Nečeká nás v současné době zase tragický srpen? Tedy že by se mohla opakovat situace z loňského roku, kdy Evropu zahltily statisíce uprchlíků. Na srbsko-maďarské hranici se znovu začínají hromadit běženci, Turecko má po puči co dělat samo ze sebou a lze i těžko odhadnout, jak se zachová Erdogan, zda opět dá zelenou syrským uprchlíkům. No a EU jen spekuluje, jakým způsobem migranty příjmat, namísto toho, aby nejprve ochránila schengenskou hranici… Co si myslíte, že nás v tomto ohledu může v nejbližších měsících potkat?

Nepochybuji o tom, že do členských zemí EU míří další statisíce migrantů. Jen v Turecku jsou nyní tři miliony uprchlíků, kteří se prostě někam pohnou. EU nic neudělala pro to, aby dala jasně a rázně najevo, že nebude cílem migrace chudých a nevzdělaných, že bude chránit hranice, bezpečnost a prosperitu občanů členských států a evropskou kulturu. Nikde jasně nezaznělo, že jsme územím katedrál a univerzit, ne mešit. A nikde v EU jasně nezní, kdo způsobil, že se masy Syřanů, Iráčanů, Afghánců, Libyjců, Tunisanů a Egypťanů daly na útěk před válkami a barevnými revolucemi. První, kdo na národním politickém fóru tento jev přímo a bez náhubku politické korektnosti pojmenovává, je Donald Trump. Špičky EU mlčí, premiéři členských zemí mlčí, možná až na Viktora Orbána.

Podle nových návrhů přesídlování by samy státy mohly určit, kolik běženců mohou zvládnout přijmout. Za každého migranta by získaly deset tisíc eur. V některých členských zemích, například v Maďarsku, Slovensku a Rakousku, plán na přesídlování migrantů narazil, v Česku je předseda vlády pro. „ČSSD dlouhodobě považuje přesídlování za lepší nástroj než relokace, a to jak z pohledu lepší možnosti kontrolovat, kdo přichází do Evropy, tak i proto, že přesídlování přímo z třetích zemí rozbíjí pašerákům jejich výnosný byznys model, “ uvedl premiér. To se však nelíbí ministru Babišovi, který poukazuje na to, že Brusel by nám do migrační politiky neměl mluvit: „Za rok a půl tento problém nezvládl, a Turecko, které to má za Brusel vyřešit, se pro nás stává spíš hrozbou než spojencem,“ řekl Babiš. Který názor je Vám bližší?

Ani jeden! Umělé přesídlování lidí je metoda, kterou používali Hitler, Stalin a Mao. Použily ji také vítězné mocnosti po druhé světové válce, kdy to ovšem bylo nutné k vytvoření míru. EU chce nyní prostřednictvím umělého přesídlování vytvářet “dobro”, ale zakládá tím na obrovské konflikty! Vsazovat lidi do zemí, ve kterých nechtějí žít, se kterými nejsou svázáni svými kořeny, hodnotami a vírou a nedohlédnout důsledků v podobě šílené frustrace a činů s ní spojených, může jen bruselský neomarxistický salónní tupec. A k výrokům pánů Sobotky a Babiše - čas na plkání v novinách už dávno vypršel. Zdánlivě by mi mohl být bližší názor ministra Babiše, kdyby byl ale v roli novinářského komentátora. Andrej Babiš je ale vicepremiér vlády této země a namísto konkrétních činů jen komentuje to, co občané vědí. Do politiky šel Andrej Babiš s heslem Nekecáme, makáme, takže už by mohl přejít jako vicepremiér od slov k činům. Například stopnout příspěvky na nesmyslné Frontexy a podobně a začít budovat obranyschopnou armádu.

A teď k Turecku, kde události začínají po nezdařeném převratu nabírat na síle. Zatčených jsou tisíce a počty se stále zvyšují, režim navíc zatýká a diskriminuje i své kritiky, kteří s pučem neměli nic společného. Prezident Erdogan upevňuje moc, dle mnohých výrazně utáhne šrouby a připouští obnovení trestu smrti. Jak bychom měli nyní k Turecku přistupovat? Je to náš partner v NATO a ohledně migrační krize i náš partner pro zvládnutí uprchlické krize? Máme nad tím, co se tam děje, mávnout rukou nebo udělat radikální řez a blízkou spolupráci přehodnotit?

Předně bychom se neměli vměšovat do vnitřní politiky jiných států, jakkoliv se nám zdá jejich vývoj v rozporu s našimi hodnotami svobody, demokracie a humanity. Vývoz západní demokracie na Blízký východ proběhl a jeho důsledky právě sklízíme. NATO má dlouhodobý problém, hledá jasného nepřítele a je zajímavé sledovat, zda se jím stane Rusko nebo islámský fundamentalismus a s ním spojený terorismus. Myslím, že přišel čas zamýšlet se nad rolí NATO, nad jeho možnostmi jak vojenskými, tak geopolitickými, a v této souvislosti se začít více starat i v rámci NATO o vlastní bezpečnost. Myslím tím obnovit základní vojenskou službu, budovat armádu, posilovat zahraniční tajné služby. V minulosti jsme se často přesvědčili, že v době krize je spojencům bližší košile, než kabát. A pokud jde o partnerství s Tureckem při zvládnutí uprchlické krize, od počátku jej považuji za zcela scestné. Udělat ze států EU rukojmí Turecka v uprchlické krizi, namísto toho, aby EU razantně změnila azylové právo, ochranu hranic, nesmyslnou multikulturní a sociální politiku, to považuji za politický zločin a zradu hodnot, na kterých Evropa (nemyslím EU) vybudovala svou humanitu, demokracii, ekonomiku a s tím spojený blahobyt.

Přestože Evropská unie, NATO, USA, Německo, Francie i Velká Británie Turecko varovaly, aby neprovádělo stalinské čistky a nezavádělo trest smrti, neděje se tak. EU sice varuje, že nepřijme Turecko, jenže členství už jim slibuje 30 let a je také otázkou, zda o něj země vůbec stojí. Někteří analytici upozorňují, co se týká bezvízového styku, že tím se také dá těžko argumentovat, protože víza jsou součástí výměnného obchodu, kdy jinak Turci pustí dál syrské uprchlíky. Dál zaznívají názory, že hrozit vyloučením z NATO je také nesmyslné, protože Turecko je bariérou, která stojí mezi Evropou a Blízkým východem. Skutečně nemá Západ žádný bič na Turecko? Prohrál Západ?

Západ prohrál ve chvíli, kdy začal vyvážet demokracii ve svém pojetí a kdy začal nejprve slovně, pak vojensky a finančně intervenovat v zemích s odlišným způsobem života a společenského uspořádání. Když zvolil vměšování a konfrontaci v těchto zemích namísto normální mezinárodní spolupráce a politiky „žít a nechat žít“. To se nyní EU vrací jako bumerang. Pokud jde o Turecko, tak samotná formulace – mít bič na Turecko – je šílená. Chceme přece svět mírové spolupráce suverénních států, ne nabubřele práskat nad někým bičem! Nyní prohrávají ti, kteří dlouhodobě namísto řešení domácích problémů vlastních zemí vytvářejí sociálně inženýrské nadnárodní vize, vnucují nám nutnost existence globálních spasitelů a slepě věří v pomoc odněkud zvenčí. Doufám, že ve volbách vezmou do ruky bič občané evropských zemí a vymění ty politiky, kteří z nich udělali rukojmí Turecka, a kteří za jejich peníze „vyvážejí“ demokracii, rozeštvávají země, zvou do EU migranty a lžou o jejich zločinech. Tady bude bič na místě.

Ohledně Evropy ještě jiný aspekt. Co říci na pomyslný výbuch morálky, kdy jednotliví politici ujišťovali Erdogana o tom, že má jejich podporu a podobně? Lze od nynějška kritizovat některé země za zavírání a diskriminaci politických odpůrců, za falšování voleb nebo škrtání opozičních kandidátů, když to nyní v Turecku funguje ve velkém a Evropská unie mlčí?

Totálně prohnilí a nyní také zmatení a vyděšení představitelé EU i většiny států EU jasně dokazují, že lze cokoliv. Dlouhodobá absence jasného rozumu těchto lidí u mě vyvolává vážné obavy o budoucnost ČR i Evropy.

Jak vůbec hodnotíte nynější bezpečnostní situaci v Evropě? Naposledy střelba v Mnichově, nebo šílený teroristický útok islamisty ve francouzském Nice, pak napadl další muslim sekerou a nožem cestující vlakem v Bavorsku. Lze se vůbec proti takovým činům nějak úspěšně bránit, když policie přece nemůže být všude? Nebyly by prvními vhodnými kroky k zajištění větší bezpečnosti likvidace Islámského státu a naprosto razantní zastavení migrace z arabských států a Afriky?

Bezpečnostní situace v Evropě je tragická. Sociální inženýři všeho druhu ztratili základní instinkty, ke kterým zajištění bezpečnosti občanů samozřejmě patří. Razantní zastavení migrace je nutné a nerozumím tomu, proč se o to naši politici namísto tlachání nepokusí. Když to nejde na úrovni EU, měli by začít chránit Českou republiku. Posílením armády, posílením tajných služeb, prověřováním osob na našem území, vyhošťovat ty, kteří jsou bezpečnostním rizikem. Obnovením kontrol na hranicích, atd. Když se mohly kontrolovat hranice s Polskem kvůli bezpečí špiček jednání NATO, proč by se nemohly kontrolovat hranice s Německem, kde se prokazatelně pohybují nebezpečná vraždící a znásilňující imigrantská monstra?

Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec v kontextu teroru v Nice uvedl: „Kořeny netkví v Islámském státu. Za smrtí těchto lidí stojí desetiletí prosazovaná krátkozraká politika multikulturalismu, hloupé korektnosti a zavírání očí před objektivní nemožností soužití evropské, na křesťanství založené civilizace, a islámského živlu, zahrnujícího dnes už více než 1,5 miliardy lidí po celém světě. A samozřejmě také arogantní snahy Západu o ovlivňování vývoje v muslimských zemích.“ Do jaké míry si podle vás můžeme za teror v Evropě vlastně sami?

S tím naprosto souhlasím. EU sklízí to, co zasela. A obávám se, že současný stav je jen předehra k terorismu a zločinnosti daleko horším, pokud se nevzpamatují členské státy EU a nezačnou razantně jednat. Od bruselských špiček reflexi a změnu kursu očekávat nelze.