Jak se naše společnost vyrovná s případným ekonomickým poklesem, nedej bože s ekonomickou krizí? Když už nyní, za ekonomického růstu, probíhají demonstrace a lidé se hádají?

Náš stát si zvyká žít na dluh, a to i v době ekonomické prosperity. Stále více peněz se v ekonomice přerozděluje a vláda neustále vymýšlí, z jaké kapsy vzít lidem další a další peníze, aby je mohla dále utrácet. Bohužel nedělá žádnou přípravu na případné horší časy. Je to nejen špatný přístup ke státním financím, ale dává tím špatný příklad společnosti. Čím více budeme v našem státě takto postupovat, tím bolestivěji pocítíme ekonomický pokles. To platí pro jednotlivce, rodinu, firmu, ale i pro stát. Na druhou stranu důvod, proč dnes lidé protestují na náměstích, toho s ekonomickou kondicí naší země moc společného nemá.

Pokud se podíváme na životní úroveň obyčejných Čechů, jak si stojíme ve srovnání se západní Evropou? Mají Češi dost peněz? Dohnali, či předehnali jsme Západ v některých ohledech?

Je důležité si přiznat, že jsme se nikdy v historii naší země neměli lépe než dnes. Máme velké štěstí, že žijeme v jedné z nejbohatších period našeho národa. Ale to neznamená, že není co zlepšovat. Stále totiž pociťujeme důsledky minulosti. Po úspěšné transformaci naší ekonomiky z centrálně plánované na tržní jsme ale nemohli čekat, že Západ doženeme přes noc. Nejpatrnější rozdíly jsou například u zdanění práce, které máme bohužel jedno z nejvyšších v Evropě. Problém je také přeregulovanost, která třeba v případě stavebního řízení způsobuje ve velkých městech problémy s dostupností bydlení, což je podobný problém, se kterým se potýká řada metropolí v západní Evropě. Naopak je ale řada věcí, ve kterých jsme Západ předběhli, například v míře nezaměstnanosti, nebo třeba v bezpečnosti.

Vydobyla si naše země v rámci nové, sjednocené Evropy silné postavení? Má podle vás značka „Česká republika“ dnes lepší zvuk než před čtvrt stoletím? Kdo se o jméno naší země zasloužil především?

Osobně si myslím, že naše postavení je vzhledem k velikosti naší země velice dobré. Značka Česká republika má velice dobré jméno. Je sice pravda, že máme někdy tendence naší zemi podceňovat, ale je vždy potřeba si uvědomit, že máme řadu extrémně talentovaných lidí, kteří jsou ve svých oborech celosvětově uznávaní. Máme skvělé sportovce, spisovatele, vědce, lékaře, podnikatele, firmy, a na to bychom neměli zapomínat. Nebylo by tedy podle mě správné jmenovat jen pár jedinců, kteří se o dobré jméno naší republiky zasloužili. Jméno naší republiky tvoříme všichni, i třeba tím, jak se chováme v cizině.

Rozkrádání národního bohatství... Jde o problém, který potřebujeme řešit? Obáváte se, že i v dnešní době k takovým případům může docházet?

V dnešní době je jedním z problémů odliv dividend ze zahraničního kapitálu. Rozkrádáním bych to ale rozhodně nenazval. V minulosti naše ekonomika potřebovala zahraniční investory pro svůj rozvoj. I díky tomu dnes máme jednu z nejnižších nezaměstnaností a rostou platy. Co bychom měli chtít je to, aby investoři své peníze reinvestovali v naší zemi, než aby je z ní odváděli. K tomu by vedlo více liberálnější a přátelštější podnikatelské prostředí, menší a stabilnější daně, méně administrativy a regulací, lepší infrastruktura. Bohužel se od toho všeho poslední roky spíše vzdalujeme.