Pane Hadamcziku, v minulém týdnu se značně zpřísnila nařízení související s pandemií koronaviru. Jste jedním z těch, kteří proti tomu protestují, nebo to akceptujete?

Tak samozřejmě, že se musím přizpůsobit tomu, co je vydáno a co je řečeno. Nejsem odborník na zdravotnictví, ale podle mě střílíme kamsi do tmy – jednou něco povolíme, podruhé nepovolíme a pak zakážeme. Ale jako občan jsem se pochopitelně podřídil tomu, co je nařízeno. Jako podnikatel se musím vyrovnat s tím, že máme 65 zaměstnanců a nemáme pro ně aktuálně práci. To znamená, že mzdy musíte zaplatit sám, což vám v dalších měsících v obratu firmy pochopitelně schází atd. Takže je to taková smutná záležitost, která zasahuje všechny sféry – to znamená lidskou, podnikatelskou i sportovní.

A není to – jak vy říkáte „střílení do tmy“ a ten občasný chaos v oněch vydaných regulativech dán tím, že jsme zkrátka v létě až příliš povolili a nyní se to jen snažíme nějak dohnat a zachránit?

Já si myslím, že když se něco příliš zakazuje a nařizuje, tak to má vždycky zcela opačný efekt. Kdyby se zkrátka řeklo jen – chraňte si svoje zdraví, protože to je vaše vlastní zodpovědnost – ale striktně bych pokutoval ty, kteří vědí, že jsou pozitivní – a vydají se přesto ven. Určitě bychom měli využívat ten systém trasování, dále se starat hlavně o domovy důchodců, aby tam nedošlo k nějakému rychlému šíření viru atd. Ale to, jestli z hospody vyjde 5 nebo 10 lidí, to máte jako kdybyste chodili od domu k domu – a říkali nepij těch 20 piv nebo se opiješ. A stejně víme, že jsou tu lidé, kteří takto pijí, že jsou tu třeba narkomani – ale to je přece jejich zdraví a ta zmiňovaná zodpovědnost za něj. Když například vím, že jsem kardiak, nebo že mám nějaká jiná zdravotní rizika, tak musím sám zvážit, jestli mi stojí za to někam chodit a riskovat. Takže já bych raději přenesl tu zodpovědnost trochu víc na ty lidi, protože to zdraví nepatří přece státu, to patří právě těm lidem.

Já vám rozumím, ale zároveň musíme vnímat tu nikoliv nepodstatnou disproporci mezi tím, kdy ohrožujeme pouze své vlastní zdraví – a kdy ohrožujeme zdraví těch ostatních, protože jde přece jen o infekční, nakažlivou nemoc…