Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Jaké jsou nejvýznamnější signály tohoto rozhodnutí?

Zvýšení úrokových sazeb nebylo nikterak překvapivé, všeobecně se předpokládalo. Jeho důvodem byla poměrně rychle rostoucí inflace. Inflace se usadila nad dvouprocentním cílem, kde by ji centrální banka ráda měla. I to ale bylo očekávané, protože intervence, které jsme si „užívali“ ještě loni touto dobou, na zvýšení inflace prvoplánově cílily a byly zavedeny právě proto, že inflace byla podle mínění ČNB „příliš nízká“. Já to sice vidím jinak, ale to už je teď pasé. Takže hlavním signálem je, že ČNB prostě hodlá bojovat proti rychlému cenovému růstu, a to i za cenu zpomalení hospodářského růstu. Druhým hlavním signálem je, že úvěry teď budou už jen dražší.

Země Evropské unie ročně přijdou o 150 miliard eur, které se nepodaří vybrat na DPH, a tato suma pak chybí ve veřejných rozpočtech. Zatímco Evropská komise vidí budoucnost zamezení daňovým podvodům nebo alespoň jejich ztížení v tom, že přeshraniční dodávky přestanou být osvobozeny od DPH, česká strana naopak preferuje, aby se DPH přirazila k ceně až v posledním článku řetězce, tedy při prodeji zboží konečnému uživateli. Oba systémy – režim one stop shop i systém tzv. všeobecný reverse charge – jdou proti sobě. Který má větší logiku a šanci ztížit daňové podvody?

Musím předeslat, že nejsem daňový poradce, takže tenhle problém sleduji spíš jen okrajově. Obecně se ale dá říct, že tzv. systém reverse charge by asi snížil počet plátců a nejspíš by to podnikatelům i snížilo náklady a administrativu. Proto ho podporuji spíš. Co je však důležité říct: Neměli bychom se rozhodovat podle toho, který systém vytříská z podnikatelů víc peněz, tedy který lépe minimalizuje daňové úniky. Měli bychom se rozhodovat podle toho, který systém méně ekonomiku poškodí. A to jsou dvě odlišné věci. A méně ekonomiku poškodí takový systém, který přinese menší byrokratickou zátěž. U nás je té byrokracie už příliš: Kontrolní hlášení, souhrnné hlášení, EET a další… a teď ještě změny další změny DPH. Už před nimi řada podnikatelů skončila, protože EET pro ně byla tou poslední kapkou, co umořila vola. Další administrativní zátěž, byť sama o sobě minimální, může vést v kombinaci se všemi těmi předešlými k další vlně ukončování podnikání.

Vláda Andreje Babiše v demisi schválila navýšení kvót pro Režim Ukrajina, čímž se na dvojnásobek zvýší kapacita pro přijímání pracovních sil z Ukrajiny. Nyní budou mít čeští zaměstnavatelé nově možnost žádat odtud až o 20 tisíc pracovníků ročně. Považujete to ve světle historicky nejnižších čísel o nezaměstnanosti u nás za nejrozumnější postup, který vítá Hospodářská komora, ale odbory ho odmítají?

Někdy mám dojem, že když odbory zuří, je to neklamnou známkou, že je na obzoru nějaké zlepšení, a opačně… Já jsem spíš toho názoru, že zahraniční pracovníci naší ekonomice pomáhají. Neberou práci Čechům, oni prostě dělají jinou práci, kterou by Češi stejně nechtěli dělat, i kdyby jim byla nabídnuta. Jde hlavně o pomocné dělnické profese na stavbách a v dalších fyzicky namáhavých provozech. Ukrajinci jsou pro českou ekonomiku tím, čím jsou dnes pro britskou ekonomiku Poláci, nebo čím byli v 70. letech pro německou ekonomiku Jugoslávci. Takže jsem pro. A klidně bych byla pro ještě větší navýšení.