Sociolog Jan Keller upozornil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že při svých třetinových mzdách zaplatí naši lidé za elektřinu a plyn mnohem více, než platí naši západní a jižní sousedé ze svých trojnásobných mezd. Za benzín zaplatí rovněž o něco více a za základní potraviny už také. Nemáte jako makroekonom jiná data, protože pokud by to bylo takhle, tak by se Česko tomu vyspělému Západu, jak si po roce 89 plánovalo, moc nepřibližovalo?
Pan kolega Keller má stejná statistická data, jako mám já. Vychází i z dat Eurostatu, ale to není otázka začátku června 2022, to je otázka stará třicet let. A sice, jestli ta varianta odstátnění československé ekonomiky, která byla zvolena v transformačním období na počátku 90. let, byla tou prapůvodní příčinou, proč jsme dnes v situaci tak nevýhodné pro spotřebitele a pro běžného občana, v jaké fakticky jsme. Je velký omyl tu vinu přičítat Fialovi, Babišovi, Sobotkovi a kterékoli vládě za posledních dvacet let včetně Špidly, Topolánka, Nečase nebo Zemana. To je prostě problém chybně provedené privatizace. A doplním to ještě přiblížením takového rčení: „Když si u košile špatně zapnete první knoflík, tak vám nepomůže, když si zapínáte dobře ty další“.
Přibližte nám, v čem byla tedy ta transformace tak chybná?
Transformace byla chybná tak trochu z donucení. Zhroutil se trh bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci a fakticky skončily naše exporty do Sovětského svazu i do zbytku východní Evropy. Československá ekonomika byla a je extrémně závislá na tom, jestli vyváží, nebo nevyváží. A protože nebylo možné srovnat se s technickou západní kvalitou hned, to se nedá zvládnout za měsíc ani za rok, ta je nějak daná a je setrvačná, tak jediná šance, jak udržet exportní výkonnost bylo velmi znehodnotit korunu, aby exportéři mohli vyvážet za nějaké pro ně přijatelné ceny. Důsledkem na jedné straně bylo, že se velmi levně vyprodal klíčový státní majetek včetně toho, čemu se říkalo rodinné stříbro, čímž mám na mysli klíčové strojírenské podniky, chemické fabriky nebo také infrastruktura typu voda a podobně. A na druhé straně se držely velmi nízko mzdy, platy a důchody. Taková situace přetrvává dodnes. Tehdejší hesla, že budeme za deset let tam, kde je Rakousko, byla iluze. Za třicet let jsme se z toho základního marasmu nevyhrabali. A to je důvod, proč naše platy jsou skutečně třetinové či poloviční, ale ceny jsou srovnatelné. A to ještě pan kolega Keller nemluvil o tom, v jaké kvalitě nabízejí v českých supermarketech potraviny pod stejnou značkou, pod jakou se nabízejí v Německu nebo v Rakousku. Ale ta kvalita je horší s výmluvou, že český jazýček je jiný než německý nebo rakouský jazýček. To jsou ale jen výmluvy obchodníků, kterým jde jenom o marži.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník