Už jste vůbec našel svůj americký sen?

Na to už je pozdě, milý příteli. Hledání snu je jen vysněná iluze. Žijeme v systému, který na sny nedá, a kdo nemá pořádný pytel vlastních - ne půjčených z upířích bank - peněz do rozjezdu vlastního podnikání, tak může samozřejmě jen snít a smířit se s tím, že bude nadosmrti otrokem majitelů výrobních prostředků. Já již zůstanu pořád chudým umělcem.

Buřiči, výtržníku, anarchisto a performere Milane Kohoute, otupily či nabrousily vaše umělecká ostří události posledních let?

No, zrovna jsem dokončil u nás v galerii kurátorství festivalu polských umělců. Sám jsem pro festival udělal následující performanci, která reagovala na ukrutnou cenzuru a omezování svobody slova u nás ve „svobodné“ Americe. Řvu při ní na ulici před domem, na kterém je ilustrativně zavěšena vlajka USA a jejího vládce Izraele. Ale z mého hrdla nevychází žádný zvuk, neboť jsem násilně odpojen od svého svědomí tak, jako většina Američanů, kteří se teď bojí říct něco kritického proti Izraeli, protože by je to mohlo stát zaměstnání. Jak se to ostatně stalo v případě rektorů Harvardu a Kolumbijské univerzity. Všichni byli vyhozeni za takzvaný „antisemitismus”. Ale čeští politici by se zde asi cítili naprosto báječně, neboť jsou celosvětově vyhlášenými největšími líbači izraelských prdelí.

Z čeho dnes vlastně vychází váš umělecký život?

No, já jsem za minulé totality v Československu aktivně bojoval hlavně proti porušování svobody slova, a kdyby jsem se mohl vrátit v čase zpět, tak bych to dělal zase. Ostatně prohlášení Charty 77 se svobodou slova zvláště intenzivně operovalo. Proto jsem naprosto znechucen, že je svoboda slova u nás v USA v poslední době silně pošlapávána.

Částečně to začalo oním „woke“ hnutím, včetně hnuti LGBTQ, a tak dále. Ta jsou vychcaně podporovaná vrchní ekonomickou skupinou zazobanců. Začalo se všude psát, že nenávistný proslov by neměl být zaštítěn prvním dodatkem k americké Ústavě. Asi proto, že si zazobanci usmysleli, že se okleští do budoucna svoboda slova používaná i proti nim. To se teď ukazuje jako správná taktika.

Nedávno jsem v galerii, kterou tady u nás v Bostonu vedu, kurátoroval výstavu ostře kritickou proti té strašné genocidě Palestinců v Gaze, ve které již Izraelci zamordovali asi 120 000 lidí, z toho polovinu dětí. Ostatně sto zdravotníků, kteří v Gaze zažili to strašné vraždění, napsalo americké vládě otevřený dopis. Přes noc horda lidí vyznávajících judaismus napadla naši výstavu, servala ze zdí vystavená díla, hodila je do odpadků a řvala cosi o „antisemitismu“. To slovo je naprosto idiotské, protože originální „Semité“ jsou Palestinci a evropští kolonizátoři Palestiny nemají s Palestinou nic společného. Ale to už jsou paradoxy jazyka v rukou hlavy vygumovávající propagandy.

Tady je zpráva o naší výstavě na webu naší organizace, kterou jsem založil, a která bojuje za svobodu slova.

Kde pořád berete energii?

No, energii stále beru z dávných dob boje proti totalitě v Československu. Zvláště, když vidím, že jakýkoliv systém může sklouznout snadno do dalších totalit. Někteří moji spolubojovníci z těch dob názorově zamrzli v československé totalitě, a jelikož se dobře ekonomicky uhnízdili v novém systému, odmítají vidět symptomy nově přicházející totality.

Přežije Donald Trump, byť se zdá býti poslední měsíce skoro postavičkou z amerických komiksů o superhrdinech, do amerických prezidentských voleb?

Sám si netroufám tipovat, kdo vyhraje prezidentské klání. Ale, ať už tam bude ten či ona, oba jsou jsou jen loutkami našich „demokratických“ miliardářů. Kamala je samozřejmě na poslední chvíli vyhrabaná a veřejnosti předstrčená loutka, protože ten aparátčík Biden, který seděl v politice asi půl století, už úplně zesenilněl a nešlo to už dále zakrývat. Ale fakt, že přitroublá Kamala za kratičkou dobu sehnala miliardu dolarů na svou kampaň, mi říká, že se něco převaluje v hlavách miliardářů. Existují určité zprávy od zasvěcených lidí, že se miliardáři bojí, že Trump zveřejní seznam společensky důležitých „prc***ářů“, kteří létali na ostrovy Jeffreyho Epsteina šoustat mladičké dívky.

Samozřejmě, že je mi na blití, když si uvědomím, že prachy můžou v „demokracii“ rozhodnout o vítězích ve volbách.

Změnil by Trump tvář Ameriky, když třeba Timothy Snider ve své knize Cesta k nesvobodě píše o tom, že za svého prvního prezidentování stranil hlavně bohatým?

Obě politické strany u vládních koryt straní hlavně bohatým. Paradoxně Trumpa přišli podpořit ke Kapitolu hlavně dělníci. A jsou jich na jeho projevech zase plné stadiony. Tak nevím. Včera jsem jel přes New Hampshire a nikde jsem nezahlédl plakát na podporu Kamaly. Visely tam jen plakáty s Trumpem. Já tradičně volím kandidáty třetí strany, která by se konečně měla dostat do nějaké důležitější pozice. „Dvoujednostranickost“ je jen vtipně zamaskovaná totalita.

Není však Kamala Harrisová dnes opravdu tou správnou tváří Ameriky?

To je jen, jak už jsme říkal, narychlo upečená loutka. Pro ty, co mají rádi loutky, možná je.

Jak to podle vás bude vypadat ve vámi propagovaném multikulturním světě?

Inu, já jsem po těch letech prožitých v Americe změnil názor a dnes jsem pro budoucnost takzvaného „tavícího kotle“. Všichni lidé všech barev jsou si rovni a bratrosestrami. V mé poslední básnické sbírce mám na toto téma básničku. Schválně, ať si ji vaši čtenáři přeloží. (Jelikož jsme české médium, snažili jsme se báseň přeložit sami. Omlouváme se proto autorovi i čtenářům za možné chyby v překladu. Pozn. Red.): „Obloha je stále šedá, má dcera sedí mezi mnoha různě vypadajícími dětmi na kolotoči. Černá, bílá, žlutá, hnědá, kruh se zrychluje, děti se smějí a křičí. Více rychlosti, více zatáček, více sjednocení. Barvy se prolínají, snažím se najít svou dceru. Kruh je šedá šmouha, vidím všechny své dcery, veselá obloha je stále šedivější.“

Kdo vyléčí Ameriku?

Víte, každé impérium nakonec splaskne a cáry roztrhané bubliny se můžou použít konečně na opravu střech amerických domů, opravu mostů a cele infrastruktury, která je po desetiletích vybojovaných válek vycucávajících americký společenský produkt až do dna, v naprosto dezolátním stavu. To samozřejmě vyhovovalo nadnárodnímu vojensko-industriálnímu komplexu. Zazobanci se ještě víc zazobali a chudáci ještě víc zchudli.