Pro spoustu lidí, a to i těch, co se vydávají za ryzí demokraty, je pořád nestravitelné, že hlavou státu se i podruhé stal Miloš Zeman. Do absurdna vygradoval tento postoj aktivista Martin Uhlíř, který na pražském Výstavišti, kde probíhal mezinárodní veletrh Svět knihy, ztropil výtržnost, protože se nehodlal smířit s tím, že knihy prezidenta Miloše Zemana leží vedle těch od Jaroslava Foglara. Vy jste autorem knih o politice nebo s přesahem do politiky, ale blízko máte i ke sportovní tématice. Dá se v úvodu zmíněný postoj srovnat s poraženým, který nedokáže přijmout prohru?

Především musím říct, že jsem zásadně proti jakýmkoliv násilnostem a fyzickým útokům na kohokoliv. Jsem i proti tomu, aby kdokoliv vyzýval k likvidaci kohokoliv, včetně premiéra nebo novinářů. Vadí mi, když se někdo zviditelňuje tzv. silnými prohlášeními. Jestliže ale někdo doopravdy fyzicky útočí na nakladatele, protože na jeho stánku jsou vedle sebe knihy Zemana a Foglara, pere se, pokouší se bořit stánek, pak tvrdím, že je ještě horší než soudruh Zeman a zemanovci – tedy lidé, kteří zatím pouze vyhrožují. S výjimkou jednoho bývalého boxera a prý novináře. Sám jsem dokonce rád, že moje knihy jsou vystavovány společně se Zemanovými. Proč ne? Ať si lidé svobodně vyberou, co a od koho chtějí číst. Pravdu nebo lež.

Miloš Zeman se na svůj první výjezd po republice vydal po svém znovuzvolení do Moravskoslezského kraje, kde dostal nejvíce hlasů v přímé volbě. Během návštěvy neopomněl zmínit OKD a Zdeňka Bakalu. Ale není jediným efektem toho, že neustále připomíná roli teď už vysmátého podnikatele v této kauze, nenávist Bakalových a s nimi ideově spřízněných médií včetně České televize, která veřejnosti předkládají obraz hlavy státu jen v černé barvě? Naopak ti, co o Bakalovi mlčí jako Karel Schwarzenberg či Miroslav Kalousek, od něj inkasovali na volební kampaň miliony. To se vyplatí víc, ne?

Nevím, kdo od koho co inkasoval. Nevím a nechci vědět, kdo koho financuje a platí. Ať jde o ty nebo o ty. Pravda je, že se mi hodně nezamlouvá, když je někdo financován ze strany našich bývalých okupantů, tedy z Ruska a třeba prostřednictvím firmy obchodující s naftou. Ale nakonec, když tady voliči chtějí znovu vládu komunistů, prosím, prosím, ať si ty bývalé partajníky volí. Na Hrad či do Strakovky.

Česká republika nemá téměř po sedmi měsících od voleb stále vládu s důvěrou. Má na tom svým postupem nějaký díl viny i prezident? Mohl postupovat jinak, než sázet na Andreje Babiše jako jasného vítěze voleb?

Soudruh Zeman na tom má zcela zásadní díl odpovědnosti. On se v politice často mýlí. Vždyť do politiky přivedl později odsouzeného ministra Svobodu, potom lidi jako byl Gross nebo stále jsou Špidla, Buzková, Sobotka... Jako politický manažer totálně selhává a v poslední době už je smutně nebo až tragicky legrační. Je naprosto správné, že prezident pověřil prvním sestavením vlády vítěze voleb. Je naprosto absurdní, že když soudruh Babiš dokázal, že to prostě nedokáže, nepověřil prezident druhou nejúspěšnější stranu, aby se pokusila sestavit vládu.

Nevím, na co se čeká? Je nad slunce jasné, že soudruh Babiš většinovou vládu nesestaví. Pokud se ČSSD prodá, pak může vzniknout menšinová vláda za podpory komunistů. A to je vláda, kterou opravdu žádný slušný člověk nechce. Protože komunisté tady čtyřicet let kradli, mučili a vraždili lidi. Dnešní komunisté prý nemají nic společného s těmi bývalými. Ale ano – to, že jsou komunisté.