Co říkáte na aktuální dění na Slovensku? V ulicích se svolávají masové demonstrace. Začátkem týdne odstoupil ministr vnitra Robert Kaliňák, později podal demisi premiér Robert Fico. Celé to odstartovala úkladná vražda novináře, který psal o propojení Ficovy vlády a kalabrijské mafie…

Situace na Slovensku je turbulentní už dva roky. Na vině je skutečnost, že strana Most-Híd a strana Sieť se zpronevěřily vůči slibům, které daly voličům před volbami. Tehdy deklarovaly, že do vlády s Ficovou stranou Smer nepůjdou. Pro stranu Sieť to znamenalo fyzickou smrt. Most-Híd ignoroval svoje voliče a vstoupil se Smerem do vládní koalice za spoluúčasti Slovenské národní strany. Je logické a samozřejmé, že se to voličům těchto stran nelíbí.  

Robert Fico začal v té souvislosti skloňovat jméno finančníka, miliardáře a dominantního hráče neziskového sektoru George Sorose. Soros reagoval skrze média a nechal se slyšet, že prý v Evropě vznikají mafiánské státy. Na mysli měl Slovensko a Maďarsko. Je Slovensko mafiánským státem?

Když je na Slovensku dusno a chybí argumenty, tak politici čas od času vytahují tzv. „maďarskou kartu“. Ale když je tato karta ještě navíc „ozdobená“ Davidovou hvězdou jako v případě Soroše, tak co lepšího předhodit slaboduchému voliči?

 V roce 1989 jsme udělali chybu, když jsme neposlali „do výroby“ všechny komunistické soudce a prokurátory tak, jako to udělali komunisté po převratu v roce 1948. A tak jsme zdědili „justiční, rodinnými vazbami propojenou postkomunistickou mafii“. Italský kalabrijský kmotr, který se v červeném ferrari proháněl místem svého východoslovenského exilu jednoduše podsunul premiérovi svoji milenku. Je třeba k tomu něco dodávat?

Slovensko je součástí Evropské unie, přijalo euro. Popusťme na chvíli uzdu fantazii, mohly by protivládní protesty na Slovensku eventuálně přerůst v něco většího, v nějakou slovenskou obdobu ukrajinského majdanu?

To je kardinální hloupost. Na Slovensku není nikdo, kdo by se odvážil použít zbraň z politických důvodů. Přirovnávání protivládních protestů na Slovensku k Majdanu bych neváhal označit za mafiánské praktiky. Všichni, kteří o tom tak mluví, by měli být trestně stíháni za „šíření poplašné zprávy“. 

Pozice novinářů na Slovensku je nyní obtížná. Paralela se v současnosti nabízí i v Česku, kde čelí kritice prezident Miloš Zeman a premiér v demisi Andrej Babiš právě kvůli tomu, jak se o novinářích vyjadřují. Co o atmosféře, která v současnosti vůči žurnalistům v Česku a na Slovensku panuje, soudíte?  

Novináři to nemají lehké nikde na světě. V popisu práce novináře je kontrolovat moc a moc je velmi chytlavá, návyková choroba. Proto ve vyspělých demokraciích platí pravidlo dvakrát a dost. Mocní by neměli být přecitlivělí a neměli by lidi urážet jen proto, že ti dělají svou práci a to, co je v podstatě jejich povinnost. Kam to vede, jsme viděli před dvěma týdny na Slovensku. Z verbálních a na první pohled neškodných útoků se vygenerovala vražda. Je to skandál a je to memento!     

Zeptal bych se vás na film Čára, ve kterém hrajete a který produkovala vaše dcera Wanda. Film se odehrává na slovensko-ukrajinském pomezí ještě předtím, než Slovensko jako stát vstoupilo do schengenského prostoru. Během natáčení jste navštívili i Ukrajinu, tedy její západní části. Jaká je tam bezpečnostní situace? 

Ukrajina se nachází ve válečném stavu a je to tam cítit. Sociální nůžky mezi obyvateli jsou tak rozevřené, že si to v našich podmínkách chválabohu vůbec neumíme představit. Každý Čech i Slovák, který je nespokojený s poměry ve své zemi, by měl alespoň na jeden prodloužený víkend navštívit zakarpatskou oblast Ukrajiny, aby na vlastní oči viděl, jak žijí lidé v Evropě v jedenadvacátém století, a to jen několik kilometrů od našich hranic. Sto lidí z našeho filmového štábu po měsíčním pobytu v Užhorodě po návratu do Michalovců líbalo slovenskou zem. 

Vraťme se k oněm protivládním protestům. V Česku se aktuálně také demonstruje, zejména tedy v Praze. Terčem kritiky je premiér v demisi Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman, demonstranti mluví o ohrožení demokracie. Sledujete také tyto protesty?

Nevím, jestli vás má odpověď potěší. Nevím, o jakém ohrožení demokracie je řeč. Máte prezidenta, kterého jste si demokraticky zvolili. A Babiš? Ten také vyhrál volby. Já se mu vlastně divím. S jeho penězi by mě do politiky nepřitáhlo ani stádo volů.

Před nějakou dobou jsem se ho ptal, co ho do politiky přivedlo. A on mi řekl, že už ho přestalo bavit dívat se na to všeobecné rozkrádání. Tomu rozumím, od převratu v roce 1989 všichni politici u nás i u vás kradou jako straky. Ona totiž státní kasa má neskutečný sex appeal. A Babiš má výsledky. To se nedá popřít.     

Mohutný protest odstartoval v Praze na Václavském náměstí minulý týden po jmenování komunistického poslance Zdeňka Ondráčka šéfem sněmovní komise pro GIBS. Ondráček následně na post rezignoval. Tento týden se zase demonstrovalo na podporu České televize. Co na to říkáte, myslíte, že je demokracie a svoboda veřejnoprávních médií v Česku ohrožena?

V zemi, kde je legálně v Parlamentu komunistická strana, je demokracie v ohrožení permanentně. Mlátička jménem Ondráček by v Parlamentu neměl sedět, ale měl by chodit kanálem. Domnívám se ale, že v Česku je hodně rozumných lidí, kteří si veřejnoprávní média vzít nenechají. I u nás jsou politici, kteří se nestydí projevovat tužbu média veřejné služby ovlivnit. Nesmíme jim to dovolit.   

Během letošního předávání Českých lvů se během minulého víkendu na obranu České televize poměrně výrazně aktivizovali čeští herci a lidé z filmové branže. Na místě vznikla i petice na podporu veřejnoprávního vysílání…

Mohou počítat i s mým podpisem...

Z čeho podle vás vyvěrá ta touha herců a kulturní fronty se politicky angažovat? 

To není žádná touha. Naše práce je pod neustálým dohledem veřejnosti. Lidé umělcům většinou rozumí a mají je rádi. Je jen přirozenou reakcí umělců, kteří mají organizační schopnosti a ambice se veřejně angažovat, že pronikají do politiky, ať už té vysoké, nebo komunální. Není to nic neobvyklého. Stačí si vzpomenout na Reagana. 

• Další půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE