Kandidujete do Evropského parlamentu, přitom SPD chce z EU vystoupit. To je nejčastější výtka, které vaše kandidátka čelí. Jak to máte vy jako jeden z kandidátů?

Dnešní Evropská unie není to uskupení, do kterého jsme po referendu v roce 2004 vstupovali. Tehdy se jednalo o skupinu zemí sice již značně svázanou společnými pravidly, ale stále ještě svobodnou v šíření široké škály konzervativních, socialistických, národoveckých i liberálně demokratických názorů. A nikdo nikoho za jeho mínění nenálepkoval a neodsuzoval.

Postupně se však v médiích hlavního proudu více a více začaly prosazovat liberálně demokratické názory, a ty ostatní byly se stále větší silou potlačovány. Samozřejmě, jednotlivé státy se od sebe liší, někde je to svobodnější, jinde méně.

Kdo byl v neustále osočovaném Maďarsku, tak ví, že žádná svoboda slova tam netrpí. Jde o to, že za konzervativním premiérem stojí i konzervativní média, která jsou protiváhou těm liberálně demokratickým. Tím, že žádná strana nemá převahu, je normální hlásat jakékoliv názory.

A jak to vnímáte u nás?

U nás to tak bohužel už není. Konzervativci jsou nálepkováni jako zpátečníci, hlupáci, zaostalci nebo dokonce proruští aktivisté. Nic kromě progresivních liberálně demokratických názorů prý není správné. Avšak tito aktivisté zapomínají na historii.

Komunismus byl také dříve brán jako progresivní a jediné správné řešení, ale nakonec se to ukázalo jako slepá ulička. To samé se může stát, a zřejmě také stane, s jejich liberální demokracií. Naprostou většinu světa její „hodnoty“ vůbec nezajímají.