Letos si máme připomínat 30. výročí od sametové revoluce, ale zatím tento rok příliš slavnostně nevypadá. Od dubna tato země čelí vlně demonstrací a problémům ve vládě. Co jsme se letos zatím dozvěděli o naší společnosti?

Tento rok je takový, jaký si ho uděláme. My to máme v rukách a to, co se děje, vždy někdo organizuje, iniciuje. Nevidím to nějak dramaticky, já jsem pamětník listopadu a vzpomínám na něj velmi v dobrém. Bylo mi tehdy krásných něco přes dvacet, takže úžasná doba. Vzpomínám v dobrém, když na jednom pódiu vedle sebe stáli Václav Klaus, Miloš Zeman a všichni jsme se v rámci Občanského fóra objímali a byli jsme rádi, že se mění doba.

Opravdu jako pamětnice vím, že situace nebyla ustojitelná. A že se tehdy udělal krok ke svobodě, jsem vnímala velmi, protože jsem studovala práva. Přála jsem si studovat svobodné právo, a to mi pomohlo v kariéře, protože jsem byla první generace svobodných právníků. A tehdy to nebylo jednoduché: chodili jsme na náměstí a báli jsme se, odkud na nás přijdou.

Když bych měla porovnat protesty na Letné nyní a v roce 1989, jsou naprosto neporovnatelné. Lidé se nyní přijedou nikoliv pobavit – já chápu, že jdou demonstrovat a chápu, co se jim v dnešní společnosti nelíbí a vyjadřují určitou nespokojenost – ale to srovnání nepovažuji namístě. Dnes je naprosto jiná doba než tehdy. Na Letné skutečně nehrozí nebezpečí, a svědčí o tom už servis techniky a všeho profesionálně zajištěného. Doba je opravdu jiná, ale děkujme za to, že je jiná, že to na Letné jde a nemusíme se bát demonstrovat, protože patří ke svobodné společnosti vyjádřit názory.

Chci říci, že situaci nevidím tak dramaticky a ani vládní krizi nevnímám tak dramaticky. Vše je propojeno s osobou Andreje Babiše, což řadu lidí irituje a chápu proč. Nicméně mi schází alternativa, což vidím jako znepokojivé. Není zde charismatický vůdčí politik, který by nadchnul davy a mohl Andreje Babiše v tuto chvíli nahradit.

Tedy ten, kdo by premiérovi vzal hlasy, jak jsme minule ukončovali rozhovor.

Ano, přesně tak. Mladí vůbec netuší, jak to tehdy bylo. Jsem ráda, že jsou aktivní, ale podle mne je demonstrace vyjádření nespokojenosti vůči premiérovi, ale on může být poražen pouze ve volbách. Já tvrdím, že Andreje Babiše může porazit jen jiný Babiš. Byla bych ráda, kdyby měl jiné vlastnosti, měl za sebou jinou minulost, ale musí to být stejně silný lídr, jako on. A toho zatím nevidím.

Jsou Miloš Zeman nebo Andrej Babiš nadneseně řečeno zabijáky odkazu 17. listopadu? Od liberálnější části společnosti slyšíme, že narušují demokracii. A co podle vás přináší jejich spojenectví, které se – zdá se – letos prohloubilo?

Liberální část se musí vzchopit k volbám a dokázat je nahradit. Tady demokracii už zabít nejde, na to jsme příliš daleko, byť obezřetní musíme být. Miloš Zeman neměl být druhé volební období prezident, protože už na to nestačí ani zdravotně, a podle mě už to, že nemá co ztratit, negativně ovlivňuje i jeho chování. Já mám pocit, že se vymyká z rukou Babišovi, protože už si opravdu dělá, co chce, a to u prezidenta není dobře. Podle mne funkci v druhém období nezvládá tak, aby byl nad věcí a nadstranickým prezidentem a chápán celou společností, což on není.