Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1),  Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina

Jak hodnotit celoevropské dopady výsledků britských voleb, kde David Cameron jednoznačně zvítězil? Dle pozorovatelů existuje zhruba 60 jeho poslanců, kteří si „ohlídají“, aby jejich premiér skutečně vypsal referendum o vystoupení z EU, byť sám Cameron z EU vystoupit nechce.

Cameronovi vyšla velmi zištná předvolební kampaň zaměřená na vítězství konzervativců i za cenu případného obětování dlouhodobých zájmů Velké Británie. David Cameron slíbil referendum o členství Velké Británie v EU a přislíbil další zvýšení pravomocí skotských národních orgánů. Pokud se Britové v referendu rozhodnou pro vystoupení z EU, povede to pravděpodobně k odloučení Skotska od Anglie. Doufejme, že EU se nenechá vydírat britskými požadavky na setrvání. Britské volby se postaraly o další dva roky nejistoty v EU kvůli Velké Británii.

Bude britský volič chtít pryč z EU? Co by to pro Unii znamenalo? Může ještě Cameron vyjednat na EU nějaké ústupky, kterými by zvýšil šanci, že Britové v EU budou chtít zůstat?

V britském, zejména konzervativním tisku jsou již léta hlasy, že by se Velká Británie měla spíše spojit s anglosaským světem, zejména s USA, než s Evropou. Jak rozhodne britský volič v referendu těžko předvídat odtud, ze střední Evropy. Pokud by Velká Británie vystoupila z EU, znamenalo by to oslabení vlivu USA v EU, protože Británie byla agentem USA v EU. Není důvodu, aby EU vycházela vstříc požadavkům Británie na setrvání.

Švédský exministr zahraničí Carl Bildt se obává toho, že vystoupení Británie z EU vyvolá i v dalších zemích podobné tendence, což rád podpoří Vladimir Putin usilující o rozdělení Evropy. Bude mít Putin v příštích letech důvod k radosti? Ve které ze zemí EU by mohla úspěšně vyvrcholit tendence pro vystoupení z Unie?

Vystoupení Británie z EU by znamenalo oslabení protikladu EU a Ruska a zároveň posílení osy Moskva–Berlín. Německo by pak nemělo zájem natolik finančně podporovat EU, což by postupně mohlo vést k vystoupení dalších zemí z EU. Rusko by z takového vývoje mělo radost. Vystoupení své země z EU slibuje prezidentská kandidátka ve Francii Marine Le Penová a euroskeptické hlasy jsou silné také v Rakousku. Zatím tolik.