Za letošní první čtvrtletí vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek ve srovnání s úvodními třemi měsíci roku celé historie České republiky od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun, což překonalo až dosud nejhlubší schodek 125,2 miliardy korun z prvního čtvrtletí roku 2021 ve výši 125,2 miliardy korun. Přesto podle premiéra Petra Fialy vláda stále směřuje k dodržení schodku státního rozpočtu 295 miliard korun a ministerstvo financí počítá, že během roku se bude rozpočet stabilizovat. Mají tato očekávání reálný základ?

Osobně si myslím, že schodek dodržen nebude. Vláda totiž podle mého odhadu opět nadhodnotila hospodářský růst, nadhodnotila příjmy rozpočtu, ale současně podhodnotila výdaje. To je ostatně takový obvyklý nešvar většiny vlád při sestavování rozpočtů. Problém je, že státní rozpočet produkuje tak vysoké deficity, že nyní již přispívají ke zvětšování inflace. Namísto toho, aby vláda inflaci brzdila, dělá pravý opak.

Maloobchodní tržby zaznamenaly v únoru meziroční pokles o 6,4 procenta, ale předpokládal se jejich propad až o sedm procent, přičemž se jedná o nejslabší meziroční propad od loňského září. Zvýšilo se ale tempo poklesu tržeb za prodej potravin. Lidé vyhledávají akční nabídky a nakupují nejlevnější produkty z daného sortimentu. Už čtrnáct měsíců v řadě propadají tržby internetových obchodů. Co z těchto výstupů z údajů o maloobchodních tržbách vám připadne nejzajímavější?

Nejzajímavější, byť nikoliv překvapivá, je ta neustálá sestupná tendence. Ukazuje to, že lidé v průměru chudnou. Inflace je totiž tak vysoká, že zisky firem a platy zaměstnanců nestíhají tuto inflaci kompenzovat, takže vlastně v průměru chudneme, snižuje se naše životní úroveň. A teď si to porovnejte s faktem, že vláda vlastně tuto inflaci dál zvyšuje, jak jsme před chvíli řekli. Takže vlastně vláda – možná nevědomě – k tomuto chudnutí přispívá. Ekonomické prostředí aktuálně prostě není nastavené tak, aby se inflace opravdu razantně snížila, ani aby se nastartoval ekonomický rozvoj.

Podle čerstvě zveřejněných údajů Eurostatu začaly ceny bytů v ČR v posledním čtvrtletí minulého roku klesat. Ve srovnání s předchozím kvartálem se snížily o 2,2 procenta, a zaznamenaly tak první pokles za posledních devět let. Pokles cen zaznamenalo i dalších 14 zemí EU, některé už podruhé za sebou a ještě navíc daleko rychlejší. V Dánsku 10 procent, ve Švédsku necelých 7 a v Německu 6 procent. V meziročním srovnání šlo v Česku ale pořád ještě o růst, a to necelých 7 procent. Realitní trh však u nás téměř zamrznul. Co a kdy ho oživí a co bude v nastalé situaci výhodnější: kupovat, nebo prodávat?

Realitní trh zůstane zamrznutý ještě hodně dlouho. Až na výjimky, kdo chce prodávat, čeká, až ceny zase porostou. Kdo chce kupovat, čeká, až ceny ještě víc klesnou. Do toho banky kvůli regulaci ČNB skoro přestaly poskytovat hypotéky, a naopak klienti bank hypotéky ani nežádají, protože jsou nyní velmi drahé. To rozhodně není situace, za které by se nyní dal nastartovat růst cen nemovitostí. Ten pokles bude ještě nějakou dobu. Paradoxní – a smutné – na tom je to, že navzdory prognóze, že ceny ještě budou ve většině lokalit klesat, když s klienty rozebíráme, kam investovat, přesto většinou dojdeme k tomu, že nemovitosti stále nejsou zcela špatnou volbou, protože se na ně musíme dívat relativně – jejich pokles je relativně nejmenší ve srovnání s jinými typu investic, zejména finančních aktiv.