Pane doktore, pohroma, která se odehrála na jižní Moravě, nemá v našich končinách obavy. Jak byste jako psychiatr doporučil pomoci lidem, kteří přišli doslova během pár minut o své blízké, o své domovy… co potřebují jako první, nejdůležitější věc?

Naše matka Země zase jednou předvedla, kdo je zde pánem. Přírodní katastrofy se občas vyskytují všude na světě. Ta naše současná by měla být zdrojem pozitivní sounáležitosti nás všech ve vztahu k obětem. Vlna, která poskytuje pomoc tornádem postiženým oblastem, je úctyhodná.

Musíme velice ocenit pomoc sousedního Rakouska a Slovenska. Nyní nezbývá než pečlivě analyzovat škody na zdraví i na majetku. O své domovy přišlo mnoho obyvatel v postižené oblasti. Lidé tam potřebují bezpečí náhradních domovů a samozřejmě také finanční pomoc. Myslím, že postižených lidí je nám všem velice líto. Zasluhují si všemožnou pomoc.

Jak na lidskou psychiku působí vědomí, že se toto může kdykoli opakovat? Například v Americe jsou na něco podobného lidé už „zvyklí“. Počítají s tím často i při stavbě domů. U nás to tak ale není.

Tornádo se v našich poměrech bude sotva v nějaké krátké perspektivě opakovat. Byl jsem párkrát v USA a mám pocit, že tam zdaleka ne všechny budovy, které si stavějí občané, vykazují výraznou bytelnost. Na výsledky přírodních neštěstí jsem se tam neptal.