Nebojíte se, že vám někteří budou předhazovat adresu vašeho sídla v objektu ruské ambasády?
Podepsal jsem dlouhodobou nájemní smlouvu a mám zde rezidenční zázemí. Pokud někomu vadí, že tento objekt je ve vlastnictví Ruské federace, tak já s tím problém nemám. Když přihlédnu, jaké jsou nájemní podmínky a další doprovodný servis pronajímatele v náš prospěch, tak si tuto smlouvu mohu závidět i sám sobě.
K všeobecným dohadům, že tato smlouva jednoznačně prezentuje mé spojenectví s Východem, mohu s nadsázkou uvést, že před necelým rokem jsem byl jedním časopisem označen za „rezidenta ruské mafie“. Takže nic nového, pouze možná o level výš.
Mohu navíc jednoznačně potvrdit, že je mi blízký postoj Ruské federace k současnému řešení evropské krize. Plně souhlasím s jeho vztahem k vlasti a jejím občanům. Je mi stokrát bližší než cokoli jiného vnucovaného údajnými spojenci z Evropské unie. Výroky typu: „My nepotřebujeme menšiny, ale menšiny potřebují nás“ jsou mně určitě bližší, než rétorika vyzývající: „Přijďte k nám, my se o vás budeme starat na úkor vlastních lidí.“
Můj současný pohled na dění u nás totiž vystihuje asi nejlépe následující věta: „Občané, probuďme se ze snu o zářných zítřcích, budoucích slibovaných jistot a prosperity sociálního státu. Je to klamná vize.“
Nedávno se v jistých politických kuloárech dost hovořilo o novém znění stanov vašeho politického hnutí Řád národa. Vyplývá z nich mimo jiné, že vy sám jediný určujete cestu, kterou půjde vaše hnutí, a rozhodujete o veškerých prohlášeních a mediálních výstupech hnutí. Co byste kritikům odpověděl?
S odpovědí musím začít v tomto případě úplně odjinud. Byl jsem zatím jediný, kdo v této zemi nahlas vyznal a přiznal, že jsem nacionalista nebo chcete-li přesně, že jsem konzervativní nacionalista. Nebudu tedy opět opakovat, co to znamená. Když se tedy podíváte na naše priority, tedy vlast, tradice, rodina, zákonnost a podíváte se na priority Putinovy administrativy a rétoriky pana prezidenta Zemana, tak se nikam nepřikláníme. Pouze jsme našli subjekty, které mají stejné priority jako my. Pokud tomu říkáte přidání se k politice Putina a já bych dodal, že i prezidenta našeho, tedy Miloše Zemana, tak v tom případě říkám ANO.
Ale i jiná ustanovení ve vašich stanovách jsou v českých podmínkách řekněme neobvyklá...
Celá odlišnost tkví ale přece pouze v tom, že jsme se rozhodli přistupovat k voliči, a především k našim předvolebním slibům, zodpovědněji než ostatní. Tak, aby samotné hnutí mohlo ovlivňovat v rámci kontroly svých členů výkony svěřených mandátů a veřejných funkcí, a musí k tomu mít nástroje. Už bylo dost vědomých nereálných slibů nebo absolutních odklonů od politických cílů v momentě, kdy pan poslanec nebo starosta získal svůj mandát. Pak už byl on a zase on a nějaké sliby, které dal naivkovi voliči, ho už moc nezajímají.
Z těchto důvodů za naše hnutí nesmí kandidovat člověk bez politické příslušnosti.
Já osobně mám plné zuby všech těch, kteří zneužívají tváří z oblasti sportu a kulturního světa a jako hyeny cizopasí na dřině jiných jen proto, aby získali vytoužené hlasy voličů. Nebojte se, již i v našem hnutí se ozvaly hlasy, že by bylo zapotřebí si koupit známé tváře. Můj postoj je jasné NE. Pokud je významný sportovec nebo umělec běžným členem našeho hnutí, tak hurá a národe, zírej! Ale jinak ne. On totiž člověk, který není přímo členem uskupení lidí, kteří jdou a pracují pro splnění nějakých cílů, nemůže být srdcař. Nebude se pak za svoji věc a věc svého voliče prát.
Co ještě považujete ve vašich stanovách a vůbec vnitřním fungování hnutí za důležité?
Dalším důležitým bodem je vzdání se imunity při zápisu kandidáta na kandidátní listiny na posty, které tuto imunitu ze zákona přinášejí. Můžeme polemizovat o účinnosti tohoto právního aktu, ale na druhou stranu je to krok, kterým dává najevo kandidát, že ke svým voličům, volebním slibům a cílům své mateřské politické organizace přistupuje odpovědně a se svojí plnou právní odpovědností.
A v neposlední řadě si každý kandidát našeho hnutí musí s plnou právní i ekonomickou odpovědností uvědomit, že je pouze reprezentantem produktu hnutí, že není vlastníkem tohoto produktu. Ten mu byl pouze svěřen k tomu, aby mohl dostat voličské hlasy, na základě kterých získává svůj mandát. Obchodně řečeno: Dostal do rukou produkt ve formě vize, na jehož vytvoření pracovalo mnoho lidí a byly vynaloženy nemalé finanční prostředky. Volič mu za tento produkt (vizi) zaplatil svým hlasem. On je povinen jak voliči, tak své mateřské straně dodat plnění. Pokud tak úmyslně nebo z nedbalosti neučiní, musí nést škody vzniklé mírou investice do jeho osoby vložené.
Jaké zatím máte ohlasy?
Veskrze negativní. Je mi jasné, že mnoho našich kritiků bude poukazovat na nedemokratičnost našeho postoje z jedné strany a z druhé strany na problémovou vymahatelnost našich představ právní formou.
Přesto si dovolím tvrdit, že náš krok je prvním krokem, jak neobelhat voliče této země a vyžadovat slíbené. V neposlední řadě je to návrat k prvorepublikové politické kultuře, která bohužel vzala za své.
Nezlobte se, ale působí to dojmem, že váš politický subjekt může být četníkem proti vlastním členům.
Velice správně. Pouze bych vypustil výraz „proti“. Ve stanovách je uvedeno, že garantem plnění vůle voličů je předseda hnutí – tedy já. K tomu mně stanovy dávají konkrétní oprávnění. Někdo přece musí v rámci vnitrostranické odpovědnosti provádět kontroly svých vlastních lidí, zda plní to, co plnit mají.
Proto si stojím za tím, že předseda politického subjektu by měl být především předsedou, který na žádnou volenou funkci nekandiduje. On totiž předseda po volbách – a je jedno, jestli zrovna do parlamentu nebo do komunální oblasti – musí začít vyvíjet jednak konzultační a především kontrolní činnost svých členů, kteří obsadili volené posty. A kdo jiný než mateřská organizace zvoleného politika by měla být garantem jeho neodklonění od volebních slibů a nezpronevěření se zájmům voliče z důvodů vlastního prospěchu? Kdo jiný než předseda vlastního politického subjektu by měl podat trestní oznámení na vlastního člena, který v rámci výkonu své volené funkce porušil byť z nedbalosti, nebo dokonce úmyslně, zákon? Jak může být předseda politického subjektu odpovědný voličům za předvolební sliby, když po volbách pobíhá mezi parlamentem, ministerstvem a vládou? Ve své podstatě mu nemůže zůstat čas na kontrolní činnost vlastních lidí. Kdo si myslí, že to není potřeba, je naivní.
Tím chcete říci, že lidi, kteří jdou do politiky, je třeba kontrolovat? Někdo by vám mohl namítnout, že takoví lidé by měli být natolik vyspělí, aby měli silné právní a morální povědomí...
To, o čem zde hovoříte, se bohužel vytratilo ze společnosti. A politici jsou přece produktem té společnosti…
Nejlépe to snad řekl nedávno předák hornických odborů Jaromír Franta při našem setkání: „Co nám zůstalo? Buď ty politiky plácat po zádech, že jsou dobří, nebo po hubě, že se na nás píp píp píp...“. Ta slova mluví za vše a jsou neskutečně pravdivá. Ne. Politici skutečně musí být odpovědní vůči svým voličům, protože jinak by měla platit slova pana Franty.
Každý předseda, jehož politický subjekt žije ze státních peněz, by měl dohlížet na to, aby ti, kteří umožnili čerpání těchto financí stranickým sekretariátům, dostali to, co jim bylo slíbeno. V nejhorším případě, že se pro to udělalo vše, co šlo.
Vy jako předseda nebudete kandidovat v parlamentních volbách?
Určitě nebudu. Ale hnutí se parlamentních voleb v roce 2017 samozřejmě zúčastní. Můj názor a postoj už znáte, ten platí. Na mně zůstane ta následná kontrolní a řidící činnost uvnitř hnutí. Máme již dnes dostatek vynikajících lídrů, kteří to zvládnou i beze mě. Já podle svého svědomí i stanov hnutí zůstanu garantem slibů pro naše voliče.
Myslíte si, že váš přístup bude mít u voličů úspěch? A co se stane, když se ten úspěch nedostaví?
Jsem přesvědčen, že už jsme uspěli. Otázkou je ovšem to, co za úspěch považujeme. Podívejte se, všude řveme, že jsme konzervativní nacionalisti a pořád jsme tady. To znamená, že lidé se přestali bát slova nacionalismus. Možná výraz nacionalismus již ani nepovažují za zavrženíhodné označení. Jinak by nám přeci tak utěšeně nerostla členská základna a řady příznivců. Podle mě končí doba všeobjímajících politických subjektů a vrací se doba národních identit. Hranice toho, co je společnost schopna unést v definici multikulturalismu, byla jednoznačně překročena. A probuzení je to tvrdé. Tím nemám na mysli pouze imigrační vlnu, ale i vztahy k potlačování nároků na právní, rozhodovací i ekonomickou identitu jedněch zemí nad druhými. Mluvím konkrétně o vztazích uvnitř EU.
Jste politické hnutí vyznávající konzervativní nacionalismus. Vůbec se ale neúčastníte například současné vlny demonstrací proti Islámu. Proč?
Dá se poukázat, že většina politických subjektů, včetně dospělých hnutí a stran, se těchto demonstrací nezúčastňuje. Proč bychom tedy měli my? Vaše otázka mi připomíná prohlášení jedné paní redaktorky z Práva. Narychlo ode mne chtěla vyjádření k imigrantům a boji proti islámu. Když jsem jí ho sdělil, prohlásila, že to nemůže použít, protože se ji to nehodí do konceptu článku. Byla překvapena, že nešíříme rasovou a náboženskou nenávist. Jednoduše u nás s tím ale tak nějak z neznámého důvodu počítala.
Na druhou stranu ale nejsem přesvědčen, že demonstracemi tohoto charakteru se opravdu dá něco změnit. Pouze je tak mocipánům této země předváděn skutečný stav jejich rádoby budoucích politických konkurentů.
Takže vás a členy vašeho hnutí hned tak na demonstracích neuvidíme?
Pokud vezmu v potaz to, že jsou to především akce na prezentaci politiků před svými budoucími voliči, tak to jsou asi dobré akce. Ale to opravdu není šálek mé kávy. Ovšem nic proti. Každý jde svojí cestou.
Nevadí proto z mého pohledu ani to, že v jeden den je třeba v jednom městě deset malých shromáždění. Je to prostě sebeprezentace na jedno téma a každý si hledá a nachází své příznivce.
A nemáte strach, že příklon hnutí k nacionalismu je natolik silný, že to může někdo chápat spíše negativně?
Pokud ano, my se za to vůbec nestydíme.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová