Písničkář Jaroslav Hutka byl hostem v Prostoru X, kde opět zkritizoval Miloše Zemana. Mluvil také o rozdělení společnosti a o existenci elit, které jsou prý v menšině, nicméně rozhodují o vývoji a směru celé společnosti. Většina, která do elity nepatří, se podle Hutky tzv. „veze“. Souhlasíte s Hutkovými slovy? A jak se na ně má dívat onen příslušník „většiny, jež se veze“?

Problematika „elit“ je na dlouhou diskusi. Že jsou elity v menšině, je logické, v tom s panem Hutkou souhlasím. A uvažuju teď o pojmu elity bez onoho pejorativního zabarvení, které tomuto slovu – zejména díky současným nositelům – de facto právem přisuzujeme. Problém je však v tom, když se za elitu považuje někdo, kdo této skupině nejen nesahá, ale ani nedohlédne na kotníky. A takovým případem je podle mého mínění Jaroslav Hutka. V tom, že elity rozhodují o vývoji a směru celé společnosti, bych se rovněž s panem Hutkou shodl. Co je pro mě však naprosto nepochopitelné, že člověk, který, pokud vím, nikdy v životě nic „pořádného“ nevytvořil a prakticky celý život se sám veze, tohle řekne o většině lidí. Na rozdíl od mnohých si totiž nemyslím, že Náměšť nebo Havlíčku Havle jsou kdoví jaké umělecké skvosty.

Měl pan Hutka na mysli, že se vezou zedníci, kteří postavili dům, v němž bydlí? Že se vezou zemědělci, pekaři, řezníci či kuchaři, kteří se činí, aby měl co do svého „elitního“ bříška? Že se vezou vrchní, číšníci a výčepní, kteří mu v hospůdce dopomáhají snést jeho břímě závisti vůči Krylovi a Nohavicovi a zhrzenosti, že on není jimi a že většina lidí na jeho písničkářství zahalené sametem, a přitom však z devětaosmdesáté cenové, kašle? Že se vezou řadoví hasiči či policisté, kteří mu chrání zadek? Co se týká kritiky Miloše Zemana. Možná by z úst Hutky měla váhu, kdyby nekázal vodu a přitom nepil nejdražší víno.

Karel Gott letos oslavil 80. narozeniny. Jeho kritici jej označují za symbol normalizace, prázdný symbol, ztělesnění konformity a méně či více přiznané spolupráce s komunistickým režimem. Jsou tyto výtky postaveny na dobrých základech? Čeho je Karel Gott symbolem? Čechů, odmítajících se s komunismem vyrovnat, nebo symbolem smíření se s pochmurnou realitou? Není to i tak, že lidé v Gottovi do jisté míry poznávají svůj vlastní osud, protože konformní s režimem byla většina obyvatel?

Tohle je téma na diplomku. Vzal bych to jen stručně. Nejsem fanoušek Karla Gotta ani jeho hudby. Ale Karlu Gottovi, ač jsem „krylovec“, skládám hold a veškerý respekt. Za to, co dokázal a dokazuje. Důkazem toho je fakt, že oblíbenost jeho a jeho hudby neustala – tak jako u mnohých – pádem jednoho režimu. Rovněž z jeho skromného vystupování a respektu k druhým by se mnozí, kteří se o něj nyní otírají, mohli učit. Ano, i já jako řada ostatních mám rád hrdiny, ale kolik jich za minulého režimu bylo? A kolik lidí chtělo zkrátka jen žít svůj život se svými radostmi a starostmi tak, jak to nejlépe šlo. Že mu někdo vyčítá, že byl konformní s předchozím režimem? Nezřídka ti, kteří jsou vysoce konformní s režimem současným, ke kterému naopak Karel Gott dokáže být kritický? A tím současným režimem mám na mysli liberálně levicové bláznovství a poklonkování EU a USA.  

Dokáže někdo zodpovědně říci, jak by se zachoval za dané situace v kůži druhého? Já tedy ne. Jen vím, že bych se choval dle mého nejlepšího vědomí a svědomí a s ohledem na mé blízké. A takový pocit mám já z Karla Gotta. Ublížil někomu? Zlikvidoval někoho? Tehdy nebo nyní? Hrdinů jsou plné hřbitovy a komediantů plná náměstí. Ale někdo taky musel a musí lidem rozdávat radost. A to dle mého Karel Gott odjakživa plní.