Pro rok 2020 už jsme slyšeli i označení ,,annus horribilis“, hrozný rok. Jaký byl pro vás, pane profesore?

Byl to rok hodně špatný. Spousta věcí, které jsem chtěl dělat po návratu z Bruselu, se rozsypala, hodně plánů se rozpadlo a nejsem ve věku, kdy by se daly plány nějak nadlouho odkládat. K tomu všemu nekončící hádky ve věci roušek, vládních opatření, zákazů a omezení. Navíc velká nejistota ohledně toho, co si jaký Číňan nedovaří příště. Tato nejistota se týká ovšem pouze lidí, kteří stále ještě věří na nedovařeného netopýra.

Operuje se s termíny ,,strach“ a ,,solidarita“. Lze říci, který z těchto pocitů letos převážil? Strach ze smrti, strach z covidu, o živobytí, strach o své blízké? Nebo solidarita se staršími a nemocnými, o které mluví premiér Babiš? Solidarita dobrovolnictví, pomoci, šití roušek apod.?

Nedá se dost dobře změřit, co bylo silnější. Působilo to souběžně a část solidarity byla nepochybně vyvolána právě tím strachem. Ostatně strach, pokud člověka úplně neparalyzuje, může být docela užitečný. Pocit strachu souvisí s pudem sebezáchovy, který je důležitý pro reprodukci druhu. Hřbitovy jsou plné lidí, kteří si natolik fandili, že si mysleli, že se nemusí ničeho bát. Jak víme z médií, jejich řady se v průběhu roku rozrostly i o pár odpíračů roušek.

Zažili jsme demonstrace proti covidovým opatřením a výzvy k jejich nedodržování. Na druhou stranu byli k mlčení důrazně vyzýváni ti, kteří měli na řešení covidové krize jiný názor. Vzpomínáte si na nějaké, jakékoliv, výroky, které podle vás v naší zemi letos opravdu neměly padnout? Nebo na výroky, které by neměly zapadnout?

Pokud jde o výroky, které neměly padnout, musel bych ocitovat skoro všechno, co během roku prohlásil docent Šmucler. Místo aby vrtal zuby, vrtá do věcí, kterým absolutně nerozumí. Přitom nese spoluzodpovědnost za to, že sehnat dnes zubaře patří k silně traumatizujícím zážitkům. Nezapomenutelné jsou rovněž výroky předsedy ODS Petra Fialy z konce letošního srpna, kdy vyzýval přesně k tomu, za co dnes kritizuje vládu. A současný ministr zdravotnictví si asi mohl ušetřit výrok, se kterým nastupoval do funkce. Prohlásil tehdy, že od něho neuslyšíme slůvko „přitvrzovat“. Z podobných výroků „zodpovědných činitelů“ by bylo možné sestavit celý silvestrovský pořad. Ale byla by to dost smutná zábava.

V čem podle vás v uplynulém roce obstála a selhala česká politická reprezentace? Jak vládní, tak opoziční?

Vládě se na jaře podařilo vyslyšet odborníka z oblasti pojišťovnictví, který ji upozornil na kritičnost situace. Nepodařilo se jí nechat si poradit na podzim zavčas od někoho podobného. Opozici se podařilo dokonale utajit, jak by postupovala ona, kdyby byla na místě vlády. Nepodařilo se jí přesvědčivě vysvětlit, proč by se zrovna ona měla na místě vlády ocitnout.

Jak s odstupem obstála, či selhala česká média?

Už nějakých dvacet let neposlouchám rozhlas a nedívám se na televizi, takže to mohu těžko hodnotit. Ale servery, které sleduji a považuji za seriózní, měly pravidelně informovat o opatřeních přijímaných v zemích na západ od našich hranic. Možná by ubylo pár hysterických hlasů vykřikujících něco o podlém záměru naší vlády omezovat svobodu.