Evropská unie se chystá zintenzivnit boj proti dezinformacím. Nová zpráva Evropské komise hovoří o tvorbě mezinárodní skupiny, která bude ověřovat fakta. Evropská unie tak přitvrzuje právě před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, které by prý mohly být dezinformacemi ovlivněny třeba tak, jak se údajně stalo v případě referenda o Brexitu. Dělá Evropská unie dobře? Není namístě obava, že boj proti dezinformacím výrazně omezí svobodu slova?

Kromě čisté matematiky, logiky a zcela banálních informací typu „v Ostravě dnes svítí slunce“ prakticky nikdy neexistují nezpochybnitelné skutečnosti, ale vždy jenom více či méně prokazatelné teze. Na jednu a tutéž věc může být mnoho pohledů, přičemž všechny mohou obsahovat svůj díl pravdy. Věřím lidem, že umějí vyhodnotit, která informace dává smysl a která nikoli, a podle toho se pak rozhodnout. Obávám se, že celý boj proti dezinformacím je jen eufemismem pro zavedení cenzury. I když je možné, že původní úmysly byly dobré.

Na boj s dezinformacemi chce EU nejen najmout desítky lidí, ale hodlá také finančně podpořit nezávislá média. V České republice je proponentem podobné myšlenky Miroslav Kalousek. Ten navrhl, aby některá média byla dotována ze státního rozpočtu. Jako dlouholetý novinář, považujete to za krok dobrým směrem? Jsou pak takováto média skutečně nezávislá? A která by to u nás vlastně byla?

Mám takové tušení, že se z desítek lidí nakonec vyklubou spíše stovky, nebo dokonce tisíce. Takzvané fake news jsou sice velkým tématem, ale zdaleka ne tématem novým. Snaha prosazovat vlastní interpretaci událostí, či si dokonce některé události vymýšlet je stará jako lidstvo samo a dnes jsou pouze větší možnosti distribuce informací než v minulosti. Jak už jsem uvedl, já v tomto směru věřím mnohem více ve zdravý úsudek lidí než v jakýsi „osvícený a vševědoucí“ úřad.

Co se týká podpory nezávislých médií, tak bychom si napřed měli ujasnit, co nezávislost vlastně znamená. Je to snad nezávislost novináře na jeho šéfredaktorovi? Nebo na názoru, který zastává většina společnosti? Či snad na názoru Evropské komise? Na čem všem by vlastně měl být novinář nezávislý, aby byl skutečně nezávislý? Myslím, že absolutní nezávislost je utopií a každý novinář je, stejně jako kdokoli jiný, závislý vždy na něčem – minimálně na nutnosti hradit své životní potřeby. Zdá se mi, že se novinářskou nezávislostí dnes ohání kdekdo, avšak co to slovo vlastně znamená, nikdo přesně neví. Určitě by na toto téma byla užitečná nějaká obšírnější debata, avšak obávám se, že při dnešním agresivním a aktivistickém uvažování mnohých jedinců či celých skupin není smysluplná diskuse možná. Ke škodě nás všech. Co se týká financování ze státního rozpočtu, tak jde pouze o technickou věc, která na závislost či nezávislost daného média nemá a priori žádný vliv.