zemím k dalšímu vyostření situace v oblasti, která by měla šanci na postupnou konsolidaci, která by měla omezit vliv nejen Ruska , ale i Iránu, což by vyhovovalo především Izraeli a jeho spojencům.

V dnešní době v USA převládla politika „zadržování Ruska“. Nárůst vlivu a určité síly této země nutně musí být v rozporu s Trumpovou politikou „Amerika first“. Bránění se konci monopolárního světa a udržení moci a síly USA v celém světě, její vedoucí úlohy je mottem všech hlavních strategických dokumentů Spojených států. Jakékoliv oslabení pozice Ruské federace je vítáno.

Kromě toho, co jsem uvedl, je možné uvažovat i o důvodech, které by se mohly opět stát scénářem pro pokračování dramatu „Vrtěti psem“. Zejména americký prezident Trump, ale i francouzský prezident Macron a britská premiérka Mayová mají podle mého názoru dostatek vnitropolitických problémů, které je dobré překrýt různými kauzami. A Macron by rád předstihl kancléřku Merkelovou a stal se vůdčí osobností Evropy.

Trump, který se po volbách dostal do „ruské“ pasti, velmi umě a plánovitě živené demokraty, ale i některými členy republikánské strany, je nucen být čím dál tvrdší na ruské protivníky, i když si myslím, že mu to je proti srsti. Rozhodně si nemyslím, že by situace vyžadovala útok, který odporuje chartě OSN .

Podle některých zdrojů není syrská opozice s rozsahem odvety spokojena, prý šlo o frašku a čekali větší pomoc. Donald Trump vzkázal francouzskému prezidentovi Macronovi, že zájmem USA je co nejrychlejší stažení ze Sýrie a všichni dávají najevo, že další útok nebude. Myslíte si, že tím to skutečně skončilo?

Je těžké hodnotit, co je pravdy na prohlášeních stran o úspěšnosti, nebo naopak o podstatném oslabení nasazení sil. Každopádně pronikly informace o dohovorech mezi americkou a ruskou stranou, útoky se omezily na cíle, kde nepřicházelo v úvahu zranění, nebo dokonce ztráty Rusů, ruská PVO do bojů nezasáhla, i když si myslím, že u syrských zbraní nějací instruktoři byli, a vše zatím skončilo jen dalším oslabením pozice OSN, jak uvádí hodnocení GT OSN, a v podstatě posílením domácí pozice prezidenta Asada.

Naštěstí jak útočící strana, tak i strana ruská měly dostatek odpovědnosti k tomu, aby nebyl vyvolán větší konflikt, který by opravdu mohl přerůst v celosvětový. Jen prezident Putin, podle našich novinářů, čelí údajně kritice ze slabosti od svých krajanů. Znovu opakuji, hon na Putina je kontraproduktivní, protože nebýt jeho pragmatizmu mnozí, kteří i v Rusku mají válečnické myšlenky, by řešili situaci asi mnohem dramatičtěji pro nás všechny. Domnívám se, že další podobné útoky v dohledné době neproběhnou.

Podle některých západních komentátorů  byl úder  slabý a Donald Trump přenechává Blízký východ Rusům a Íránu. Podle europoslance za ODS Jana Zahradila má Sýrie funkci náhradního bojiště mezi USA a Ruskem. V našem zájmu podle něho je, aby se z Ruska díky tomu nestal globální hráč a z Íránu regionální hegemon. Na to se prý máme soustředit bez ohledu na různé fake news atd. Je nutný aktivnější přístup Západu nebo bychom se víc měli držet zpátky?

Sýrie určitě „proxy“ bojištěm je. Zadržování Ruska je strategií Spojených států, ale na světě je už příliš mnoho globálních hráčů- viz Čína - a objeví se další, takže v dlouhodobém horizontu je neudržitelná. A to si podle mě uvědomují, i když o tom příliš nemluví, i západní státy. Ostatně snahy EU jsou toho dokladem.

Podle prezidenta Zemana jde o debilitu, pokud některé státy (hlavně USA) dělají stejné chyby. Vše prý začalo invazí do Iráku pod záminkou (neexistujících) zbraní hromadného ničení, pokračovalo to v Libyi atd. Jde o sérii hloupostí a příznak debility, jak říká český prezident?

Nepoužívám expresivní výrazy, osobně bych to takto neformuloval, ale prezidenta chápu.

Ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, ministryně obrany Karla Šlechtová a zpočátku i premiér Andrej Babiš americký útok jasně podpořili, ale Babiš po návštěvě Miloše Zemana v Lánech otočil s tím, že to tak jednoznačně nevidí. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek premiéra v demisi obvinil, že nedokáže být konzistentní. Jak si obrat šéfa hnutí ANO vysvětlujete? A jak je potom čitelná zahraniční politika Česka?

Chyběla mi špetka zdravého rozumu. Chápu, že vyjádření solidarity se spojenci se jaksi bohužel očekává. My Češi přece vždy patřili mezi první, kdo spojence a hlavně ty silné, podpořili i v minulosti, ale stanovisko mohlo být formulováno opatrněji. Kapitolou sama o sobě bylo vyjádření MZV o v podstatě nefunkční OSN. Pak se ptám, proč jsme členy. Nechme vždy řešit problémy těmi silnějšími a brzo se ocitneme v době kamenné - možná.

Premiér asi podle mého názoru změkčoval svá prohlášení (i když to původní nebylo příliš ostré, protože nevyhnutelnost útoku prostě existovala, jinak by ze sebe Trump udělal mluvku), vlivem vnitropolitické situace, možná i podle mě negativním postojem veřejnosti a zejména KSČM a ČSSD.

Jak už jste sám řekl, kromě prezidenta útok odsoudili komunisté a kupodivu i sociální demokraté.  Oproti tomu většina ODS a TOP 09 zásah schvalují. Poslankyně ODS Jana Černochová si však není jistá, jestli existují přesvědčivé důkazy o tom, že za chemickým útokem je syrská armáda.  Kdo se v této věci na naší politické scéně chová racionálně a kdo ne?

Poslankyně Černochová přemýšlí.

Silná reakce přišla od Václava Klause mladšího, který použil Hemingwayův citát: “Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země”. Není to už příliš drsné?

Nevím jestli je to drsné, ale každý, kdo by přivítal válku, patří minimálně do blázince.

Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna na adresu západních státníků Trumpa a Mayové řekl, že několik hlavounů si myslí, že ovládá svět a my jen zíráme. Podle Foldyny bylo Česko v této věci servilní. Stropnický z nás podle něho udělal satelit. Z celé situace se prý Foldynovi chce zvracet. Podle aktivisty Jandy je Foldyna proruský element a nikdy se nestalo, že by ve standardní české politické straně měli Rusové svého agenta tak vysoko. Co k tomu říci?

Myslím, že jsem už odpověděl. Dnes je v módě označovat ty, kteří mají jiný názor než lidé, kteří jsou placeni z různých nadací a zdrojů, za ruské agenty. V nedávné době se zase lidé označovali za „placené agenty Západu“. Jen mám pocit, že jsme nepoučitelní.

Mnohé reakce ČSSD, která ústy svého předsedy Jana Hamáčka útok označila za odsouzeníhodný, velmi překvapila. Odpovědí podle něho nesmí být ukázka síly bez mandátu RB OSN. Jak tuto pozici sociální demokracie hodnotit v kontextu s tím,  jak se chovala ČSSD poměrně nedávno v bývalé Sobotkově vládě, kde měla ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka? Jde o názorový posun v zahraniční politice ČSSD?

Možná, že se jen začala chovat jako sociální demokracie.

Američané české vládě poděkovali za podporu akce. Jak ve světle toho vidíte české reakce, které jsou vůči operaci Američanů, Britů a Francouzů velmi pochybovačné? Co říci na argumenty, že jsme se měli více zachovat jako loajální spojenec?

Tam, kde chybí jasné důkazy o činu, budou lidé vždy pochybovat. Navíc hon na Putina už je hodně lidem směšný. Nevím, jak se lidé mají více chovat jako loajální spojenci, když ze sebe nechtějí dělat hlupáky. Svoji spojeneckou loajalitu podle mě Česká republika dokazuje jinde a jinak.

Znamená podle vás poslední útok další eskalaci napětí mezi Západem a Ruskou federací? Nemáme mít obavy z blížícího se válečného konfliktu?

Jako veliký problém vidím to, že se postupně vyvolává na jedné i druhé straně nenávist. Je to pozorovatelné na výsledcích veřejného mínění na Západě i v Rusku. Vychovávají se lidé k nepřátelství k druhým. Pokud to takto bude pokračovat, válka je dříve nebo později neodvratná.