České lázeňství se dle mnohých nachází v hluboké krizi. Jak současnou situaci řešit je ústředním tématem právě probíhající konference Sdružení lázeňských míst České republiky. Také považujete současný stav za armagedon českého lázeňství?

S tím nelze nesouhlasit, je to přesně tak. České lázeňství se díky zásahům Ministerstva zdravotnictví pod vedením exministra Leoše Hegera ocitlo doslova na pokraji totálního kolapsu. Omezení lázeňské péče hrazené ze zdravotního pojištění zapříčinilo prudký pokles příjmů, některé lázeňské domy kvůli tomu musí i skončit. Ani ne čtvrt roku poté, co byla tato nová pravidla v říjnu loňského roku zavedena, přišly české lázně až o polovinu pacientů. 

Záměrem změn bylo šetřit veřejné finance s předpokladem, že se lázně zaměří na komerční klientelu a zahraniční pacienty, to se neděje?

Hledat úspory ve složité ekonomické situaci je správné, ovšem nesmí jít o bezhlavé škrtání za každou cenu tak, jak se stalo v případě lázeňské péče. Komerční klientela nikdy nemůže v plném rozsahu nahradit české pacienty a samozřejmě je naprosto zcestné se domnívat, že se klientela změní ze dne na den. Komerční klientela přibývá, ovšem nárůst je postupný a pozvolný.

Navíc je třeba si také uvědomit, že zde nehovoříme pouze o samotných pacientech, kteří lázně potřebují. Při takovýchto zásadních změnách je nezbytné vzít v potaz všechny zdravotní, sociální i ekonomické souvislosti, a to se v tomto případně nestalo.

Co máte na mysli?

V řadě regionů jsou lázně největším či dokonce jediným zaměstnavatelem. Zaměstnancům tak hrozí propouštění. Ale je třeba jít více do hloubky a hledat další souvislosti. Lázeňství je úzce spjato s turistickým ruchem v regionu, na lázeňství jsou tak napojena další podnikatelská odvětví, kterých se snížení počtu pacientů či zavírání lázeňských domů dotkne taky.

V čem přesně spočívá problém a jaké je jeho možné řešení?

Počátek problému je v indikačním seznamu, který omezil nemoci hrazené z pojištění a zkrátil pobyty. Samozřejmě nelze přehlížet, že s vývojem medicíny se role a význam lázeňství v tom původním slova smyslu mění. Ovšem lázně mají stále svoje významné místo v léčebném procesu, například u poruch pohybového ústrojí, na jejich léčbu se zaměřují například lázně v Jihočeském regionu. V těchto případech je blahodárných efekt lázní nepopíratelný. Samozřejmě se to týká i jiných poruch, stavů a onemocnění. Stát by měl nyní tomuto hrozícímu armagedonu českého lázeňství zabránit, a to i přesto, že není vlastníkem většiny lázeňských zařízení.

Takže navrhujete soustředit se pouze na hrazenou lázeňskou péči?

To určitě netvrdím. Musí se najít rovnováha, aby hrazenou lázeňskou léčbu obdrželi opravdu ti, kteří ji potřebují a na druhé straně, aby nabídka byla dostupná i pro ty, kteří si ji chtějí hradit z vlastních zdrojů, ať už to bude česká či zahraniční klientela. Například Jihočeský kraj se propagaci lázeňské péče mezi komerční klientelou věnuje poměrně intenzivně. Lázeňství spolu s wellnes je významným produktem turistické nabídky jižních Čech a kraj tuto tématiku prezentuje v rámci výstav, prostřednictvím tištěných materiálů i na svém webovém portálu www.jiznicechy.cz. Spolupracujeme také s agenturou Czech Tourism a přímo propojujeme cestovní kanceláře s lázeňskými místy.