Kdo dnes skutečně rozhoduje o osudu Ukrajiny? Mají Evropané vůbec nějaké slovo?

Situace se mění každým dnem. Kdysi bylo jasné, že Washington má hlavní slovo. Ale s Trumpovým návratem na scénu se pravidla přepisují. Už dnes dává jasně najevo, že další šeky na Ukrajinu nepodepíše bez vyhlídek na příměří. Co to znamená? Že skutečnou moc drží jen dva muži: Trump a Putin. A Evropa? Ta se tváří jako aktér, ale je spíš divákem. Evropští politici se nedokážou smířit s rolí pouhých statistů a místo hledání reálných řešení vymýšlejí nesmyslné iniciativy, aby zakryli vlastní selhání. Neměli bychom se ptát, zda jejich kroky opravdu Evropě pomáhají, nebo jen odvádějí pozornost od neschopnosti jednat?

Je reálné, že Ukrajina bude nucena vzdát se části svého území? Jaké by to mělo důsledky pro Evropu?

To je otázka, na kterou nebude odpověď nikdy populární. Když se podíváme do historie, málokterý konflikt skončil tak, že se území vrátilo přesně do původních hranic. Realita je krutá – válka oslabuje Ukrajinu každý den a Trump už teď říká jasně: „Dostali jste dost peněz, teď vyjednávejte.“ Otázka nezní, zda Ukrajina ztratí část svého území, ale za jakých podmínek a s jakými garancemi do budoucna. Bude Evropa připravena nést důsledky tohoto rozhodnutí?

Evropa zbrojí – ale ví vůbec proč?

Historie nás učí, že když Evropa začne horečně zbrojit, obvykle se blíží katastrofa. Na druhou stranu, investovat do obrany nemusí být špatně – špatně je, když nevíme, proti komu se vlastně bráníme. Jaká je naše strategie? Co je cílem těchto výdajů? Zatímco USA sledují hlavně své vlastní zájmy, Evropa přešlapuje. Je to obrana, nebo jen snaha neztratit tvář? Neměli bychom přemýšlet nad tím, zda tyto investice skutečně posílí naši bezpečnost?

Evropa potřebuje svobodu, demokracii a státy, které dokážou spolupracovat jako rovnocenní partneři. V tom spočívá skutečná obrana, ne v plánech úřednice Leyenové na nekonečné zbrojení. Skutečná síla není v nekontrolovaném utrácení miliard za zbraně, ale v tom, že jednotlivé státy mají odvahu hájit své zájmy. Podívejte se na Maďarsko – už vyjednává samostatnou obchodní smlouvu s USA. To je příklad země, která si uvědomuje, že bezpečnost nespočívá v podřízenosti, ale v promyšlené diplomacii.

Demokracie v Evropě: realita, nebo iluze?

Evropa se ráda prezentuje jako kolébka svobody a demokracie, ale realita je jiná. Demokracie je zde jen prázdná fasáda, pod kterou se skrývá cenzura a diktát unijních elit. Když rumunské úřady zrušily volby a následně zakázaly Calinu Georgescuovi kandidovat, ukázalo se, že právo občanů rozhodovat je jen iluze. Pokud nelze v demokratické zemi ani uspořádat volby, co z demokracie vlastně zbylo? Bez skutečné svobody a demokracie není prosperita, ale jen bída, manipulace a ekonomická stagnace. To není budoucnost, kterou bychom si měli nechat líbit.

Jaká je pozice Česka v mezinárodní politice? Máme nějaký skutečný vliv?

Představte si šachovou partii, kde se hráči hádají o barvu figur, zatímco protivník už hraje další tah. Přesně tak dnes vypadá česká politika. Mezitím co velké státy řeší budoucnost, naše vláda se topí v interních sporech. Máme vize? Máme plán? Nebo jen přežíváme od voleb k volbám? Pokud budeme dál pasivní, staneme se jen figurkou na šachovnici jiných. Nestačí jen přežívat – musíme začít jednat s odvahou a sebevědomím.

Chybí České republice skutečné politické vedení?

V posledních letech se česká politika smrskla na osobní boje a marketingové strategie. Respekt mezi politickými oponenty zmizel, pokora vůči odpovědnosti je pryč a odvaha jít proti proudu kvůli správné věci je vzácná. Nejde ale o to, kdo křičí hlasitěji, ale kdo je ochoten skutečně pracovat a nést odpovědnost za budoucnost naší země. Jaké lídry vlastně chceme? Pokud začneme požadovat skutečné osobnosti s vizí, možná se konečně dočkáme politiky, která vrátí občanům důstojnost a České republice respekt.

Psali jsme:

Bolestivé, ale je třeba to říct. Jozef Banáš o kořenech války na Ukrajině a Trumpovi

Západní cenzura neexistuje? Marek Španěl proti Veselovskému. Velká dohra s publicistkou

Zelenskyj oznámil pokračování české muniční iniciativy

Georgescovi nedovolili kandidovat na rumunského prezidenta