Miloš Zeman oznámil, že bude usilovat o znovuzvolení. Vy jste na svém serveru v podstatě psal o tom, že nemá protikandidáta a zajímavé to může být, jen pokud by nevyhrál hned v prvním kole. Kdo z pelotonu kandidátů má vaši podporu?
Samozřejmě, že z oznámených kandidátů nikdo nemá takovou pozici na politické scéně, jakou má Miloš Zeman, to je mimo jakoukoli diskusi. Není zde srovnatelná figura. V tomto směru chápu Miloše Zemana, že nemá chuť Horáčkovi dávat žádnou váhu tím, že s ním bude trávit půl hodiny nebo více před televizní kamerou. To se má bavit s Michalem Horáčkem, který nikdy v politice nehrál žádnou roli?
Jistě, může se ještě někdo vynořit. Když se volí papež, mají ve Vatikánu takový výraz – papabile, to je kardinál, který má šanci být zvolen papežem. V tomto smyslu se domnívám, že třeba Jiří Čunek za lidovce je figura, která by za určitých okolností mohla být Miloši Zemanovi vážným soupeřem. Psal jsem o tom na podzim a s velkým potěšením jsem zjistil, že už nejsem sám, kdo si to myslí. Není všem dnům konec. Ať už Jiří Čunek, nebo někdo jiný může do situace vstoupit tak, že se všechno změní. Pokud Miloš Zeman nevyhraje v prvním kole, bude druhé. A pak nastane vážné klání, dojde na lámání chleba a může dojít k nečekaným zvratům.
A pokud jste se ptala na to, kdo má mé sympatie? Tak nikdo. Myslím si, že Miloš Zeman je osobnostně nevhodná figura k prezentování státu a na téměř každém svém kroku mou pochybnost jen podporuje. A že bych si přál, aby bývalý bookmaker z Chuchle prezentoval stát, jehož jsem občanem? Z toho nemám radost vůbec. Další dva pány neznám, neslyšel jsem o nich a nemám na ně žádný názor.
Například Martin Fendrych napsal, že jakýkoliv slušný kandidát má šanci Zemana porazit, a podobný názor sdílí řada jiných osobností. A pak, co když je skutečně Michal Horáček jen „předskokan“, jak říká bývalý senátor Zdeněk Škromach, a objeví se někdo další. I vy jste o tom teď hovořil, takže si myslíte, že je stále dost času?
Myslím, že ano, protože stále je důležitá hypotéza, co se stane, když bude druhé kolo. Člověk, který je teď někde v přítmí, pak bude ozářen nejsilnějšími reflektory, ať už to bude kdokoli. Pak se ukáže, jak osloví lidi. Teď, co řeknu, je bez jakékoli váhy: zřejmě to Miloš Zeman vyhraje, ale stoprocentní jistota není.
Na adresu vicepremiéra Andreje Babiše jste aktuálně psal o tom, že se pokusil přilepit alibistický zákon o zdanění korunových dluhopisů k zákonu o dárcovství krve a kostní dřeně... „Ano, toto už je hyenismus a je dobře, že předkladatelé ten zákon stáhli celý. Dárci krve a krevní dřeně budou muset počkat. Je to drobná Babišova prohra, ale už několikátá v sérii. Vypadá to, jako kdyby ztrácel nervy.“ Čím Andrej Babiš, o kterém se uvažuje jako o novém premiérovi, Česku prospěl a čím uškodil?
Dívám se na to komplexně. Opakovaně jsem psal a myslím si zcela upřímně, že vláda v tandemu Sobotka–Babiš, málo platné, má nejlepší výsledky ze všech vlád, které jsme měli za 25 let od pádu komunismu. Kolem samotné techniky jejího vládnutí bylo obvyklých nechutností nejméně. Společenská atmosféra byla nesrovnatelně lepší než za vlády Nečase, Grosse i Klause. Veřejnost už minulost ztratila ze zřetele, ale vzpomeňte, jak minulé vlády provázely permanentní krize. Výsledkově tedy hodnotím tuto vládu jako nejúspěšnější. A také si myslím, že nemá smysl posuzovat jednoho bez druhého. Sociální demokracie svým sociálním akcentem, jakkoli se mi zdá v některých ohledech až přehnaný, je jedna část. Babišův pragmatismus vyvažoval sociální populismus ČSSD. Ve výsledku to byl fungující tandem. Obávám se, co se stane, když se tohle rozbije, protože tomu vše nasvědčuje. Napětí je mezi nimi vysoké a zdá se neřešitelné, i když v politice je možné všechno. Hnusí se mi představa tandemu Babiš–Okamura. To je snad nejhorší, ale bohužel i reálná vize.
Samozřejmě je momentálně upřená pozornost na skandály kolem Babišova hospodaření, ale soukromého. A to je potřeba vidět. Netýká se to jeho činnosti ve vládě, ale obchodní. S ironickým úsměvem vidím, jak má obdobné problémy za mořem Donald Trump, a říkám si, opět ironicky, jestli je myslitelné, aby někdo, kdo se prosadil v ekonomickém provozu v řádu miliardových majetků, mohl být čistý? Rozumíte mi? Balzac napsal, že na počátku každého velkého majetku je zločin, podotýkám v 19. století. Není to nakonec pravda? Je otázka, zda je vůbec myslitelné, aby vstoupil na scénu někdo, kdo se výsledkově osvědčil v ekonomického provozu, jenže pak se začne zkoumat pod mikroskopem a už vyplývají různé věci. Je to věc velmi problematická a odpověď nenajdeme. Je jediná relevantní otázka: jestli to voličům ANO a Andreje Babiše bude vadit nebo nebude. Když jim to bude vadit, tak ho nezvolí, a když nebude, tak ho zvolí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá