Jste nejdéle sloužícím představitelem hradecké radnice ve výkonné funkci. Uvědomujete si to před nadcházejícími volbami víc než obvykle?

Moc na to nemyslím. Ale samozřejmě si uvědomuji, že dovršuji už třetí volební období ve funkci náměstka primátora. Do vrcholové politiky mě přivedl tehdejší primátor Oldřich Vlasák, který mi svěřil gesci sociálních věcí, školství, kultury, sportu a cestovního ruchu. Spravoval jsem ji osm let. Od roku 2010 se starám o majetek města a městské organizace. Když se ohlédnu, myslím, že se za tu dobu udělalo hodně dobrého. Není to jistě jen moje zásluha, ale především zásluha mých spolupracovníků, ať už šlo o úředníky, ředitele škol i školek, sociálních, kulturních i dalších organizací nebo o nadšence z kultury a sportu. Hlavní díl práce udělali oni, já jsem se jim ze své pozice snažil pomáhat a nekomplikovat jim zbytečně život. Měl jsem to štěstí obklopit se profíky a jsem jim za to vděčný.

Přesto - ve své funkci jste už dvanáct let. Není to únavné?

Ani ne. Pro člověka, který má práci rád, není pracovat únavné, ale nutné. Ale chápu, že pro někoho jsem po těch dvanácti letech dinosaurus, jakási stará struktura. Musím ale říct, že letošní volby budou, s nadsázkou řečeno, střetem zkušených dinosaurů s nezkušenými dravci. Jinými slovy – budou zde stát letití, možná okoukaní politici, proti neokoukaným, ambiciózním, ale politicky nezkušeným kandidátům. Standardně člověk vyžaduje v každém oboru péči profesionála, jen v politice se v poslední době stalo trendem dávat důvěru neprofesionálům. Ale souhlasím, že politická reprezentace si za to může trochu sama. Každý si musí rozmyslet, komu svěří správu města.

Cítím z vaší odpovědi, že vám na tom něco vadí..

Proti novým stranám nic nemám. Je to přirozený vývoj a prošla si jím většina evropských zemí. Některé se už mezitím stačily vrátit ke stranám tradičním. Ale zpátky do Hradce. Chápu, že my, kteří jsme ve vedení města víc než jedno volební období, jsme Hradečáky už lecčíms naštvali a samozřejmě jsme i leckdy chybovali. Na druhou stranu myslím, že toho lepšího bylo snad přece jen víc. Trochu mě mrzí, že na to dobré se zapomíná, a když to vztáhnu na sebe, vnímám, že se tento nevděk svezl i po hradecké ODS. Na druhou stranu, není to nic divného. ODS město vedla řadu let a nese odpovědnost i za to, co se nepovedlo, protože jsme ve volebním období 2006-2010 měli v zastupitelstvu většinu. Nebyli jsme na to však sami, měli jsme koaliční partnery, kteří o věcech hlasovali s námi. A podíleli se s námi samozřejmě i na tom všem, co se povedlo. Zmíním jeden projekt za všechny – Vize města, který zahrnoval rekonstrukci Vertexu na městskou knihovnu, přestavbu sportovního areálu Bavlna, stavbu koupaliště Flošna a mnohé další investice, které proměnily Hradec k nepoznání. Pokud mi něco vadí, tak právě to, že je dnes ODS u řady Hradečáků na černé listině za problémy s parkováním nebo se zimním stadionem, ale všechno, co se povedlo, je už zapomenuto.

Říkáte, že hodně věci se ODS ve vedení města povedlo. Co se povedlo konkrétně vám v původní gesci sociálních věcí, kultury, sportu a cestovního ruchu?

V celé grantové sféře to bylo především zavedení systému 5P, který umožnil dlouhodobé financování kulturních, sportovních a sociálních organizací z jednoho zdroje. Jednoduše a transparentně. Především jsem rád, že město nepodporuje jen pár akcí do roka nebo tři vybrané organizace, ale systém jsme nastavili tak, aby byl otevřen všem bez rozdílu. Když se teď podívám na kvalitu sociálních služeb v Hradci nebo na šíři kulturní nabídky či sportovních aktivit, myslím, že se to podařilo. Co veřejnost tolik nevnímala, ale bylo to nesmírně důležité, byla transformace dřívějších příspěvkových organizací na obecně prospěšné společnosti. Pomohla oběma hradeckým divadlům i filharmonii k vícezdrojovému financování. Ve školství jsme se snažili rekonstruovat budovy a stavět školní hřiště, která jsme pojali jako otevřená, tedy přístupná všem obyvatelům, ne jen žákům školy. Dnes už je to standardem. V celé mé bývalé gesci se mnohé podařilo a výsledkem je třeba i to, že se Hradec Králové stal opakovaně nejlepším místem pro život v rámci České republiky. Kvalita života je totiž dána z velké míry právě úrovní školství, kultury nebo sociálních služeb. A to mně byla tato oblast nabídnuta jako něco zcela okrajového.

A jak okomentujete současnou gesci, kterou je správa městského majetku a městské organizace?

Nemáme se za ty čtyři roky jistě za co stydět, ale problematika majetku je velmi složitá. Nejdřív bych rád řekl, že oblast městských organizací a majetku je ze všech oblastí působnosti města nejblíž mé profesi ekonoma a uplatnil jsem zde i svoje zkušenosti z komerční sféry, kde jsem dříve působil. Městské organizace potřebují leckdy stejný přístup k řízení jako soukromé firmy, a dokonce bych řekl, že je to mnohdy jediná správná cesta. Na poli městských organizací se toho udělalo hodně. Za ty čtyři roky se nejviditelněji proměnila akciová společnost Městské lesy, která začala daleko víc otevírat lesy Hradečákům a v lesích samozřejmě i hospodaří. Tu změnu určitě vidí každý, kdo do lesů občas zavítá nebo si koupí Hradeckého kapra nebo Hradecký med – to vše z našich lesů. Změny se děly i v jiných městských organizacích, ale tenhle jeden příklad za všechny stačí. Co se týkalo majetku města, nejviditelnější změnou procházejí budovy škol a školek, které se daří zateplovat a rekonstruovat. A samozřejmě stavíme i nové školky, naposledy třeba v Malšovicích. Pracovali jsme třeba i na pasportizaci městského majetku, ať už šlo o zeleň nebo chodníky. Pasporty nejsou jen soupisem majetku, ale pomáhají nám především v údržbě a péči o městský majetek. Jsou to jedny z těch navenek neviditelných úkolů, které zaberou spoustu času, ale pro budoucí práci jsou nedocenitelné.

Pojďme teď i k tomu, co se nepovedlo...

Tuším, kam míříte. Ať už to vztáhnu na sebe, nebo na ODS jako stranu, musím uznat, že za těch dvanáct let se ne všechno povedlo. Ani se nemohlo povést všechno. Rád bych znal takové město, kde dvanáct let vládla jedna strana a nic nepokazila. Ale vadí mi pomluvy a rádoby kauzy, které jsou všechny přičítány ODS. Často to jsou jen snůšky pavlačových drbů, pomluv a lží. V podnikání platí, že dvacet procent dobrých rozhodnutí překryje osmdesát špatných, stejně je tomu i v politice. Komu se nelíbí život v Hradci, měl by se odstěhovat…