Už třetí týden, pokaždé v pondělí, zaplnili lidé náměstí v republice. Zásadně odmítají novou ministryni spravedlnosti a žádají její demisi. Změní tyto demonstrace něco?

Ministryně spravedlnosti je ve vládě tak krátce, že se ještě nestačila ničeho zlého či problémového dopustit. Demonstrovat kvůli tomu, že by něco někdy v budoucnu provést mohla, je velice zvláštní. Se stejným oprávněním by lidé mohli vyjít do ulic třeba na protest proti tomu, že prezident Zeman může vyhlásit válku Polsku. On to sice podle všeho nikdy neměl a ani nemá v úmyslu, ale co kdyby to někdy v budoucnu udělal? Doufám, že jsem tím iniciativě Milion chvilek pro demokracii nedal tip pro jejich další demonstraci.

Marie Benešová dopálila aktivisty svým komentářem, že na náměstí viděla mladé lidi a troufá si odhadnout, že kolikrát ani nerozeznají rozdíl mezi státním zástupcem a soudcem. Je to projev arogance moci Zemana a Babiše, jak to vnímá řada z těch, kteří protestují? V této souvislosti je citován výrok komunisty Miroslava Štěpána o tom, že děti nebudou rozhodovat.

Ponechme stranou, že Štěpán měl tehdy pravdu. V listopadu 89 skutečně nerozhodovaly děti. Rozhodovali ti, kteří vypravili agenta Zifčáka na Národní třídu dělat mrtvého. Jaký počet z dnešních demonstrantů proti Marii Benešové dokáže kompetenčně odlišit státního zástupce a soudce, to si netroufám tipovat. Mohl bych být nařčen z arogance. Shodou okolností jsem nedávno dočetl obsáhlou francouzskou studii o aroganci v jejích historických proměnách a nejsem si vůbec jist, kolik z mladších i starších demonstrantů by dokázalo aroganci definovat. Není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Poradím jim. Sloveso „s´arroger“ znamenalo ve staré francouzštině „adoptovat nezletilou osobu“. Od poloviny 15. století znamená také „přivlastnit si něco, na co nemám právo“. Třeba tím drobným lingvistickým exkurzem dám některým mladým demonstrantům podnět k přemýšlení.

Osoba Marie Benešové je kontroverzní, kritici jí vyčítají spřízněnost s Milošem Zemanem, na druhou stranu ji oceňuje třeba Hana Marvanová, podle které Benešová například v kauze H-System postupovala naprosto korektně podle hesla „padni, komu padni“. Bude Benešová schopná nestranného rozhodování i dnes?

Tak tohle já na rozdíl od zasvěcených demonstrantů vůbec netuším. Asi se málo zajímám o politiku.