V minulosti jste podal trestní oznámení na anonym, který vás falešně obvinil ze spolupráce s komunistickou tajnou policí. Zjistila policie viníka? A poškodilo vás obvinění nějak osobně?

To je už epizoda stará sedm let. Mezitím se událo mnohem více podstatnějších věcí. Ale budiž, zbabělý anonym byl identifikován, moje podání policií odloženo pro nízkou společenskou nebezpečnost, a pokud jde o vaši otázku, zda jsem byl poškozen? Dvakrát jsem vyhrál volby. Podruhé dokonce s téměř dvojnásobným počtem hlasů. Platí arabské přísloví, psi štěkají a karavana jde dál…

Ptala jsem se i proto, že se blíží výročí srpna 1968. Vám v té době bylo devět let. Jak jste události jako dítě vnímal?

Vnímal jsem to prostřednictvím rodičů. Byli zdrceni, tatínek se nemohl odtrhnout do Rádia Svobodná Evropa, maminka plakala a já pořádně nevěděl proč. Pamatuji si, že jsem si pod tíživou atmosférou doby vyrobil československou trikolóru. Na zavírací špendlík jsem k bílé, červené a modré přidal ještě černou barvu.

Řada lidí vzpomíná na dobu před rokem 1989 pozitivně, někteří by rádi staré pořádky znovu obnovili. Co vy? Jak na své dospívání za komunismu vzpomínáte vy sám?

Pochopitelně řada lidí na tu dobu vzpomíná pozitivně, protože paměť vytěsňuje všechno špatné, vzpomínáme na mládí, na klukovské lumpárny, na první lásky a na život, který jsme žili. Nebylo to jen o útlaku a nesvobodě. Uvědomuji si, že jsem kdysi nechápal, když rodiče vzpomínali na protektorát, že se tam bavili, chodili tančit, do kina… Ptal jsem se, jak to bylo možné, vždyť byla válka! Jak jste v té nesvobodě mohli žít? A dnes stejně nesmyslné otázky kladou lidé, kteří nezažili reálný socialismu a šmahem kritizují všechno a všechny.

Tři a půl roku jste byl členem KSČ. Proč jste tehdy do strany vstoupil? A byla důvodem ukončení vašeho členství sametová revoluce, nebo jste ze strany odešel z vlastního přesvědčení?

Naivně jsem si myslel, že potřebná změna musí přijít zevnitř KSČ, nějakou obrodou podobnou roku 1968. Mýlil jsem se.

V argumentaci mladých komunistů se objevuje i názor, že tehdejší zásah vojsk nás zachránil od „kapitalistického marasmu“, který zde pak nastal až po roce 1989…

Dejme šanci, ať zazní i hloupé názory, protože pak lépe poznáme, kdo vlastně ten hlupák je. Někteří lidé jsou dokonce takoví mistři, že čím méně o problému vědí, tím neochvějněji šíří své bludy. Tím však nechci tvrdit, že současný způsob našeho bytí je ideální. Neexistuje ideální společnost.

Do jaké míry podle vás odpovídá realitě zjednodušený „hospodský“ názor, že dřív nám diktovali Rusové, dnes nám diktují Američané a v podstatě je to jedno?

Slon se kreslí zmenšeně a blecha zvětšeně a pak se takto pokřivenou optikou stane, že oba tyto živočichové si jsou zdánlivě rovni. A tak je to i s názory, které zaznívají v hospodě.