V posledních dnech se v Česku o orgánech EU mluvilo hlavně v souvislosti s dohodou o migraci, kterou ministr vnitra Vít Rakušan označoval za „evropskou maturitu ČR“. Podle posledních zpráv tuto dohodu stále odmítají Polsko a Maďarsko. Jak to tedy vypadá s její realizací?

Setrvalým cílem Evropské komise a většiny Evropského parlamentu je pokračování masové imigrace s tím, že ti, kteří přicházejí nepozváni, již nebudou označováni za nelegální. Má se urychlit proces jejich legalizace s tím, že bude urychleno azylové řízení, a to zejména u některých kategorií osob označovaných jako „zvlášť zranitelní“. Teprve ti, kteří budou odmítnutí, budou nelegální. Další změna je v tom, že už se jako akceptovaný důvod pro udělení azylu uvádí, že přicházející osoby „jdou za lepším životem“, tedy má se akceptovat ekonomický motiv imigrantů. Už si nikdo nehraje na to, že jde o válečné nebo klimatické uprchlíky. Oficiálně se nyní v EP hovoří o potřebě příchodu talentů. Talentem je ovšem každý, kdo by i jako negramotný mohl vykonávat jednoduché práce. Jestliže se ve zdejších sdělovacích prostředcích hlavního proudu hovoří o snaze omezit imigraci, je to typická dezinformace.

Tato koalice a současná vláda v ČR se chová jako protektorátní úřednictvo, nikoli jako obhájce zájmu občanů země, v níž bohužel vládnou. Tím se podstatně liší od Orbánovy vlády. Protektorátní slouhové v ČR se snaží dokazovat svoji věrnost „evropským hodnotám“. Jde ovšem o eurounijní „hodnoty“, které jsou opravdu perverzní. Sami to vnímají tak, že složili maturitu a teď už jsou dospělí, a proto zaslouží chválu představitelů EU. Asi očekávají, že na ně budeme hrdí. Oni se nesnaží pro lid v ČR nic získat, oni odzírají ze rtů přání důležitých figur EU. I ta nejhloupější manželka ví, že více dosáhne svým „ne“ než bezvýhradnou povolností. Maďaři a Poláci svým vzdorem opakovaně dosáhli respektování zájmů svého lidu. Vládu ČR lid ČR nezajímá, chtějí se osvědčit jako spolehliví sluhové unijních škůdců.

Podle posledních informací se von der Leyenová dohodla s předsedou vlády nově předsedajícího Španělska Sanchezem, že budou protesty Maďarska a Polska ignorovat a použijí možnost většinového rozhodování v záležitostech imigrace. Pro nás to znamená stále více afrických a blízkovýchodních imigrantů na výletě přes volně prostupnou hranici ČR a také že budeme platit a platit kromě splácení nesmyslných půjček, které si vzala za nás Evropská komise s nadšeným souhlasem většiny europoslanců včetně těch z ČR. V jednom případě jsem byl jako jediný z celého EP proti, a následně vystaven posměchu mainstreamových novinářů, že jedině David odmítá peníze pro Českou republiku. David odmítá, aby ještě naši vnuci platili dluhy za nesmyslné projekty.

Jak se díváte na podobu této dohody, o kterou velmi usilovalo švédské předsednictví?

Je pro SPD nepřijatelná. Máme být solidární a trpět důsledky jejich rozhodnutí. Nemáme například stejné zemědělské dotace, prostě se rozhodli, že budou mít i nadále více. Máme stejné ceny, ale třetinové mzdy. My jsme nerozvrátili žádné své kolonie, neprováděli genocidu v Africe, Asii, Americe a Austrálii, nebudovali jsme tam koncentráky a neplenili zdroje. Teď vykrádají i nás. A my máme být „solidární“?

Jak se ve vašem zemědělském výboru vyvíjí kauza „ukrajinského obilí“, u kterého EU slíbila, že najde společné řešení, aby země sousedící s Ukrajinou nebyly zaplavovány tamní produkcí sporné jakosti, jako se to stalo před několika týdny?

Je to tragikomické. Ti, kteří nejvíc volali po usnadnění vývozu obilí a jiných komodit z Ukrajiny, teď trvají na zákazu dovozu do jejich zemí. Jak to, že nejsou solidární? Nalezené řešení je dočasné a má typickou formu. Pět zemí východní Evropy dostane odškodnění. ČR o něj nežádala. Takže my se složíme na podporu, ale žádnou nedostaneme.

Celá záležitost s vývozem je podvod. Hlavní ukrajinští vývozci jsou nadnárodní společnosti. Nadnárodní společnosti také bohatnou ze spekulací s dovozem a cenami komodit. Když se schvalovaly navýšené kvóty na dovozy, samozřejmě se argumentovalo zárukou kvality. Nevěřil jsem tomu ani minutu.

Velká většina obilí neopustila Evropu. Vůbec nešlo o záchranu hladovějících. A rumunský poslanec si ještě stěžoval, že trhy v Africe a Asii teď obsazují Rusové. Například Poláci mají 200 % obvyklých zásob – teď před sklizní a bulharští zemědělci prodali jen 60 % svého obilí… Prostě mnozí politici se chovají slaboduše pod vlivem propagandy a emocí. Hrají jako šestiletý šachista schopný promyslet nejvýš jeden tah dopředu.

Dost podstatnou částí agendy zemědělského výboru bylo uplatňování pravidel greendealového programu „Fit for 55“, vedoucího k dekarbonizaci. Některé z nich byly velmi pozoruhodné, třeba vybíjení hospodářských zvířat, protože produkují příliš metanu. Jak to s těmito nápady vypadá aktuálně?

Jestli ten program „dekarbonizací“ aspoň trochu ochrání přírodu, o tom lze velmi vážně pochybovat. Ale cíle snížit produkci zemědělství v zemích Unie bude dosaženo. Tím se podaří vytvořit prostor pro dovoz komodit ze zemí, kde si s pesticidy, hnojením, vypalováním lesů a dodržováním sociálních standardů rozhodně nelámou hlavu. Včetně Ukrajiny samozřejmě.

Na těchto nápadech se nezměnilo nic, jen i ti nejpovolnější a nejeurohujerští poslanci zemědělského výboru už začínají brblat. Odrážejí totiž měnící se mínění obyvatel v jejich zemích. Ne tak jejich kolegové v mnohem mocnějším výboru pro životní prostředí.

Europoslanec Vondra vyjádřil názor, že současná převaha socialistů, Zelených a dalších skupin, které věří v záchranu světa prostřednictvím regulace, je v Evropském parlamentu unikátní a po příštích volbách už se nepodaří zopakovat. Vidíte to také tak?

Skupina poslanců hlasujících pro škodlivé nesmysly tvoří 60–70 %. Nevěřím, že se to brzy změní. Oni mají obrovskou podporu médií, která úspěšně dezinformují o záměrech a reálných důsledcích. Tato média formují názory většiny voličů ve všech zemích EU. Nevím, jestli pan Vondra optimismus jen předstírá, nebo si to opravdu myslí.