Poslanci nedávno jednali o takzvaném protikuřáckém zákoně. Jak vy tento zákon vidíte?
Vzhledem k tomu, že jsem kuřák, tak velmi zaujatě a kriticky. Samozřejmě plně respektuji přání velké části společnosti, které kouření vadí, ovšem zcela logicky je třeba naslouchat i té druhé straně, ke které patřím i já a která vidí problém zcela opačně, k tomu bohužel nedochází. Tak či tak samozřejmě výsledky hlasování budu respektovat, i když to pro mne bude velmi „bolestivé“. Současná zákonná úprava je dle mého názoru plně dostačující, ale co člověk, to názor. Respektujme, že každé restaurační zařízení někomu patří, někdo ho provozuje a má svůj vlastní úsudek, na to trochu zapomínáme.
Stále se něco „děje“ kolem prezidenta Zemana. Nedávno to bylo například házení hlíny na jeho portrét. Co byste vzkázal pracovnici neziskové organizace, která k tomuto děti údajně vedla?
Tak dějiny se opakují, pane redaktore, dříve se děti trefovaly do podobizen židů a všemožných elementů nepoplatných době. V době, kdy byl ministrem školství Emanuel Moravec, byly tyto „příkladné“ činy ceněny a adorovány, možná by se ta paní, Vy jí nazýváte pracovnicí neziskové organizace, (poslední dobou mám pocit, že být v některých případech pracovníkem neziskové organizace se rovná získat jakýsi VIP status provádět, říkat, způsobovat cokoliv a nenést za to žádnou zodpovědnost) v té době cítila lépe, každopádně té osobě nemám potřebu nic vzkazovat, spíše to poukazuje na její mentální rozpoložení, které asi nebude příliš košaté.
Co si podle vás děti z takovýchto „vzorů“ vezmou?
Já věřím, že nic proboha. Ale možná budou nebo už jsou infikováni virem antizemanovství, které prostě patří u určitých skupin k dobrým mravům, ovšem při přímé slovní argumentační konfrontaci je rozdrtíte na padrť. To si dnes málokdo uvědomuje. Mohu nesouhlasit, ale svůj nesouhlas vyjadřuji u voleb, ne házením hlíny na portrét hlavy státu, když mi ten můj favorit najednou nevyjde. Vše je otázka toho, co ze sebe pustíme ven. U některých lidí je to opravdu jin z láhve.
Miloš Zeman je některými lidmi obviňován z toho, že tahá Česko na Východ, že zrazuje naše spojence a obrací zahraničně-politické ukotvení naší země. Je tomu tak? Jak s odstupem hodnotit zahraniční politiku prezidenta? Analýza Asociace pro mezinárodní otázky ve své nové studii tvrdí, že právě Zeman je největším problémem české zahraniční politiky...
Asociace pro mezinárodní otázky je z 90% procent tvořena příznivci TOP 09 a postklausovské ODS, tedy její názor je naprosto neobjektivní a já se jím nehodlám zabývat. Miloš Zeman dělá realistickou politiku, politiku orientovanou na potřeby České republiky, nikoliv na potřeby EU či USA, které přesto považuji jednoznačně za spojence, tuto politiku dělá i Německo, VB, ale i již zmiňované USA, fascinuje mě, jak je tento fakt kritiky Miloše Zemana bagatelizován a nebrán vůbec v potaz. Jedná se o prezidenta, který otevírá dveře tam, kde byly dlouho zavřené, to jednoznačně oceňuji. Návštěva prezidenta Čínské lidové republiky byla důkazem, že nastává doba obrodných vztahů s dnes již možná nejsilnější ekonomikou světa. A je tomu tak dobře.
V minulých dnech se vyjádřil textař Horáček a zmínil, že by možná kandidoval na prezidenta. Podpořil byste ho, nebo byste rád viděl znovu na prezidentském postu Miloše Zemana. Myslíte si, že má současný prezident velkou šanci?
Já pana Horáčka příliš nesleduji, on má určitě všech pět pohromadě, je to chytrý chlap, ale proboha… prezident? Beru to jako dobrý vtip (smích). Koneckonců pan Horáček je vynikající textař a myslím, že by u toho měl zůstat. Má podpora stávajícího prezidenta je všeobecně známá a nehodlám na ní nic měnit.
Když jsme u prezidenta, toho svého vybírá i Rakousko. Výsledek nedávného prvního kola, které zcela vyřadilo kandidáty mainstreamových stran, byl podle řady médií šok. Podle exministra Alexandra Vondry o žádné překvapení nejde, ale pozornost by tomu prý měli věnovat především Němci. V zemi, kde dosud vládne Angela Merkelová, je navíc dle posledních průzkumů třetí nejsilnější stranou protimigrantská a eurokritická Alternativa pro Německo. Může v Evropě nastat bouře v podobě nástupu nových, a jak někdo říká „nesystémových“ stran? Co samotné Německo, bude vůči tomu imunní?
Německo by se dalo jedním slovem v dnešní době přejmenovat na Komplexland. Komplex z vlastní minulosti, trochu strach z vlastní budoucnosti a do toho všude hektolitry neupřímné politické korektnosti, která se v Německu v podstatě narodila. Nedávno českými kiny proplul nový německý snímek s názvem „Už je zase tady“, ten film vystihuje mnohé. Všem ho doporučuji zhlédnout. AFD je reakcí na ne zrovna střízlivou politiku Angely Merkelové, tato tendence, kdy voliči budou hledat nové strany přinášející jednoduchá, ale možná o to více fungující řešení, bude narůstat, nejen v SRN, ale i u nás, vlastně v celé EU. Lidé v politice chtějí vidět kus sebe, chtějí jasná stanoviska a silné lídry. Licoměrné fráze již omrzely a není se co divit.
Myslíte si, že právě toto – ten výsledek prvního kola voleb, je vzkaz i pro Merkelovou, že tím voliči dávají najevo svou nespokojenost například právě ohledně migrační krize?
To je snad jednoznačné, když se cítíte v nebezpečí ve vlastní zemi a sledujete, že vlastní vláda s tím nic nedělá a jen politicky korektně přihlíží, je snad jasné, že se to promítne i do vašeho názoru, způsobu uvažování a rozhodování se u volební urny.
Pokud jde o migrační krizi, na balkánské trase je sice hlášen úbytek běženců, ale na druhou stranu to směřuje do Itálie, kde prý dochází ke značnému nárůstu zločinnosti. Merkelová je navíc terčem kritiky za to, že se nechá Erdoganem vydírat a Turecko naléhá, že když nebudou zrušena víza, pustí migranty volně do Evropy. Považujete dohodu EU s Tureckem za funkční? A co dělat, pokud jde o italskou cestu?
Dohoda je velmi naivní, dnes už víme, že nebude naplněna z jedné ani z druhé strany. Myslím si, že v současné době si ti, co všechno toto organizují, dali určitou pauzu, všimněme si úbytku informací ohledně uprchlíků v mainstreamových médiích. Oni velmi pečlivě sledují nálady obyvatel Evropy. No a ty začaly být velmi znepokojivé. Proto dochází k takzvanému oslabení migrační vlny, aby mohla v budoucnu znovu narůst. Plány zkraje dvacátých let minulého století se pomalu, ale jistě naplňují. Jen nevím, co chudáci z pražské kavárny budou dělat a koho budou chránit…
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora