Pane senátore, viděl jsem, že vyrážíte po volebním obvodu a že se lidé ptají na praktické věci, jak uvádíte. Co si pod tím přesně představit?
S lidmi od nás z regionu jsem několik let v doslova denodenním kontaktu. Jasně, může to znít jako nějaká trapná politická fráze, ale u mě to je pravda. Vzhledem k tomu, že jsem senátorem za region, ve které skutečně žiji, žije zde moje rodina a historie našeho rodu se zde propisuje do matričních knih a kronik po dlouhá staletí, tak mi na našem regionu opravdu záleží.
Z těch praktických otázek, které s lidmi řeším, tak je to třeba doprava. Dostavba dálnice D3 a Pražského okruhu, to jsou velká dopravní témata a jsem upřímně rád, že se věci v této oblasti dávají do pohybu. Je to i téma bezpečnosti, to řeším s lidmi i se starosty obcí a měst. S tím souvisí i mé návrhy, jako je např. „můj dům, můj hrad“, který je reakcí na sérii vykrádaček u nás ve středních Čechách. A když půjdu do detailu, tak venku s lidmi, ale i v mé senátorské kanceláři řeším i věci typu sekání trávy na obecních či krajských pozemcích. Práce senátora, který skutečně zastupuje region a chce ho zastupovat dobře, je tak tematicky velmi různorodá.
Nechce se mi ale věřit, že by se neptali na politiku. Ať je to jak chce, kandidujete s podporou ODS, tedy vládní a premiérské strany. Vláda je neoblíbená a v preferencích vládní strany klesají. Určitě se to v kampani musí nějak odrážet.
Samozřejmě, že společně řeším i „velkou“ politiku. Já se nevyhýbám žádnému tématu a rád s lidmi řeším různé věci. Navíc v osobním kontaktu si o tom lze popovídat mnohem lépe než třeba na sociálních sítích. Lidé mi řeknou svůj pohled, já řeknu svůj pohled a snažíme se dojít v diskusi k nějakému řešení, či chcete-li kompromisu. A většinou k němu i dojdeme.
A podobně, hádám, to funguje i na vládní úrovni, kde spolu sedí jak konzervativně založení lidé, tak lidé liberální i progresivističtí. Tak dopadly volby, i když asi je jasné, že z účasti některých šílených progresivistů radost fakt nemám. Tak se ale příště snažme, aby těch progresivistů tam bylo co nejméně. Navíc, i proto je důležitá role Senátu a hlavně jednotlivých senátorů, aby ti konzervativně ladění měli dostatečnou sílu brzdit různé nesmysly, ať už ve vládě sedí kdokoliv.
Čím se tedy „velká“ politika propsala do životů občanů, a to zejména těch, kteří chtějí stavět, je problém digitalizace stavebního řízení. Zodpovědný ministr Ivan Bartoš se hájí, že sice jsou v systému nedostatky, ale až bude fungovat, že bude stát za to. Je to správný přístup ke změnám ve fungování státní správy?
Zpackaná digitalizace stavebního řízení je obrovský problém. Kdybych mluvil sprostě, věřte, že bych to slovo použil. Od začátku července mi volají starostové, projektanti a lidé, kterých se to týká, takže vím moc dobře, jaké velké problémy to přineslo. A ne, nikdo mě nemůže podezírat z toho, že bych chtěl házet klacky do tohoto projektu. Sám jsem ze začátku sbíral spíš výtky a nepral toto špinavé prádlo na veřejnosti, protože prostě chci, aby systém fungoval. Ale to, že systém ani skoro po dvou měsících nefunguje tak, jak má, je šílené.
Zabývali jsme se tím nedávno v Senátu, kde jsme přijali jak několik výtek, tak i doporučení ministerstvu, jak systém zlepšit, aby nebyly napáchány další a další škody. A za sebe říkám, že kdybych byl na místě pana ministra Bartoše, tak bych rezignoval. Ne proto, že by to systém nějak zachránilo, ale prostě proto, že odpovědnost za tyto chyby leží na jeho bedrech.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský