GLOBSEC Fórum 2024 se bude poprvé konat mimo Slovensko a poprvé v Praze. Jaké bude téma premiérového pražského fóra?
Hlavním tématem letošního GLOBSEC Fóra je Taming the Storm, čili „zkrotit bouři“. Chceme se zabývat tím, jak řešit a vyřešit krize způsobené válečnými konflikty na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Musíme se zabývat také hybridní válkou vedenou Ruskem, ale též výsledky supervolebního roku 2024 v mnoha zemích, především v USA. Nejde jen o hledání cest k řešení konfliktů, ale o obrovské množství nových problémů, které tyto konflikty přinesly do života celé planetě.
Kromě humanitárních a válečných důsledků přímo v místech bojů se globálně potýkáme s růstem cen energií, nárůstem migračních vln, vysokou inflací a s tím souvisejícími nárůsty cen potravin. Důsledky těchto konfliktů je zasažený celý svět a o tom všem chceme mluvit. Naším cílem je otevřít prostor pro debaty a jednání mezi nejrůznějšími politickými i nepolitickými subjekty, které mají zájem o nastolení míru a návrat k běžnému životu.
GLOBSEC vyrostl v Bratislavě, proč jste pro jeho vlajkovou loď GLOBSEC Fórum nyní zvolili právě Prahu?
Rosteme na Slovensku nepřetržitě 19 let a už nějakou dobu diskutujeme o dalším kroku, který by nás posunul dál a pomohl zvládnout přirozený růst konference. Zvažovali jsme více míst v našem regionu, kam se s pořádáním GLOBSEC Fóra posunout, a Praha nám přišla nejlogičtějším řešením. Sdílíme spolu velký kus historie, máme podobnou kulturu, je to evropská metropole. Prostě ideální místo pro naše snahy o podporu mezinárodního dialogu a šíření konstruktivního hlasu střední Evropy.
Významná je pro nás i záštita českého prezidenta Petra Pavla, kterou fóru poskytl. V neposlední řadě Praha nabízí i řešení problémů s kapacitou konferenčních prostor, s nimiž jsme se v důsledku růstu zájmu o GLOBSEC Fórum potýkali v posledních letech v Bratislavě. Je ale důležité říct, že jsme středoevropská organizace se sídlem v Bratislavě a na Slovensku připravujeme naše další projekty. Když už jsem zmínil ten dynamický růst GLOBSEC Fóra – v Praze máme připravenu další novinku v podobě neformální části konference, kterou bude GLOBSEC Music Fest.
Bude se konat den před konferencí na Štvanici. Kromě kapel a zpěváků bude program obsahovat i vystoupení podcasterů Jana Dobrovského, Jindřicha Šídla a jejich hostů.
Seznam hostů GLOBSEC Fóra bývá dlouhý a pestrý, bude i to pražské stejně dobře obsazené?
Dorazí hosté z celého světa. Prezidenti, předsedové parlamentů, premiéři, ministři zahraničí i obrany a další představitelé vlád z 27 zemí. Kromě středoevropského prostoru a EU očekáváme hosty z USA, zemí Blízkého východu, Asie, západního Balkánu a Kavkazu. Přijedou taky vlivní bývalí politici, myslitelé a odborníci z různých oblastí života. Nesmím zapomenout na šéfy globálních firem ze soukromého sektoru, například prezidenta Microsoftu a ředitele technologických nebo telekomunikačních firem, a už tradičně i zástupce obranného průmyslu. Dohromady očekáváme na dva tisíce účastníků ze 70 zemí světa.
Co mohou země střední Evropy udělat pro větší bezpečnost v Evropě, a hlavně jak to mohou udělat?
Především se musíme více zabývat děním kolem nás a naučit se sledovat souvislosti konfliktů i ve vzdálenějších oblastech světa. To byla jedna z motivací, proč jsme skoro před dvaceti lety GLOBSEC zakládali. Chtěli jsme udělat něco navíc a ukázat, že i malá země, jako je Slovensko, může přispět svým dílem k udržení stávajícího světového pořádku. Dnes je situace ještě dramatičtější a ta nutnost a potřeba hledat cesty k zachování světa tak, jak ho známe a máme rádi, je ještě naléhavější.
Proto chceme v Praze mluvit i o společné evropské obranné iniciativě. Součástí těchto debat je také nutnost zvýšit výdaje na svou obranu, i když to zní, jako bychom tím chtěli podporovat další válku. Míru bohužel v dnešním světě nedosáhneme důsledným odzbrojením, ale spíše pečlivou přípravou na vlastní obranu hodnot svobody a míru, které spolu sdílíme. Velkým tématem bude i financování obranného průmyslu, které je stále velmi komplikované kvůli povinnosti bank upřednostňovat při úvěrování udržitelné projekty. Úkolem politiky je vysvětlit, že zbrojní průmysl coby garant bezpečnosti k vytoužené udržitelnosti přispívá. Těch věcí, které můžeme v rámci regionu i Evropy dělat, je mnohem víc a určitě se dostanou i na jednání fóra.
Tisková konference před letošním GLOBSEC Fórem
Dá se podle vás válečným konfliktům předejít?
Asi se shodneme na tom, že nikdo nechceme válku. Už jsem to tu zmiňoval, ale musíme to stále opakovat. Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy se ukazuje, že míru sice můžeme dosáhnout mezinárodním dialogem, ale je naší povinností nebýt naivní a zvyšovat svou připravenost bránit se pomocí moderních a efektivních zbraní a nejít cestou ústupků stále agresivnějším autoritářským režimům, kterých je na světě pořád dost. To nemluvím jen o Rusku, které přivedlo válku doslova na práh EU.
Nemyslím si, že nás do válek a konfliktů zatahuje vlastní obrana, spíše jde o důsledky megalomanských plánů politiků a vůdců, kteří nerespektují evropské hodnoty svobody a nezávislosti, které jsou základem myšlenky sjednocené Evropy. My Češi a Slováci jsme na to zvláště citliví díky vlastní historické zkušenosti, kdy nás politika „appeasementu“ neboli ústupků spojenců koncem třicátých let nejprve připravila o část území, a nakonec jsme byli na dlouhých šest let ovládnuti agresivním nacistickým Německem.
Myslíte si, že organizace typu GLOBSEC mohou být prostředkem pro to, aby hlas střední Evropy byl ve světové bezpečnostní politice více slyšet?
Už jen to, že pořádáme GLOBSEC Fórum, je důkazem, že náš hlas je slyšet, a dokonce se nebojím říct, že důležití partneři mimo náš region náš hlas slyšet chtějí. Postupně jsme se stali jednou ze tří nejvýznamnějších bezpečnostních konferencí. To ostatně dokazuje i složení hostů, kteří do Prahy přijíždějí. Za velké ocenění naší práce považuji fakt, že GLOBSEC je jedinou evropskou organizací, která se podílela na přípravě doprovodného programu červencového summitu NATO ve Washingtonu.
Otevřeli jsme pobočky ve Vídni, Bruselu a Kyjevě. Založili jsme nadaci GLOBSEC U.S. a máme další plány, které umožní našemu regionu být slyšet a být součástí vzniku nových politik na evropské i globální úrovni, ať už bezpečnostních či ekonomických. Dobrým příkladem je náš aktuální soubor návrhů zemí střední Evropy pro řešení různých témat určený pro příští vedení EU.
V čem tento návrh GLOBSECu spočívá?
Je to obsáhlý dokument, ale když jej zjednoduším, označuje tři základní pilíře, na nichž bychom my Středoevropané chtěli vidět novou Evropu stát. Především potřebujeme EU konkurenceschopnou a inovativní, EU bezpečnostně smýšlející a Evropu jako celek efektivnější a vlivnější na globálním jevišti. První reakce, které na tyto návrhy dostáváme jako zpětnou vazbu, jsou pozitivní. Jsem rád, že i takto je hlas středoevropského regionu zase o kus hlasitější.
V době, kdy sílí hlasy po rozvolnění a zpomalení evropské integrace, vy doporučujete přijetí celoevropských strategií k posílení pozice evropských států. Proč je to podle vás správný přístup?
V globální konkurenci, kde dnes dominují především USA a Čína, může Evropa uspět jen jako jeden velký trh, který sdílí společné hodnoty i pravidla, je předvídatelný a vysoce efektivní. Do budoucna je v našem bytostném zájmu zásadně podpořit rozvoj vybraných odvětví, jako je umělá inteligence, energetika, digitální infrastruktura nebo biotechnologie. Země, které budou tyto strategické sektory ignorovat, nebudou schopny soutěžit v globální ekonomice a konkurovat zbytku světa.
Bude to možná pro některé země nebo firmy bolestné, ale bez tohoto kroku vysoce konkurenceschopné Evropy v globálním srovnání nedosáhneme a budeme jen přihlížejícími, slabými hráči.
Nedávno jste zmínil, že v Praze oznámíte vznikne Geo-tech centrum GLOBSECu věnující se transatlantické spolupráci v oblasti moderních technologií a umělé inteligence. Čemu konkrétně by se mělo věnovat?
Všichni vidíme, jakou rychlostí se rozvíjejí technologie a umělá inteligence a jak dynamicky pronikají do našich životů, ovlivňují naše názory a do značné míry utvářejí společnost. Naší snahou je být součástí těchto změn, sledovat je, naučit se s nimi pracovat a používat je. Geo-tech centrum GLOBSECu je cestou, jak propojit spolupráci Evropy a USA v této oblasti a zrychlit vývoj Evropy. Protože ta skutečná technologická soutěž o budoucnost umělé inteligence probíhá mezi USA a Čínou. Evropa tam chybí. O tuto debatu je velký zájem a na pražskému fóru vystoupí jako její hlavní host už zmiňovaný prezident Microsoftu Brad Smith.
Jste zakladatelem iniciativy GLOBSEC, co vedlo k jejímu vzniku a povedlo se vám naplnit ty dnes už dvě desítky let staré plány?
Byla to od začátku studentská iniciativa. Tehdy jsme stáli před rozhodnutím, zda odejít studovat a pracovat do zahraničí, do prestižních škol a mezinárodních institucí. Tehdy jsme si s kamarády řekli, že by bylo zajímavé zkusit udělat sami něco, co dostane malé Slovensko na mapu diskusí a rozhodování o budoucnosti Evropy. Vybudovali jsme postupně GLOBSEC, ceněnou značku, která se pevně drží mezi nejvýznamnějšími světovými událostmi při diskusích o budoucnosti světa.
Protože když nejste za stolem, tak se vám může stát, že se ocitnete na stole jako menu. Prostě jsme chtěli být při tom, když se diskutuje o našem regionu, o místě, kde chceme žít. Určitě nelitujeme s kolegy toho, že jsme se do té práce pustili. Máme značku, která patří mezi nejviditelnější vývozní artikly Slovenska. A bezmála dvacet let existence dokazuje, že nejsme závislí na vládách, které se u nás za tu dobu vystřídaly. Právě naopak. Rosteme, stáváme se vlivnějším, viditelnějším a stále hlasitějším hlasem celého středoevropského regionu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo