Máte za sebou několik filmů o polistopadové kriminalitě. V čem je právě Vysoká hra mimořádná?

Kriminálním žánrem jsem začínal ve filmu Motiv pro vraždu. Tehdy bylo téma drog ještě tabuizované. V Řetězu jsem přivedl na plátno policistu, který se zásadně lišil od vzorně spolupracujícího týmu kriminalistů. Policistu, který je v konfliktu s nadřízeným, který před sebe nastrkuje vždy muže zásahové jednotky a bere slávu z vyřešeného případu. Jen o rodinných záležitostech je o zločinných metodách vyšetřování v 50. letech. Udělení milosti se zamítá je TV film o střetu okresního náčelníka policie se svobodomyslným klukem. Pro oba končí smrtí.

Sametoví vrazi téměř dokumentárně zobrazují příběh počátku 90. let, který uvolnil bezbřehou touhu po penězích a pojetí „svobody“ v duchu věty F. M. Dostojevského „… Bůh je mrtev, všechno je dovoleno…“. Příběh zároveň v konci zachycuje dvě zásadní dobové změny. Účetní gangu vysvětluje šéfovi, že cesta vražd s malým ziskem končí. Je čas založit eseróčko nebo akciovku a půjčit si od banky sto, dvě stě milionů, které nebude třeba nikdy vrátit. Přišel čas nových „podnikatelů“, kterým vláda a legislativa takové podnikání umožnily. Ta druhá změna spočívala v odchodu schopných kriminalistů do civilu, protože se nemínili smířit s tím, že jsou řízeni diletanty.

Vysoká hra je pokusem o anatomii další fáze – rozkladu morálky a pocitu profesionální cti ve sféře policie, politiky a justice. Vyšetřování ekonomických zločinů proti zájmům státu je permanentně narušováno politiky z nejvyšších pater, kteří jsou závislí na mužích „ve tmě“ či v „příšeří“. „Neposlušní policisté“ jsou šikanováni, důkazní materiály se ztrácejí, státní zástupkyně váhá, zda dát souhlas k zadržení vlivného politika přinášejícího černé peníze na volební fondy strany. Ministr vnitra se nechává korumpovat firmou, která staví nekvalitní části mostní konstrukce nad dálnicí…

Osobně jsem přesvědčen, že důsledná práce vyšetřovacích orgánů a justice na počátku 90. let mohla té záplavě kriminálních excesů zabránit. Možná se dnes nemuselo tak intenzivně uvažovat o tom, kde vzít perspektivně na důchody. Pro příklad – kauza lehkých topných olejů se odehrávala za naprosté ignorance politiků i justice déle než tři roky. Daňové poplatníky připravila o více než 100 miliard Kč. Lidé jako Kožený a Bakala chodili na vládní oslavy jako ctihodní lidé. Politici, kteří nechali zadlužit IPB 170 mld. Kč, jezdí dodnes v luxusních autech.