Spojené státy procházejí kvůli koronaviru opravdu vážnou situací, prezident Trump ale slibuje, že uvolní obrovské peníze na záchranu ekonomiky. Nepůjde ovšem o takovou poslední kapku, která způsobí, že už USA nebudou schopny dál hrát roli globálního policisty?

Je samozřejmě otázkou, zda jsou USA schopny hrát obě role, tzn. světového četníka a America First v současné době najednou a zda jim nezbude možnost hrát jenom jednu. Trump se docela sympaticky snaží o obnovu americké ekonomiky svým obrovským bojem proti globalizaci (např. dovozními cly na výrobky amerických firem z továren např. v Mexiku), což vyvolává ohromný protitlak už tak nevraživého „deep state“. Důvodem je, že tato obnova americké ekonomiky, tolik požadovaná obyčejnými Američany, jde očividně na úkor zisků nadnárodních korporací. Transkontinentální obchodní dohody, tak pracně vynucené na dotčených státech, nyní postupně přestávají fungovat. Je tedy otázkou kde (resp. komu) chce Trump tyto slibované prostředky vzít.

Jedním z efektů koronavirové pandemie a jevů s ní spojených, zejména, co se týče selektivní ekonomické a sociální krize, bude i částečné přepsání geopolitické mapy, kde dojde, resp. už dochází, k dalšímu posílení postavení Číny a částečně i Ruska, a k oslabení, zejména právě z ekonomických důvodů, USA. Tato pandemie může docela klidně být i oním deus ex machina, který rozhodne podzimní americké volby – ať už v neprospěch, anebo v podobě drtivého vítězství Donalda Trumpa – tedy pokud se vůbec uskuteční.

Je možné, že – bez ohledu na vítěze letošních prezidentských voleb – de facto skončila nadvláda USA třeba na Blízkém východě? A pokud ano, kdo tamní vakuum vyplní? Rusko, Čína, někdo jiný?

Je to málo pravděpodobné; naopak si myslím, že s dramatickým poklesem spotřeby a tím i cen ropy nyní USA o to víc budou potřebovat udržet kontrolu nad ropnými zdroji Blízkého východu. Irák a Sýrii zatím ještě jakž takž ovládají, zatímco Saúdové a Rusko nejsou schopni se dohodnout na objemech těžby.

Dřívější jednoznačná nadvláda USA skončila již mnohem dříve, a nahradil ji převládající chaos. Stejně jako v celosvětovém měřítku, očekávám, že nastane i na Blízkém východě, z pohledu velmocenského vlivu, multilaterální uspořádání. USA si zachovají klíčový vliv na izraelskou politiku, do velké míry i na tu saúdskoarabskou. Ruský vliv ve velké části regionu je silný i dnes, a to bez ohledu na etnické rozdělení či na náboženský klíč; ruský vliv je přítomen i ve státech, které jsou v regionu sobě navzájem silnými protivníky, až do hrdel a statků.

Je zde i silný vliv, a snaha o ještě silnější, ale ne vždy vítaný, ze strany Turecka. Nesmíme opomenout ani vliv regionálních mocností, v prvé řadě šíitského hegemona – Íránu, jakkoli je momentálně oslaben. A samozřejmě – roste vliv klidné síly vzadu, Číny, skrze ekonomickou a investiční angažovanost – a pomalu po angažovanost politickou a v budoucnu i vojenskou. Zajímavou roli jistě sehraje během příštího desetiletí další jaderná velmoc regionu – Indie.