Před třiceti lety, v prvních měsících roku 1990, byl nejen nejviditelnější hvězdou, ale i jednoznačně nejvlivnější politickou veličinou Československa prezident Václav Havel. U něj je celkem nepochybný občanský příspěvek k odstranění komunistického režimu. Jaký byl ale jeho význam pro společenské změny, když byl ve funkci prezidenta?

Samozřejmě úloha Václava Havla byla rozhodující před 17. listopadem a v tom, co k němu vedlo. Reprezentoval tu silnou touhu společnosti po změně. Po 17. listopadu byl reprezentantem Občanského fóra a velmi přispěl k tomu, aby ta změna proběhla ústavní cestou. Toho si můžeme vážit.

Prezidentem se stal jako symbol, to je myslím důležité. Došlo i ke změně vlády, té předsedal Marian Čalfa a je třeba dodatečně ocenit i jeho úlohu v dějinách, protože Čalfa, když si uvědomil situaci, tak se dal plně do služeb těch změn a řídil vládu velmi odpovědně.

Tu situaci přitom neměla vláda a Čalfa úplně jednoduchou, protože postupně rostlo napětí mezi prezidentem Havlem a Federálním shromážděním, tehdejším parlamentem. A vláda byla mezi nimi. Prezident v různých situacích dával najevo, že jej nezajímají politické strany, bez kterých to v parlamentu nejde, a výhrady měl i k samotnému Federálnímu shromáždění. Přitom to se, teď mám na mysli to první, zvolené před Listopadem, chovalo velmi odpovědně. Nejenže zvolilo Havla prezidentem, ale také schválilo celou řadu důležitých zákonů pro začátek transformace.

Důležitá změna samozřejmě nastala poté, co bylo v červnu 1990 zvoleno nové Federální shromáždění. Tam získalo velký vliv Občanské fórum, už proto, že po těch čtyřiceti letech byl mezi lidmi trochu odpor k politickému stranictví, tak se moc líbilo to heslo „Strany jsou pro straníky, OF je pro všechny“. Jenže Václav Havel se už v té době od Občanského fóra spíše odtahoval.