Pořádáte akci před katedrálou svatého Víta na Pražském hradě upozorňující na nesouhlas s propůjčením korunovačního kříže do Německa. O co nyní půjde?

Bude to stejné jako předminulý týden. Tichá adorace tuto neděli dopoledne v jedenáct na Třetím nádvoří Pražského hradu proti metropolitní kapitule. Souvisí to s odvezením ostatkového kříže na výstavu do německých Drážďan, protože kapitula je správcem a vlastníkem Svatovítského pokladu, jehož je součástí. Bude to tiché, protože na Hradě nikomu nedovolí nějaký Cirkus Humberto. A já nechci ani křik, ani násilí. Každý – katolíci, evangelíci, protestanti, židé, muslimové, ateisté - si tam může za brzké navrácení ostatkového kříže meditovat po svém.

Každému je boží náruč otevřená, protože ten kříž ochraňoval v zemích Koruny české všechny. A k zorganizování té akce mě vede Duch svatý.

Takže jde o protest?

Není to tak. Adorace nikdy není protest. Jde o spojení s evangeliem, Biblí a my se budeme modlit ke Kristu. Ten nikdy nedělal žádné protesty či demonstrace. Jde o Boží milost a ochranu českého, moravského a slezského národa. Nejde o věci ze světa profánního, ale záležitosti ze života sakrálního. Půjde o modlitbu a přání. Jde o adoraci za dobro, tedy aby se ostatkový kříž vrátil. Ze stejného popudu vznikla i petice.

Na minulé akci jste postával opodál skupiny věřících, což není chování hodné organizátora. Předstoupíte nyní před shromážděné?

Pochopitelně je přivítám. Minule jsem měl asistenta, který to za mě vyřídil. Jsem v tomto kontextu s prominutím „capo di tutti capi“ a chtěl jsem být v pozadí. Jen tiše meditovat.

Nedávno jste se na Pražském hradě setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Jak to vypadalo?

To mě také vedl Duch svatý. Soudruh prezident šel po straně chodníku, když jsem natáčel pozvánku právě na výše zmiňovanou tichou adoraci. Šli s ním tři muži z ochranky. Jeden vpředu, dva po stranách a připadalo mi to, jako když jel vozataj ve starém Římě. Sklonil jsem mobil a prvnímu z ochranky říkám: „Přestávám natáčet, abyste mě nezavřeli“. Nehnul ani brvou. Když ke mně přišel prezident, tak jsem nevěděl, co mám dělat a řekl mu jen: „Mladý muži, měl byste se hodně modlit!“ Šel dál a pokrčil rameny. Měl jsem z toho pocit prázdnoty.

Slyšel jsem, že ostatkový kříž bude pokračovat dál do světa. Je to dezinformace, spekulace anebo možný vývoj událostí?

Psal jsem o tom všude možně. Pátrání mě přivedlo do kontaktu s dvěma pány, kteří se navzájem neznají. A oba – zvláště ten jeden je velmi dobře informovaný - mi řekli, že se ostatkový kříž do Česka vrátí až v roce 2026, a že poputuje do Paříže a snad i New Yorku. Takže naše obavy, že by se nám taky nemusel včas vrátit, jsou možná oprávněné. Nicméně v pátrání pokračuji.

Na Slovensku byl spáchán atentát na premiéra Roberta Fica. Před tím tam proběhla bohužel úspěšná vražda novináře. Jak je možné, že se v tak bytostně věřící zemi dějí takovéhle věci?

Antikrist silně zvedá hlavu a rozhlíží se po Evropě. A tohle je zlo z toho pocházející. Slouhové pekla a mamonu jsou na pochodu. Lidi by dost zajímalo, za kolik nás dnešní mocipáni, ti Jidáši, prodávají. Německému ministru zahraničních věcí jsem napsal, že se musíme opět bránit pangermánské rozpínavosti.

Slouhové chtějí dát vyznamenání mluvčímu sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndu Posseltovi. Zhruba před dvaceti lety byl podepsán dokument o zavádění němčiny do českého prostředí. Němci nám chtějí rozkazovat, jak mají vypadat naše atomové elektrárny. Všechny tyto nesmysly včetně migračního paktu nám diktují vlastně hlavně Němci. Chtějí nicméně zase diktovat celé Evropě.

Prostě Němci si možná vzpomněli na „papá“ Hitlera, co za něj zejména na východě nehezkého prováděli. Germánská nadřazenost se tomu říká. No, a my jsme první na cestě. Ostatně i ostatkový kříž byl odvezen, aby se snížila duchovní ochrana českého národa, aby si tady mohli dělat, co chtějí a zašlapali nás opět do země. Skoro z toho nespím. Ale Jozef Gabčík s Janem Kubišem a jiní říkali, že se nikdy nevzdáme!